Rubriky
co se mi honí hlavou

Útulno v holopokoji

Je právě tolik, kolik je, a já si tu připadám jako ve výloze. Nemám garnýž, takže závěsy nebo záclony se prozatím nekonají. Díky tomu a díky faktu, jak dokonale jsem umyla okna, je sem teď nádherně vidět, takže voayeři odnaproti mají pré. Ale co je mi do nich, teď je to jenom já a můj pokoj, nic jinýho mě nezajímá 😀
Miluju kytky <3
Většina nábytku je na svém místě a na většinu jsem taky hned vyložila nějaký ty „zútulňovadla“, aby to tu nebylo tak prázdný. Neměla jsem síly na nějaký větší dekorování, ale hrozně nesnáším prázdný místnosti, nedá se v nich ani bejt, natožpak spát, a tak jsem se aspoň pokusila. Nejvíc se mi líbí parapet. Chybějící záclony mu poskytly tu výhodu, že je krásně vidět, a tak jsem se na něm hned trochu vyřádila a vytvořila takovej malej květinovej koutek 🙂 Mám tam uvadající slunečnici od mámy, která je pořád krásná (jako ta slunečnice, i když o mámě by se to dalo říct taky – mám dobrou náladu :D) a růže od Kláry, pak nádhernou kytku v nádhernym květináči a konvičku – dárky od našich, který jsem ještě dozdobila čínským amuletem a vznešeným motýlem origami – vzpomínkou na lepší časy. Dál tu mám vánoční hvězdu, která si pořád drží krásně tmavě červený listy, a kytku optimistku – dárek od Maude. Musím říct, že jí se na okně mezi kytkama líbí mnohem víc než někde na komodě. Tady je pěkně mezi svýma a na sluníčku, a to má  každej optimista rád 🙂 A taky se jí možná líbí, co vidí – krásně vymalovanej pokoj s příslibem dalšího zútulňování. Jen ten stůl kdyby nebyl bukovej, strašně mi to tu kazí. Ale co naplat, je to fakt dobrej stůl a já se ho zbavovat určitě nebudu.
Tak a to by bylo. Dneska mám tak akorát dost po třech dnech malovacího šílenství, a to ráno vstávám na chatu, kam se mi vůbec nechce. Hlavně proto, že tam budu muset tvrdnout do pondělka, a to se mi vůbec nehodí. Mám tady práce jak na kostele a místo toho budu dva dny čumět do zdi na chatě, kde bude guvno co dělat a určitě bude chcát. A pak budu mít jedinej den na balení na vodu, takže to bude naopak hrozně hektický, což nesnáším. Ale ono se to poddá. Musí 🙂 Zatím se tu mějte, hezkej víkend přeju a snad v pondělí naviděnou. Sayonara 😉