Monster Halloween party v Karlosu

Mnoo, tak letošní Halloween bude rozhodně patřit k těm zajímavějším, o tom není pochyb 😀 Včerejší noc sice nebyla tak fenomenální, jak jsem doufala, ale rozhodně to mělo něco do sebe.

V Karlosu totiž pořádali Monster Halloween party, což zahrnovalo masky, UV zářivky, UV bodypainting, monster s vodkou za 29,- a samozřejmě mě 😀 Banda tentokrát dorazila v mnohem menším zastoupení, než bych při takový události očekávala, ale i tak to stálo za to. Předně musím pochválit výzdobu Karlosu – dýně se jim opravdu povedly – a masky zaměstnanců. Nejlepší byl podle mě Joker a pak jeden DJ, co po nás neustále stříkal takovou tou party pěnou a měl nemravný kecy do mikráku jako že nás všechny postříká atd. No, nebyly to moc originální kecy, ale docela mě to bavilo 😀 

Další ohromný plus patří Karlosu za vaření. S Yuki jsme dorazily tak brzo, že byl Karlos prakticky prázdnej a barman nám normálně donesl jídelní lístek a ptal se, co si dáme k pití. Byly jsme trochu překvapený – Karlos a obsluha? Karlos jako restaurace? Nepoznané 😀 Bylo nám blbý si říkat hned o monster, tak jsme si prozatím daly kolu jako dvě dámičky na večeři, kterými jsme ostatně byly 🙂 Než donesli baštu, dorazil taky zbytek osazenstva a ještěže tak, neboť ta porce byla vskutku olbřímí a nás šest se z toho docela pěkně nažralo. A navíc to bylo ukrutně dobrý. Další nevídaná věc. 

Ještě nevídanější pak byl pan Ex, kterej mi hned po příchodu koupil drink, aby splatil dluh z minula, což mě docela mile překvapilo. Pan Ex a prachy? He? 😀 Ne, jako nemyslim to nějak zle, jsem za něj ráda, ale nevidí se to prostě každej den. 

No a pak už jsme pili a kecali a když konečně začali něco hrát (což jim teda trvalo sakra dlouho), šli jsme i trsat (což bylo trochu obtížný, za hudbu jim teda palec nahoru nedávám) a koukat po dalších kostýmech. Pokud jde o tohle, tak u mě to na celý čáře vyhráli dva upíři, dva mimové a smrťák. Jeden z upírů si to u mě potom trochu zkazil, když jsem zjistila, že svoje nadšení krví nepředstírá a že má poněkud sadistický sklony. Neustále mě zamatlával umělou krví, ačkoli jsem ho důrazně žádala, aby to nedělal, a spojení „vykousnout se s někým“ dostalo ten večer novej význam, kterej bych si docela odpustila poznat – bolí mě celej krk, kousnul mě do rtu a taky na levym rameni mám obrovskej otisk jeho zubů 😀 Navíc mám neblahej pocit, že až tam příště půjdu, budu potřebovat masku mnohem víc než včera, protože se chlapec chvílema trochu rozjížděl, sem tam se mnou vrazil do nějakýho stolu, až se na něm rozkymácely půllitry, nebo mě dost brutálním způsobem přimáčknul na zeď. No, čas od času se takovejm praktikám nebráním, obzvlášť k Halloweenu se to docela hodí, ale ty lidi kolem moc nechápali 😀

Večer pak skončil někdy před druhou ráno, kdy jsme se já a Dizzy, tedy zdravé jádro, odebrali na zastávku. Už jsme toho měli taky dost a bolela nás hlava. Teda jako každýho ta jeho, ne že bysme měli jednu dohromady 😀 (bože, já jsem dneska zase vtipná, zabte mě) Chvilku jsme čekali na bus a zahřívali se na obrubníku (proč musí bejt vždycky na podzim taková hnusná klendra?), a pak už mi to přijelo, a tak jsem frčela. Doma jsem byla asi ve čtvrt na tři a musela jsem zvonit, jelikož v zámku byl z druhý strany zastrčenej klíč. Maminka se netvářila nadšeně, ale copak já za to můžu? 

Takže večer byl skutečně zajímavej, ale to samozřejmě ještě nebylo všechno, protože Halloween je ve skutečnosti až dneska a to ještě hodlám nějak oslavit (i když uvážím-li, jak jsem se dneska brutálně lekla, když jsem byla v koupelně potmě a pračka se začala otřásat ždímáním, asi to proběhne zase nějakou zkrácenou a ne příliš odvážnou verzí 😀 Nehledě na to, že jsem dneska měla zase naprosto šílený a živý sny a že to nechci provokovat nějakýma supernatural zážitkama) Ale než k tomu dojde, zpátky do reality, posnídat, nakoupit a pokračovat v ráno započatym úklidu, než přijde na návštěvu babička. Huáá, těšim se 🙂

Pozn.: Dneska jsem měla mít druhý rande s panem Potetovanym z Vagonu (viz Ajajajajaj… 😀 a Koktejl z myšlenek), ale neozejvá se. Že by the end of a story? Doufám, že ne.