Rubriky
co se mi honí hlavou

Cappuccino bear

V životě každé ženy přijde občas moment (obvykle po výplatě), kdy se podvolí svodům nakupování a infantility a jde utrácet peníze nejen za nezbytnosti, ale i za krásný blbosti, který jí budou dělat radost pěknejch pár příštích let. Dá se to celkem snadno odůvodnit psychologickýma a sociologickýma kecama, ale jednodušší je konstatovat, že čas od času si prostě musíme udělat radost něčím nezvyklým a roztomilým. A tak jsem si koupila medvídka! 😀

Viděla jsem ho tuhle ve Sparkysu a jakýmsi zázrakem tam na mě počkal, než jsem se rozhodla, že ho chci a chci a basta 😀
Slíbila jsem vám fotky, tak tady jsou. Mám pár fotonápadů, který se s nim pokusim zrealizovat, až mi bude o něco líp, ale momentálně to stojí za starou belu, dneska se mi od rána dost špatně dýchá, asi jako by mě někdo permanentně škrtil, takže se jen modlím, ať se to přes víkend nezhorší, ať prášky konečně zaberou (zatím pociťuju jen vedlejší účinky a ty hlavní furt nikde) a ať mám konečně pokoj od všeho toho stonání. Myslím, že letos už jsem si toho vybrala dost aspoň na příštích pět let.
Btw nebejt tý příšerný únavy, co mě odpoledne skolila, mohla jsem přihazovat ještě fotky jednoho úžasnýho prstýnku, co mi padl do oka na trzích, když jsem se vracela z práce. Chtěla jsem se pro něj vrátit, až si doma vyzvednu prachy, ale nakonec se mi udělalo tak slabo, že jsem rovnou navlíkla pyžamo a šla spát. Tak snad tam ty trhy budou ještě zítra, prstýnky se mi nějak rozkutálely (věnováno, poztráceno, rozbito) a nemám se čím blýskat a s čím si hrát 😀 – zvláštní, uvážím-li kolik jsem jich mívala. Na každym prstě jsem nosila aspoň jeden a ještě mi jich pár přebývalo – kam se jenom poděly? No, holt nic netrvá věčně.
Ale dost už keců, here comes the teddy 🙂
Cappuccino teddy
Cappuccino teddy 2
Cappuccino teddy 3
Dodatek ve 23:11: „A co to máš na těch fotkách napsáno?“ – „Značku“ – „A co to je za značku?“ – „Prostě moje značka, co dávám na fotky“ – „A co na ní je?“ – „Ježiši… ES na ní je!“ – „Aha. A proč ES?“ – „Protože prostě ES“ – „No a co to znamená?“ – „Nic, prostě značka“ – „No ale proč zrovna tyhle písmena?“ – „Arrrgh… protože to znamená elation-station“ – „A to je co?“
Zdá se mi to nebo všechny mámy chodily v mládí do školy na kurz „Vlezlým rodičem snadno a rychle“? 😀 A pak že se furt ptaj jenom malý děti…

5 reakcí na „Cappuccino bear“

Jé, ten je roztomilej 🙂 Taky jsem plyšáky sbírala, ale pak se ségře narodily děti, které měly ve zvyku na ně sahat svými věčně ulepenými prsty nebo je roznou celé oslintat, tak jsem ztratila nervy a radši jim je všechny naházela do obýváku. 😉

Jo, to znám :D Pamatuju si, jak jsme tu jednou měli na návštěvě nějaký caparty, já jim půjčila svou sametovou růžovou opici Pinky a celou mi ji oslintali. Trvalo mi pak pěknejch pár let, než jsem přestala děti nenávidět :D

Jo, tak hlavně, že Ti bude dělat radost, ne? :-)
Tyhle otázky mi taky připomínají naše. Ono to opravdu je nepříjemné. Ale vtipně se to čte, když (narozdíl ode mně) jsi schopna si to zapamatovat.

Tak ono to neni úplně doslovně, ale obsah zůstal zachován :D

Komentáře nejsou povoleny.