Rubriky
poesie

Světle modrá pavučina

Ano a Chlupatomalé Devětidení vesele pokračuje 🙂 Tentokrát jsem si pro vás připravila básničku, kterou jsem napsala před třemi lety v Anglii a v téhle souvislosti jsem si na ni vzpomněla. A že jste to vy, přidám vám k tomu i malou kresbičku- a toho si važte, to u mě neni zase tak častá věc, abych kreslila 😀
Světle modrá pavučina
Mám pavoučka za oknem
sedí pěkně v rohu
kolem těla černavého
složil každou nohu
Každé ráno pozdravím ho
říkám, ty se máš
celý den si v klidu sedíš
nic nemusíš, nespěcháš
A on na to: Kdepak, holka
spíš než klid mám trápení
ze světa nic neuvidím
neumím než pletení
Kdybych mohl tak jako ty
denně chodit do práce
pokaždé se nové učit
to by byla legrace
A má vlastně, noháč, pravdu
nachodím se, navztekám
přitom všem však tisíc věcí
pro potěchu také mám
Slunce, květy, vodu, zpěv
nebe a své přátele
kolem stolu smějící se
u historky veselé
Bála jsem se, to je pravda
však teď jsi v jiném světle
co tvoří kruhy třpytící se
v pavučině světlé
Každý z nás má jiný důvod
proč má na tom světě být
a já nemám sebemenší
právo tobě ten tvůj vzít
Jen si seď v tom koutku okna
máš svůj svět, i já svůj mám
seď si v té své pavučině
a měj se, já už utíkám.

11 reakcí na „Světle modrá pavučina“

Jé, to je moc krásné =) Často čtu všelijaké básničky, kdo co složil a vymyslel, ale tato patří mezi mé nejoblíbenější, protože se dobře čte, není "zaheslovaná" miliony slov a krásně ji rozumím =). Fakt moc pěkné a povedené =).

Měla bys kreslit častěji 🙂
Chudák pavouček tam zůstal sám… ale on se nějak zabaví. Moc příjemná básnička, taková blízká a světlemodrá. Určitě si zasloužíš ten úsměv, který jsem zmínil už u předešlého článku 🙂 My Alfacentaurňané rádi rozdáváme úsměvy!

ó, tak to se budu celý den usmívat, jak jsem nabitá úsměvy :D

Pavouček si určitě časem chytne nějakou tu mouchu 🙂 Nebo si tu pokecá s jinými obrázky. Myslím, že smutno mu u mě nebude 🙂

Komentáře nejsou povoleny.