Neměla bych. Vážně bych neměla psát, když jsem nacamraná. Ale kdoví, třeba mi zrovna to bude cenným průvodcem po vlastních pocitech, až se ráno vzbudím do dalšího zasranýho dne a uvidím to tu.
Byli jsme v hospodě. A snažila jsem se, vážně jo, ale já nevim, jak to dělá, že mě tak ničí, kdykoli ho vidím. Doteď jsem s ním teda už několikrát mluvila a pokaždý mi z toho bylo relativně fajn – ale to bylo proto, že jsem se na něj nedívala. Stála jsem vedle něj nebo jsem koukala do země nebo něco. Ale tentokrát ne. Seděla jsem zrovna tak, že jsem mu viděla do tváře, a to bolelo. A pak, když mě kamarádka nechala sednout si vedle něj (nevím, o co jí šlo), to přišlo – moment, kterýho se děsím od našeho rozchodu, moment, kdy sedíte vedle něj a ruce vám automaticky chtějí vystřelit k těm jeho. Tak samozřejmě jako když dýcháte, chcete ho najednou pohladit po zádech, zaplést prsty do jeho tmavých kudrlin a pohladit ho po ledabyle oholené tváři. Jako když se žíznivec potřebuje napít, potřebujete najednou zabořit nos do jeho ramene a dýchat jeho vůni, která vám tak strašně chybí. Musíte si pořád hrát s prsty a vštěpovat si „Ne, nesmíš, už ti nepatří“, musíte s tím bojovat, zatímco se přátelé kolem vás dobře baví nad historkami z vody a z nejrůznějších chlastacích akcí. A on? Nic. Ani se na vás nepodívá… „Mně to vyšlo tak, že jsem sebou na vodě měl jedinou věc, kterou jsem nepotřeboval“. Jo… a ta věc jsem byla já.
7 reakcí na „Pivní slzy“
To ano, správný a kvalitní výrobek by si měl dělat reklamu sám… A nejsou zase tak špatný. Pokud se díváš na Novu nebo Primu, tak ty by bez reklam existovat nemohly. Protože to jsou soukromé TV a když platíš za TV, jde to jen a jen ČT
… Takže u nás je to doma paradox, protože na ČT se nikdo nedívá, ale platit se to musí! To mi třeba přijde hodně nespravedlivý, já bych ty kačky rozdělila podle sledovanosti – pak by se mohly počty reklam snižovat, jinak ne…
A vadilo by snad někomu, kdyby Nova neexistovala? Mně teda ne. Ukaž mi jednu její vlastní dobrou věc, s níž přišla v poslední době. Jednu kvalitní. Mají prd. Dřív možná o něčem byli, ale dnes je Nova nevkusná, nabubřelá a naprosto zbytečná televize
[2]: *to se mi líbí*
jinak článek je zase kurevsky dobře napsanej, ale vyjadřovat se nemá smysl, jen hodně štěstí v překonávání:)
Chtěl bych napsat, že bys především měla chlast vyškrtnout ze života, ale tyhle moralizující věty prostě nefungují. Stejně si ale budu stát za tím, že to není k ničemu dobré.
Ale pěkně jsi popsala tu porozchodovou situaci.
Televize rozebíraná v komentářích? Nebyl bych to já, abych nenapsal, že mně osobně připadá televize naprosto zbytečná, a několik let jsem jí ani neviděl. Tedy, když nepočítám případy, kdy jsem měl plochu ntb na TV. Jen tak.
Já a chlast si docela rozumíme, když už na to dojde. Myslím si, že to nijak nepřeháním, vždycky jsem schopná se kontrolovat a nedělat moc velký "blbosti", snad jedinkrát se mi to vymstilo, že jsem se fakt styděla za svoje chování (ovšem i tehdy to byl jen můj osobní pocit, nikdo jinej nic nevhodnýho nezpozoroval). Jediný zlo přichází druhej den, a to ještě jen když se předtim pořádně nenajim a když u toho nepiju vodu. To mám vyzkoušený. Vzdávat se ho rozhodně nebudu, neboť mi jeho požívání přineslo nesčetné množství úžasných okamžiků, kterých se člověk za střízliva nedočká 😉
Taky jsem bednu pár let neviděla a byla jsem spokojená – až na to, že jsem vůbec nevěděla, co se ve světě děje, a tak jsem začala koukat aspoň na zprávy a když jsem byla nemocná a neměla třeba co číst nebo jsem nechtěla přemýšlet, pustila jsem si nějaký stupidní seriály. Ale moc času u televize netrávím, nechci zdegenerovat.
Co na to říct? Asi jen to, že jakýkoliv argument, jakkoliv podložený, mne nepřesvědčí o pozitivnosti chlastu.
Co se ve světě děje najdeš i na googlu…
A představ si takové to typické: pani ve středních letech, trávící veškerý čas u TV. Ano, mám tak trochu na mysli vizi z filmu Requiem for a dream. Film tak strašně silný, že jsem ho musel smazat.
Já tě přesvědčovat nechci; že já mám s alkoholem dobré vztahy, ještě neznamená, že ty se s ním musíš snášet taky. To je každého věc.
Ráda získávám informace z více zdrojů včetně Událostí.
Film jsem neviděla, kdysi jsem o něm četla nějakou recenzi a viděla pár fotek a to mě přesvědčilo, že na to nemám žaludek. A od té doby se toho zase tolik nezměnilo, pořád se toho filmu bojím, že by mě to moc vzalo.