Rubriky
co se mi honí hlavou

Na cestě za zdravím

Jsem na sebe pyšná 🙂 V sobotu náročnej celodenní výlet, v neděli plavání a dlouhá procházka a dneska fitko? Kde se to ve mně bere?
Mám pocit, že se ve mně otevřely nějaký dveře, na který se už dlouho valil všechen možnej obsah zevnitř a teď se to prostě ve velkym sype ven. Mám najednou neuvěřitelný množství elánu a chuti dělat něco dobrýho pro sebe. Ne že bych teda měla nějak víc energie, spíš naopak, ale i když se pořád cítím unaveně a na spaní (to ty zatracený noční můry), zároveň mám pocit určitý probuzenosti a připravenosti, no a hlavně teda ta chuť a aktivita vzrostly a to až neuvěřitelně.
Zdálo se mi to téměř neproveditelný, a teď to dělám, úplně bez problémů. Sama od sebe. A ještě s kreativitou a s nadšením. Dneska jsem se po těch třech dnech bez masa a s pohybem cítila tak dobře, jako už dlouho ne. Aktivnější. Pohyblivější. Najednou se i chůze sama stala jednodušším pohybem a když jdu do schodů, mám pocit, že se vznáším – přitom ještě před týdnem jsem to vyšlapávala jen tak tak, supěla jsem a musela jsem se hrozně nutit ke každýmu dalšímu schodu.
I v tom jídle zatím v pohodě. Někdy si říkám, že už jsem vyčerpala nápady a že nemůžu pořád žrát sejra, ale pak mě vždycky napadne další zvláštní kombinace a pochutnám si tak, až se divím. A to všechno s řádnou porcí zeleniny a ovoce. A ještě jsem dneska znovu zavedla svoje starý pravidlo o snižování příjmu cukru. Je totiž fakt, že posledních pár měsíců jsem se naprosto přestala kontrolovat a hrozně si přeslazuju čaj, a tak jsem se zase vrátila ke svýmu limitu max jedna lžička na hrnek a spíš se budu snažit pít ho neslazenej, aspoň teda přes den (ráno tam ten cukr tak nějak potřebuju). Druhým pravidlem se hodlám přimět k pozření aspoň jednoho kusu ovoce nebo zeleniny denně, což se na první pohled zdá jako hrozně malej limit, ale vzhledem k tomu, že donedávna jsem neměla ani to, je to docela dobrej první krůček.
Samozřejmostí pak je omezení nezdravýho stravování po fast foodech (což jsem sice nedělala denně, ale prostě jsem to dělala), vysazení salámů, párků a uzenin obecně, zavedení většího množství jogurtů a tvarohů, který si jinak dám jen výjimečně, a prozatím se teda držím i s tím masem vůbec. Ale uvidíme, nedělám si iluze o tom, že bych to odteď vydržela už navěky, i když mi to zatím jde dobře. A zejtra si možná udělám zapečený brambory, aspoň zatočim s těma konzervama hrachu a kukuřice, co jsem tuhle otevřela a teď nevim, co s nima.
A taky možná začnu běhat, poslední dobou se k tomu běhání pořád tak nějak nachomýtám a zdá se, že už mi to nečiní takový potíže jako dřív, takže proč to zase jednou nezkusit natvrdo? Krom toho se nemůžu dočkat, až se oteplí, hned vyrazim na brusle nebo na kolo a vůbec, move, move, move!
Jeez, já tu vážně celej článek řešim zdravou stravu a pohyb? Zdá se, že se se mnou letos fakt dějou věci 😀 Inu, jen tak dál.

12 reakcí na „Na cestě za zdravím“

tak to bysme mohly jít běhat někdy spolu:)) posledně si mě odbyla tim, že ti to nedělá dobře na klouby ..:D

No taky že nedělá, ale teď co běhám v posilovně na pásu, je to v pohodě. Tak možná se časem dopracuju i k normálnímu terénu, ale to se ještě uvidí 🙂 Zatim mi těch pár minut ve fitku stačí.

jo, pár minut.. no já si podle toho, co píšeš udělala obrázek, že běháš aspoň hodinu.. no nic:D jinak teda na pásu bych nemohla, jednak je okolo moc lidí a jednak je to na místě..to radši v krajince:))

No wow, gratulácie pre teba z mojej strany. Ja toho dokážem zjesť veľa, keď je naozaj dobré jedlo, trikrát za sebou tri veľké porcie. :D Ale nie, ja veľa chodím po meste, v parkoch, na uliciach. Už sa teším na jar. Budem chodiť všade s fotoaparátom, kráčať a kráčať po meste… ach, len keby ma k tomu niekto dokopal. :-) Ale behanie je dobrý nápad. Keď som nechodila do školy a bola malá, keď bolo teplo, mohla som si dať niekoľko okľúk okolo domu, alebo vystrájať na dvore. Dnes som holt, lenivejšia. Ale ďakujem za článok, napružil ma, aj keď ja som sama so sebou celkom spokojná. Vždy si vyberám schody. 😛 Ale čo, len tak ďalej…

[3]: To ani náhodou, uběhnu si nanejvýš deset minut na začátku a deset na konci 🙂 Mně právě pás vyhovuje, je to rovnoměrný, nemusim koukat pod nohy a tělo se mi tim tak netřese, můžu ho držet pořád v jedný úrovni a poloze. Pro mě je to momentálně o sto procent pohodlnější.

[4]: Já jsem taky postupem času hrozně zlenivěla, ale právě že už mě to přestalo bavit, tak se teď dost snažím 🙂 Tak třeba k tomu taky dojdeš, že už ani nebudeš potřebovat někoho na dokopání a že se ti to bude chtít samotný dělat – koneckonců pohyb je něco, co děláš jen a jen pro sebe 🙂

Ahoj. Aj ja sa stravujem tak že zelenina, ovocie … Aj behávam. Ale skôr sa u mňa osvedčili brušáky (ľahy sedy alebo apo sa to po Česky hovorí).
Tiež som dostala asi pred týždňom takú vlnu pocitov a tiež chcem so sebou už niečo robiť. Nie som tučná, ale nie som ani chudá. Ale chcem byť chudá do takej miery, že chcem mať ploché bruško! Ale nechcem aby so mňa ostala len zoschnutá kostra. 🙂

Inak pozerala som si Tvoju rubriku Looklet a tvoríš krásne looky. 🙂 Ja som tiež na Looklet ale nikdy by sa mi nepodaril taký super look vytvoriť.

[6]: Tak já taky nejsem vysloveně tlustá, ale blížím se k tomu :D Hlavně jsem ale celá taková neforemná a to bříško a stehna mě trápí. Tak snad se mi podaří s tím do jara nebo léta trochu zatočit 🙂 K nějakým zásadnějším dietám se zatím nechystám, ale chci se aspoň pořádně rozhýbat, když nic jinýho.

Díky za pochvalu, tak jen tvoř dál, ono to přijde 🙂 Mně v tom hodně pomáhá prohlížení toho, co udělali druzí – mám pár svých oblíbených, kteří mě inspirují. A taky katalogy s oblečením.

[9]: třeba velmi kvalitní, sypaný, zelený čaj phoenix eyes, padesát gramů bratru 170kč! a jsou jistě ještě mnohem, mnohem "neosladitelnější" :D … nebo také pu-erhy (ty většinou chutí připomínají hlínu, ať děláš, co děláš)

Komentáře nejsou povoleny.