Okolo…
vzpomínka v mysli živá
tne do srdce, ve tmě se skrývá
bolest ze ztráty tebe
se vrací jak stín a zebe
po zádech probíhá, útroby svírá
ty časy, kdy byla jsi šťastná a živá
záblesk tvých kulatých krásných očí
záblesk a slza, co tvář v té tmě smočí
potají jímá mě nostalgie
trápení z toho, co ve mně stále žije
jak opustit to? jak nechat to být?
když vzpomínka nechce odejít
má mouratá lásko, jsi pryč, není zbytí
však věz, někdy zoufale chybíš mi v žití
*
6 reakcí na „Záblesk“
krásný
potají jímá mě nostalgie…
tenhle veršík na mě dýchl čímsi zvláštním
Ještě se načekáš, než to přejde, já občasně truchlím po hafince už osm let a ne a ne ji vymazat, byla výjimečná, měla duši.
Na druhou stranu, proč zapomínat na to krásné? Ono toho v životě zas tak moc není, aby člověk mohl odhánět hezké vzpomínky.
Chybíš mi v žitě,
jen v žitě chci tě…
Živě a žít tě.
Prosluněné to je,
se zábleskem i bez.
Úžasný.
Máš štěstí, že tě talent na básničky neobešel obloukem – jako mě.
Ahoj, nerada dělám reklamu, ale tvoje básničky se mi opravdu moc líbí a chtěla bych tě pozvat na soutěž o nejlepší básničku. Moc by mě potěšilo, kdyby ses zapojila.