Rubriky
poesie

Vzpomínková poesie

Své sladké tajemství neprodám
komu já budu chtít, tomu dám
Lež, mlč a líbej mě na šíji
než číši vína dopiji
Přestaň mě drásat do krve
miluj mě, buď mým poprvé.
*
Rubriky
poesie

Inspired by Juraj Kizák

Dotkni se mě
tam kde křičím
chladným prstem v horkém lůně
Tvoje tělo
na mých prsou
tvé rty v mých a teplá vůně
Prsty splétám
ze sna blouzním
při vzpomínce srdce stůně
Alone in bed (weheartit.com)
Rubriky
poesie

Žalozpěv za zraněné srdce

Jsme dva a kráčíme vedle sebe
každý svým tempem, každý svým směrem
blíží se podzim a vítr zebe
smráká se dlouho před večerem
Jsme dva a kráčíme každý sám
kdysi snad dvě duše v jediné
však dávno už tomu, dnes sotva tě znám
ze sna jsem proctla ve vteřině
Teď ztichlá je ulice, kde kroky tvoje
zněly dřív táhlou ozvěnou
srdce mé v koutku se obvazuje
a léčím si duši zlomenou
Sama jdu ulicí prázdnou, plnou
nevnímám, neslyším, necítím
jen bolest a stesk a s další vlnou
sypu si prášky do pití 
Kdes lásko moje, kams odešel?
a proč srdce mé nevzal jsi sebou?
skončili jsme, večer nadešel
a nůžky na zápěstí zebou
Roky a týdny a měsíce
potrvá, než se zahojí
rány, které jsem, plačíce
tvrdila, že nebolí
Pak odložím snad chmurné představy
a s nimi zas kousek sebe
však navěky budeš mi předrahý
navěky, lásko…
pro tebe…
Broken Heart (http://beyond50radio.blogspot.com)
Rubriky
poesie

Polito-ne-logická

V osamělém davu
pod deštníkem skryju hlavu
a má jediná jistota
je věčný koloběh života
Rubriky
poesie

Těžkosti

Proudy chladných myšlenek bičují mi tváře,
slané perly těžkosti si tisknu do polštáře.
Vlastní zadek nakopat si gládou zocelenou!
Výt na měsíc, jak srdce lká nad láskou zpropadenou…
Rubriky
poesie

Slunečná

Dáma ve zlatých střevících
odhrnuje nožkou sníh
po modrém chodníku kráčí
směje se na všechny, kdo se mračí
tančí ve zlatých kolejích
Rubriky
poesie

romance v L-mol

Zpívánky
rozplétám copánky
otevřu okno, vyvětrám
lásku, co vedla do nikam
éčko si trochu podladím
však já si s životem poradím
Rubriky
poesie

zamrzlá

Vidím tě
stojíš na poli
a kolem ztracené údolí
klíčema chrastíš od dětství
uprostřed ztracenýho náměstí
Rubriky
poesie

Pomíjivá

Další kousek z archivu. A tentokrát jeden, co se dočkal zhudebnění díky kapele Bezestopy. Díky lidi 🙂
Stvořil svět jednou záhadnou slečnu,
prostorovou hranici v nekonečnu.
Zpod dlouhých řas jí svítila kukadla,
měsíc jí nahlížel potajmu do prádla,
vlasy jí voněly lučním kvítím
a v srdci oheň – jen se vznítit.
Země se klaněla jejím krokům,
vteřiny běžely k jejím rokům.
Jednoho dne vše podivně skončilo,
když slunce do nebe trochu dřív vkročilo.
Z hrdla se vydraly vzlyky tklivé,
že je vše na světě pomíjivé.
Rubriky
poesie

něha ve sněhu…

Barevné krystaly
bílého sněhu
nacházím v posteli
když hledám něhu
ztracené zrcátko
odráží dětský smích
sjíždíme spolu život
na saních