Co že jsem to dneska dělala?

Rozhodně nic ze svých včerejších předsevzetí. Ale fakt skoro nevim. Jako vždycky, když mi odjedou naši a já jsem doma ponechána vlastnímu svědomí, mi začínají splývat dny. Ještě že mám tu psavou a můžu si to aspoň zapsat, jinak bych za chvilku fakt už nevěděla, co jsem kdy dělala.

Mám takovej divnej režim. Vždycky obden mě chytne uklízivá, ale mezitim tady na všechno zvysoka seru. Sobotu jsem prozevlila, aniž bych hnula prstem, a včera jsem si to pak vynahradila. Uklidila jsem si, vyluxovala svůj pokoj i pokoj rodičů, ba dokonce i předsíň (ještě mě čeká kuchyň), umyla tunu nádobí, obstarala kočky, nakoupila, uklidila svojí poličku v koupelně, galerku a jeden extrémně zabordelenej šuplík, vynesla odpadky a udělala si baštu, a to všechno v několika málo hodinách, až jsem se divila. Na to do listu mi ještě pár věcí zbylo, ale po tolika činnostech, proložených dvouhodinovym potlachem s Bleškou v čajovně, jsem toho měla fakt dost, a tak jsem se jenom zhroutila k počítači a pařila pro změnu Mafii.

A dneska? Ani ten prd, velebnosti. Ráno mě vzbudil nějakej zmrd s neznámym číslem a já vsadim boty, že kdybych to zvedla, dostalo by se mi další supervýhodný nabídky bůhvíčeho. Šmejdi. Nemůžou volat odpoledne?!

Z nechtěnýho budíčku a ze špatnejch snů (byla jsem ve škole, kde si na mě zasedla učitelka a kdykoli jsem se jen pohnula, strašně se po mně vozila. A taky jsem vystupovala v nějakym kabaretnim představení a měla na sobě podvazky :D) jsem byla rozmrzelá, tak jsem si k snídani pustila Futuramu a rozhodla se, že dneska se práce nekoná.

Pak mám zbytek dne nějakej zamlženej. Opět jsem umývala nádobí, ale to je tak všechno. Odpoledne vysvitlo sluníčko, tak jsem vytáhla Pana Božského do parku (poslední dobou se mi nějak podezřele daří vytahovat ho ven, co se to děje? :D). Náhodou jsme se oba napakovali jídlem, takže se nám to slunění příjemně proměnilo na piknik (ono toho sluníčka zase tak moc nebylo, tak jsme se zahřáli aspoň jídlem). Měli jsme hroznový víno, domácí meruňky, meruňkovej koláč, vystydlý tousty, medovej meloun (zvláštní věc, to jsem jedla poprvý a bylo to dobrý, ale zase ne že bych to musela žrát furt), vanilkovej milkshake z mekáče a ještě taky slaný buráky, který jsem ale ani nevytáhla, protože i to ostatní postačilo, abych se přežrala 😀

Zase abyste si nemysleli, že jsme jenom žrali, tak jsme se taky ládovali potravou duševní – Pan Božský byl uchvácen Kmotrem a nemůže se od něj odtrhnout a já rozečetla Poslední poklonu Sherlocka Holmese. Zvláštní, detektivky jsem nikdy nečetla, ale zatim mě to baví. Jen mě mate ten vysokej počet postav, jak na orloji. A to jsem teprve na začátku.

Když nás to čtení, jezení a ležení omrzelo, sbalili jsme saky paky a vydali se do Tesca na menší nákup. Pak už jsem to vzala jen přes mekáč a koupila si taky milkshake – ten první byl Pana Božského a já chtěla mít vlastní 😀 Musím složit poklonu slečně z kasy – měla jsem v plánu dát si malej, ale když se mě zeptala „Velký nebo střední“, zblbla jsem a zvolila střední 😀 Slečna si teda může gratulovat, skvělá finta, někdy ji využiju 😀

No ale teď už tu zase sedim spoustu hodin a pomalu na to nevidim. Když už mě omrzela Mafia, pustila jsem se do pročítání blogů – hlavně teda toho mýho. Prošla jsem všechny články a odstranila, co se mi tu nelíbilo. Taky jsem pár věcí přehodila do jinejch kategorií, ať je v tom pořádek. No a teď mám hlad a škytavku a jsem unavená. Takže to vidim na pozdní večeři, následovanou spánkem. Se škytavkou si snad poradí ten výbornej zelenej ice tea, kterej do sebe právě klopim. Hernajs, mě nějak pálej záda, že bych přece jenom trochu toho sluníčka chytla?