Tady to asi nebude moc dlouhý, jelikož tahle kniha mě nijak zvlášť nezaujala – přemýšlím, jestli bych do téhle kategorie neměla uvádět jen ty zajímavé a dobré, ale pak by to asi nemělo až takovou výpovědní hodnotu. Jen ať je vidět, že není každej den posvícení a občas se člověk i přehmátne. A navíc, zase taková katastrofa to nebyla. No posuďte sami.
(enter)
Na úvod jen krátce, jak je kniha koncipovaná. Každá rada je nejprve naťuknuta, rozebrána, řečena, následně je ilustrována nějakým příkladem ze života některého amerického podnikatele a doplněná citátem z díla některého psychologa. Příklady bohužel často nestály za moc a s danou radou spíše nesouvisely nebo ji zrovna dvakrát neosvětlovaly, takže člověk byl často spíš zmatený a otrávený z toho, že mu to nedává moc smyslu, než aby byl inspirován.
(enter)
1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
Protože mám hrozně ráda tyhlety knížky typu „100 kroků k úspěchu“, „100 rad jak být úspěšnější v práci“ a podobně. Taky ráda čtu články s tipy, jak se zbavit stresu, jak zhubnout, jak to či tamto. Mám ráda jednoduchost a rozhodně nejsem člověk, kterému by nebylo rady. Právě naopak. Zbožňuju všechny ty tipy a rady a pokud to jsou věci relevantní, ráda je ihned vyzkouším a zařadím do svého života. Takže když mi tahle drobná knížka přišla v knihovně pod ruku, přišlo mi samozřejmé si ji vypůjčit.
(enter)
2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Rady pro úspěch – pokud jde o její náplň. Zbytečná okecávačka – pokud jde o můj náhled.
(enter)
3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Nakopnout se (ale zase tak moc to neúčinkovalo)
(enter)
4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
V knize se vyskytuje řada postav – tedy skutečných lidí, jejichž příběhy jsou tam používány jako doklad toho, co lidi dělají v cestě za úspěchem dobře nebo špatně. Bohužel mi žádný z nich neutkvěl v hlavě, některé věci byly zajímavé, ale veskrze to pro mě byla spíš změť jmen a viz výše, ty příběhy mi kolikrát úplně nekorespondovaly s tou kterou radou, takže jsem z toho byla spíš zmatená než poučená.
(enter)
5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Ten seznam rad jako takový není špatný. Možná si tu knížku půjčím znova jen abych si ho opsala. Možná i prvních pár vět nebo slov k té které radě by stálo za to, ale obecně si myslím, že řadu z nich bych i já dokázala ilustrovat nebo vysvětlit na lepším příkladu. Každopádně to bylo trochu inspirující, i když člověk se přitom nezvedl úplně ze židle a nejásal nad tím, co úžasného si právě uvědomil.
(enter)
6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Některé příběhy byly příliš zdlouhavé nebo nicneříkající, některé rady nebyly vhodně vysvětleny, celkově to člověka moc nenadchlo a než došel do půlky, byl spíš otrávený. Nutilo mě to přeskakovat některé věci, protože se mi prostě nechtělo číst podesáté další nudný příběh, a tak jsem možná i leccos přehlédla. To není dobré, ale nuťte se číst nudnou a nezáživnou knihu jen proto, že v ní možná něco můžete najít. To prostě nejde.
(enter)
Moje soukromé hodnocení: *
2 reakce na „100 tajemství lidského úspěchu, David Niven“
Fuj.
Jestli mám nějak zakrýt své osobní hodnocení už dle recenze (jsem rádo, že se objevila i kniha špatná v Book in my Thoughts, to je taky důležité, umět popsat špatnou knihu 🙂 ) tak to zakryji doporučením knihy Poutník, jež je o cestě životem a je od skvělého pana Coelha… a jestli ti je rady a pomoci a máš to ráda, tak ti snad tenhle "filozofický" poklad přijde k chuti :))
Už ten název zní odporně a nudně… úspěchu
Já vám pořád nevím, pár takových knih se mi už dostalo pod ruku, pod bombastickým názvem, který zajistil spisovateli tisíce prodaných výtisků se většinou skrývá jakýsi souhrn moudrých rad, které člověk během života už sám načerpal a nebo jsou naprosto k ničemu, protože motivaci nezískáte přečtením takto laděné knihy, i když nevím jak vy.Pokud vám někdy nějaká taková kniha nějak pomohla, tak to považuji za menší zázrak, ale mám proto pochopení.Knihy, které mě nakopnou a zlepší náladu?Asije znáte, patří mezi ně třeba Norské dřevo od Murakamiho nebo The Catcher in the Rye od Salingera (nečetla jsem v češtině, ale originál je super)