#6 Recyklace nepotřebných věcí

Tohle úzce souvisí s předchozím antihejtem. Vždycky, když něco vyhazuju, řeším nerudovskou otázku – kam s tím. Ono to totiž neni zase tak snadný jako že „nepotřebuju to, tak to vyhodim“. Protože proč byste měli vyhazovat plně funkční kolečkový brusle, za něž jste dali majlant a který by někdo mohl použít? Nebo tu pěknou mikinu, která je vám malá, ale jinak jí nic neni. Nebo náramek, co se vám barevně nelíbí, ale jinak je úžasnej. Nebo plyšáky, z nichž jste vyrostli, ale hergot, s tim by ještě nějaký dítě mohlo zažít tolik legrace.

Nejlepší varianta je prostě recyklace, neboli přeposlat to někomu, kdo tomu může nabídnout novej život, kdo to užije, kdo z toho bude mít radost, komu to bude sloužit dalších xy let, než se to rozpadne nebo než z toho vyroste on a bude to moct poslat zase dál. Ta myšlenka prodlužování životnosti věcí tímhle způsobem mě naprosto nadchla a hrozně mě to baví. Baví mě, když odnáším oblečení na festivaly ReReRe a vidím, že se v tom někdo prohrabuje a našel zalíbení v tričku, co mám už roky ve skříni a vůbec ho nenosím. Stejně tak mě baví „zachránit“ takhle něco, co zase vyhodil někdo jinej, ale vždycky se držím pravidla, že víc věcí vyhodím, než kolik si jich přitáhnu zpátky. Jinak by to trochu zhatilo smysl toho všeho 😀

Je to zvláštní, ale třeba u oblečení naprosto neřeším otázku, kolik jsem do toho kdysi dávno vrazila peněz. Je mi úplně jedno, že ta mikina mě tehdy stála osm stovek (!), prostě vím, že jsem ji na sobě měla jednou a že už ji nikdy nosit nebudu. A tak ji s radostí v srdci ráda předám dál. U ostatních věcí to bůhvíproč vnímám trochu jinak. Zkoušela jsem zbavit se některých věcí prostřednictvím Co-kdo-chcárny, ale nemělo to moc úspěch, většinu těch věcí pořád mám – nebo jsem je nemilosrdně vyhodila, ale stejně mi to bylo líto.

Zkoušela jsem se registrovat na Aukru. Jsem ostatně na netu furt, takže proč nespojit příjemné s užitečným a nezpeněžit, co se dá. No, nějak mi to nevyšlo, vůbec mi od nich nepřišel ověřovací dopis a pak jsem tu myšlenku nějak pohřbila. Ale asi to zkusím znova, nebo prostě využiju tátova účtu. Ono by to nemuselo bejt vůbec špatný a když tak nad tím přemýšlím, je to jedna z mála věcí, co mě dělí od úspěchu.

No dobře, přesvědčili jste mě, podívám se na to.