Rubriky
co se mi honí hlavou

V půlce týdne

A máme tu středu, půlka týdne za námi, a tak by to možná chtělo nějakou rekapitulaci. A možná taky ne, copak já můžu vědět, co to vlastně chce? 😛
Pondělní Psy a Fil byly v pohodě. Když vás něco zajímá a baví, vydržet čtyři hodiny není zase takovej problém. Navíc jsem si sebou vzala bavlnky, čímž jsem zabila přinejmenším celou psychárnu a taky jsem tím obnovila starej zvyk. Baví mě to. Člověk se přitom docela hezky odreaguje a zároveň něco tvoří, do čeho dává kus sebe se vší radostí i vztekem – prostě se vybije a navíc pak má co na ruku 🙂
Jediný, co mi vadilo, a na co jsme s Kikinou celou dobu nadávaly, byli jakýsi dva exoti, co seděli za náma a celou dobu si (velmi hlasitě) povídali o všem možnym, co se přednášky netýkalo. Oba mi přišli lehce postižení, takže jsem se na ně nechtěla obořovat, nicméně jestli je někdo postiženej, nedává mu to ještě právo rušit všem ostatním přednášku. Příště tak shovívavá nebudu.
Včerejší angličtina byla nad očekávání skvělá. Jako obvykle jsme se nasmáli, až nám z toho slzely oči, a zároveň jsme se dozvěděli řadu užitečnejch věcí a pokecali jsme – mimojiné jsme si postěžovali na toho kokota z bižule, H. (jako hnusec). Docela mi to prospělo. Ostatně tlachání v angličtině mi vždycky prospívalo a bavilo mě.
Když už jsme u toho, jako že u ničeho nejsme (další oblíbená fráze :D), včera jsem dala na dobrou radu a zaplácla pár hodin svýho života koukáním na 2012. No. Co k tomu říct. Jestli máte kvalitní obraz na pc nebo bedně, koukněte na to, protože efekty docela ujdou. Pokud jde o samotnej děj, doporučovala bych ten film všem, kdo se zrovna nudí a mají chuť na nějakou komedii. Pokud jsem si totiž zrovna neťukala na čelo, chlámala jsem se u toho, až mi slzy tekly 😀 Ale co. Hlavně že to splnilo ten účel zaplácnutí prázdnýho večera a že se mi po tom dobře spalo.
Dnešek je divnej. Venku je hnusně, já se vzbudila s lehkym bolením v krku (i když se zdá, že už přešlo), a nic se mi nechce. Navíc mě prudí fakt, že máme dneska opět tu zkur**nou bižuli. Měla jsem možnost jít místo ní na historii, ale slyšela jsem, že tu učí obdobnej magor, a krom toho mě historie nikdy nebrala a nejspíš nikdy brát nebude. A konečně, jestli se někdy budu hlásit na tu psychárnu, jakože letos asi ne, budu tu bižuli potřebovat. Tak snad to ty necelý dvě hodinky tejdně přežiju. A kdyby ne, tak sebou začnu brát nahnilý rajčata >:)

2 reakce na „V půlce týdne“

No, u nás v Tescu je maj občas už takový načatý, tak je nechám ještě den, dva někde pod topením a bude to :D

Komentáře nejsou povoleny.