Deset věcí, co bych chtěla říct různým lidem

Aneb Cirratin řetězák, den první.

To poslední meme mi moc nevydrželo, protože ne všechny otázky mi úplně sedly a krom toho, o některejch věcech se člověk prostě nechce opakovat. Ale zkusíme to znovu, tentokrát s desetidením řetězákem, kterej by mohl bejt dost zajímavou sondou do hlubin duše. A kterým, jak správně podotklo pár komentujících, si člověk může pěkně zkomplikovat život. No ale víte jak. Open your eyes and push the limits. Nevim, jestli je to cry for attention nebo jestli mě prostě jen baví provokovat, ale neumím si pomoct, přijde mi vzrušující takový věci psát.

1. Nejsi to, co potřebuju. Prostě nejsi. Jsi hodnej kluk a jsi milej, ale nejsi chlap, ne v tuhle chvíli, ne pro mě. Připadám si jako děsná bitch, když to takhle podávám, ale nemyslím to nijak osobně nebo zle, jen se prostě k sobě nehodíme.

2. Vyser se na něj, prokristapána, vyser se na toho debila! Nesahá ti ani po kopák a nezaslouží si tě. Nemůžu pochopit, že si ty věci necháš líbit, ty, která si nikdy nenechala od nikoho srát na hlavu, si na sebe nalepíš takovouhle pijavici, která tě vysává. A nevěřím tomu, že ti to něco dává, doteď jsem to nechávala bejt, protože jsem se snažila věřit, že z toho máš i nějaký dobro, ale teď už tomu prostě nevěřim, nezlob se na mě. Vidim, co to s tebou dělá. A východisko existuje, věř tomu, že jo. A že na to nebudeš sama, jen se musíš konečně pořádně nasrat a kopnout toho zmetka do tý jeho rozmazlený kostnatý řitě. Ty potřebuješ, aby se taky někdy někdo staral o tebe, sakra. Když to odmítá pochopit, ukaž mu, kde jsou dveře. Stůj si za tím. Udělej to, co chceš udělat.

3. Bejvals mym vzorem. Už nejsi. To, jakym způsobem se k ní chováš, to se prostě nedá. A vidět, že ti to zjevně vůbec nedochází, že seš zjevně naprosto přesvědčenej o svý pravdě, a že je ti úplně jedno, když kvůli tobě brečí… já prostě fakt nechápu, proč jste vy dva dohromady. Přeju si, abyste nebyli. Protože vy spolu neumíte a nechcete bejt a já toho mám kurva pokrk! Máte vůbec představu, co to se mnou dělá, když už roky žiju v takovýhle atmosféře a sleduju, co jeden druhýmu děláte? A když to z obou stran poslouchám, jak na sebe hážete bordel mým prostřednictvím? Jediný, v čem se dokážete spojit, jsou přísery na mě, a to je na společnej život trochu málo, ne? Máte se vůbec ještě rádi? Máš jí ty rád? Protože mně to tak nepřijde. A jí taky ne. A přitom ona tě ráda má. Naprosto si nezaslouží, jak se k ní chováš. Poslední dobou toho má fakt dost a může si uběhat prdel, aby se ti zavděčila. A ty na ní pak akorát řveš a třískáš s věcma, když je neumíš používat tak, aby fungovaly? Seš normální?

4. Potřebovala bych, abyses vzchopila. Abys vyřešila svý problémy s tim arogantnim blbcem a poslala ho do háje. Když si neumíš vyřešit svůj život ty, jak to mám umět já? Kde mám brát vzor? Kde mám brát sílu? Díky vám dvěma jsem se naučila ignorovat věci kolem sebe, protože mě bolí, jak na sebe furt řvete. Ignoruju všechno, co se tu děje, protože nemám sílu to za vás řešit. To je váš boj a mě unavuje, že mě do toho taháte.

5. Už hrozně dlouho se bojím, že tě ztratím a že zase něco proseru. Ale když nad tím tak přemýšlím, ty už jsi stejně dost dlouho pryč… už nejsi taková, jaká jsi byla, a je s tebou fakt těžký komunikovat. A jako sorry, ale fakt nechápu, co dáváš do těch buchet, že smrděj rybama. Dřív jsem tvýmu vaření fakt věřila, teď už se to prostě nedá a ztrácím chuť cokoli od tebe ochutnávat. A to je špatně.

6. V životě jsem nepotkala tak povrchního člověka. Myslela jsem, věřila jsem tomu, že seš jinej a že stojíš za všechnu bolest. Viděla jsem v tobě světlo, který nikdo jinej neviděl, ale byl to zřejmě jenom klam. Neni to pravda. Nestojíš mi vůbec za nic. Přála bych si umět to vypnout a konečně se na tebe vysrat, ale neumim to a díky tomu mě bolí každej nádech, každá minuta života. Protože mi záleží na tom, abyses měl dobře. Protože vím, že jsem tolik svojí životní energie vyčerpala kvůli někomu, kdo toho vůbec nebyl hoden. A je to škoda, protože si myslim, že máš na víc. To bys ale nesměl bejt takovej namyšlenej kretén. Nechápu, co jsem ti udělala. Nezasloužím si takový zacházení, nemáš právo proti mě říct jediný slovo potom, cos mi udělal. Mohli jsme být přátelé, bůh ví, že jsem se snažila a že to nebylo snadný. Ale ty ses na to vysral.

7. Mám tě strašně ráda. Vracíš mi naději v mužské pokolení. Je s tebou sranda a narozdíl od některých, tebe si doopravdy můžu vážit. Seš chlap. A báječnej chlap. Fakt ráda s tebou trávím čas, protože jedině s tebou vím, že si nemusím na nic hrát a že ty si taky na nic nehraješ. A v tom je obrovská svoboda. Jsi v současnosti asi jedinej člověk, s nímž je mi doopravdy dobře a můj smích není fake. Jsi anděl.

8. Nemohl bys mi bejt víc ukradenej. Seš divnej, nesympatickej a naprosto nechápu, jak můžeš mít zrovna ty takovej úspěch v životě, když ti chybí špetka sociální inteligence. Upřímně, naučils mě zneužívat chlapy a jejich zájem o mě. S nikým jiným jsem tohle dřív nedělala, nikomu jinýmu jsem nikdy nedovolila, aby mě furt na něco zval, a taky jsem z toho dost dlouho měla špatný pocity. Ale tobě se to tak prostě líbí. A čím víc tě posílám do prdele, tím víc seš spokojenej. Já to fakt nechápu a fakt mě to štve. A když mi zvoní telefon a je na něm tvoje číslo, tak to prostě nezvedám, protože s tebou nechci mluvit. Nikdy.

9. Mohl bys bejt skvělej kluk. Je s tebou prdel a máme mezi sebou něco zvláštního. Ale to, jakým způsobem všem vnucuješ svou představu života a zejména jak arogantně odsuzuješ kohokoli, kdo má na něco jinej názor nebo je jen trochu odlišnej od tvý představy, to se nedá opustit. Z duše nenávidím lidi, kteří vnucují druhým svoje postoje a vysmívají se jim za to, že mají jiné. Nenávidím.

10. Mám tě ráda. A fakt si tě vážím. Mám pocit, že jako jeden z mála lidí dokážeš alespoň trochu pochopit můj virtuální svět a to, že ho vůbec mám. A nemyslím si, že bys mi musel něco závidět, tvoje psaní je na úrovni a se svýma znalostma máš rozhodně větší úspěchy než já se svým psaním. Takže se nepodceňuj. A ser na to, kolik je ti let. Někdy mám totiž pocit, že to hrozně řešíš a že se kvůli tomu držíš zpátky, a přitom když se držet přestaneš, tak je to fakt zajímavý. Ráda bych tě trochu víc poznala, je mi s tebou dobře a mám pocit, že seš jeden z mála lidí, co neřeší sračky a co ví, jak to chodí v životě. Chtěla bych se to od tebe naučit.

Uf. To by bylo.