A pak že se prachy neválej po zemi

Mám nějakej zmatek v kalendáři. Vážně už je pátek? No to je neuvěřitelný. Tenhle týden utekl úplně pryč a já ho nestihla ani pozdravit 😀

A přitom vůbec nevim, co jsem dělala. Teda třeba vim, že celý úterý jsem strávila stěhováním nábytku, ve středu jsem byla učit, včera taky, večer v Molekule a dneska jdu zase učit. Mám ohromnou radost z toho, že se mi podařilo nasmlouvat si ty lekce takhle tři dny po sobě. Jako by člověk chodil do práce a navíc konečně vypadnu z bytu, z nějž se jinak moc nehrnu. Samozřejmě nejvíc mě asi potěšila Maude, která mě vytáhla na takovej menší pokec a skončily jsme u dědka. No dobře, no, pokles 😀 Ale zase jsme tam už dlouho nebyly, tak co.

Včerejší Molekula byla ovšem taky výbordelná. Tam je to prostě vždycky fajn. Člověk se baví, zevluje na gauči a zapomene na všechno, co ho snad trápilo, i co je vlastně za den a kolik je hodin. Celej tejden jsem se na to těšila a stálo to za to. Kolik že jsem těch kofol měla – tři? Čtyři? 🙂

No ale nejlepší byl závěr. Stojíme si tak s holkama na zastávce busu a já koukám, že na zemi se válí balíček peněz. Tak jsem to zvedla a holky skoro nedýchaly:“Kolik tam je?“. Roztřesenýma prstama jsem to spočítala. Šest set padesát kaček! Každá dostala dvě kila, pajcka pro mě jako nálezné 😀 Yuki prohlásila:“Tak jsem dneska nic neutratila…“ a já se jenom neustále rozhlížela, kdy se objeví někdo, kdo se začne ptát, jestli jsme tam neviděli nějaký prachy. Protože nic proti, ale něco takovýho se mi v životě nestalo a já prostě nemohla uvěřit tomu štěstí. Myslela jsem na to celou cestu domů a hlavně na toho člověka, co ty prachy ztratil. Vím, jak moc to nasere, já jednou ztratila celej litr, když jsem šla pro omegu… no, tak tohle bylo asi za to 😀

Takže tenhle týden to máme na brigádkách a nálezech výdělek 930,-, což ujde, na to, že se přitom nijak nepředřu. Teď jen zajít do podělanýho T-mobilu a změnit si tarif z toho jejich sračkoidního T30 na něco, kde nemusím platit takový nehorázný sumy. Protože jak jsem včera zjistila, nemám v tom jedinou volnou minutu nebo smsku. A pak se divim, že každej měsíc vyfláknu pětikilo za telefon. Šmejdi. Ale na mě si nepřijdou.