Rubriky
co se mi honí hlavou

Bláznův epilog

Tak jsem se konečně zbláznila. Ani nemusím číst tu včerejší slátaninu, co jsem tu ze sebe vyblila, abych to mohla oficiálně potvrdit. Jo, hráblo mi. Bylo toho na mě moc a chtělo to ven. Z m. se stala slečna Šílená a poněkud se unáhlila ve zveřejňování některých názorů, tentokrát ano. Zajímavý je, že jak vás normálně nikdo nevnímá a neposlouchá, tyhle momenty si na vás zrovna zapamatujou a velmi rádi vám je čas od času připomenou. No, doufám, že ne. Tentokrát bych byla radši, kdyby se o tom nevědělo. Kdyby mě nikdo neposlouchal. Clear the history. Co si nepamatuju, to se nestalo. O čem že jsme to včera mluvili?
Budu se prostě muset víc ovládat. A budu to muset míň řešit, aspoň pokud jde o to veřejný řešení. Upřímnost se ukázala být víc než nadbytečná, milá m., je na čase si to uvědomit. Nikdo ji prostě neocení. A ten článek jsem taky smazala. Schovám si ho pro poučení, ale nechávat ho tady? Proč? Tím, že něco světu narvu do chřtánu, se o to nezačne najednou zajímat. Právě naopak. Realise that, baby. And rest in peace.

1 komentář u „Bláznův epilog“

Lidi prostě jen na upřímnost nejsou připravení. A já se jí snažím zvládat. Je to občas těžký, ale většinou se to dá.
Je škoda, že jsem ten článek prošvihl. Tohle bych si zrovna rád přečetl.
A btw, nezbláznila ses, jelikož blázen si nikdy neuvědomí svou podstatu.

Komentáře nejsou povoleny.