Pod měsícem v úplňku
dva se smějí
neslyší a nepospíchaj
dělaj si co chtějí
Teplé ruce na břiše
tři vesty a spacák
celá tahle Vltava
je jeden velkej vracák
Zpátky do dob, v myšlenkách,
kdy bylo všechno jinak
a ty týdny pak, co ve vlastním těle
byla jsem jen divák
A vztek a lítost, co už jsou pryč
jen pár fotek zbylo
a občas trocha posmutnění
nad tím, jak to tehdy bylo
Pod měsícem v úplňku
se prý lidi chovaj divně
meditujem na břehu
pak hádáme se klidně
Shocků pár a alkoholu
co dělá z lidí e-e
a objetí a radovánek
co si jen kdo přeje
A lásky jen mi dejte víc
u stánků na levnou krásu
až zas půjdem na Okoř
utéct města běsu
Je ráno, nad kempem už svítá
my dva kosu klepeme
tak pojď už spát a až se budou ptát
tak jim pravdu řekněme
Že bylo nám ve dvou strašně fajn
že nám to spolu prostě šlo
a těch pár dní houpání na vlnách
šíleně rychle uteklo
Tak ahoj! Zatím na viděnou
zas za rok na stejnym místě
vzpomeň si někdy, usměj se
zopáknem si to příště
Always, chci tyhle lidi znát
Vltavo, směj se s námi
vzpomínku dovol mi ponechat
na všechno to krásný, na koupání
Na setmění a na svítání
na rána v mlze zasněná
jen co se rok s rokem sešel
jsem pořád stejná i změněná
Jen co se rok s rokem sešel
pořád to stejné, jen v obměnách.