Pějme ódy na počasí, hurray a sláva! 🙂 Ne, nezbláznila jsem se (o nic víc než obvykle), jen mi do okna svítí sluníčko, takže mě dokonale oslepuje a ještě dokonaleji mi zvedá náladu. Je to jako balzám na vysušený rty, jako dojít si na záchod poté, co jste to dvě hodiny drželi nebo jako napít se po vysilujícím běhu. No ale ze všeho nejvíc je to jako když vám sluníčko svítí do okna a to je moc hezký 🙂 Jelikož jsem včera asi po sto padesátý přelouskala Saturnina, je mou povinností vás upozorniti, že v příštích několika dnech budu používati výrazů románových a archaických. Doufám, že se pro to na mne nebudete zlobit 😀
No ale konec rozjímání, jsem právě po obědě (čočková a vynikající jahodový knedlíky) a je mi dobře v břiše, jak je plný. Hlavu mám pro změnu plnou myšlenek, ale o těch snad až jindy. Včera jsem sice byla na třídním srazu, z nějž jsem si přinesla hafo dojmů, ale nejdřív bych je ráda nechala uležet, než se pustím do jejich ventilování. Třeba si do tý doby ještě na něco vzpomenu.
Mno, to by snad pro tuto chvíli bylo vše. Jdu se družit s rodinou a za dvě hoďky pádím na kapelní běsnění – první od Vánoc, kdy jsme se rozpadli. Hurray podruhé! 😀 Šmarja já se tak těšim 🙂