Rubriky
co se mi honí hlavou

Smysl blogu a života vůbec

Tak mě ta moje touha po minimalismu dovedla k další změně designu. Ještě k tomu mám výhrady, pořád mi přijde, že je tu něco navíc, ale zatím to líp nezvládám, tak snad se vám to bude líbit i takhle 🙂 Mám pocit, že tenhle blog, stejně jako já a spousta dalších lidí, teď prochází velmi významným obdobím hledání sebe sama. Hledáním smyslu. Cítím takový to duševní volání, že bych se mu měla víc věnovat a udělat z něj něco s mnohem větším důrazem na předání jakéhosi poselství. To bude tím tématem týdne. A tím, co zrovna čtu, na co se zrovna dívám, nad čím zrovna přemýšlím. Řve to na mě ze všech stran, zuřivě toužím vypadnout ze svýho života, jet někam pryč a aktivně hledat to, co potřebuju, po čem tak toužím. Moje duše je připravená a snaží se mi to ze všech sil říct:“Vypadni! Vypadni z tohohle ‚života‘! Pojď za mnou!“
Jenže mysl mi brání. Bojí se. Ví, že tu má materiální resty, které nemůže jen tak hodit za hlavu. Ráda by je nejdřív vyřešila. Ráda by poplatila dluhy, ale neví jak, když nemá práci. Ráda by našla práci, ale neví jak, když si tak strašně moc nevěří a když je tak dobrá v obelhávání sebe sama. Ráda by si věřila, že to dokáže, ale neví jak, když všechno, co teď doopravdy chce a potřebuje, je odjet, vypadnout a nedělat nic jinýho než meditovat a psát. Co teď ale s tím? Nevím a bojím se.
Nejvíc ze všeho se ale bojím toho, že když to všechno nějak nevyřeším a nebudu následovat svou duši, něco se strašlivě pokazí, šance budou ztraceny a já se nikdy skutečně nenajdu a nezahojím všechny rány. Může se to stát? Může člověk prošvihnout volání srdce? Může být někdy pozdě na to, odjet a najít se? Něco mi říká, že ne, že když to na mě už teď takhle řve, jednou prostě skutečně odjedu a najdu to, co najít mám. Ale stejně mám trochu strach. Bhe. Poznáváte mě tu vůbec ještě? Já ani ne… 🙂

14 reakcí na „Smysl blogu a života vůbec“

Pravdu máš.
Duševní hledání nastává v tomto čase.
Však já duši našlo a usmívám se na ni, shovívavě a jemně, abych bylo schopno onen projev pozitívna dávkovat přesně a aby zbyl.
Tak šťastný hledot!
Vždyť smyslem života, vesmíru a vůbec je jedině 42!

Poznávam Ťa stále :-) No tak skús vycestovať. Viem, že sa to hovorí ľahko, ale možno práve "tam" nájdeš to čo hľadáš.

[4]: To mě napadlo, ale jeden nikdy neví 😉 Stejně si myslím, že bys neměla kopírovat sama sebe. Když dva blogy, tak ať je každý o něčem jiném, ne? Na co publikovat dvakrát totéž?

Díky všem za přání. Vážím si toho 🙂

Cítím se stejně. Akorát, že já nechci jet hledat smysl života, ale prostě jen vypadnout. Odjet někam na týden či 14 dní, nejlíp s mým milým, do lůna přírody se spoustou knih a filmů a neslyšet o světě.

strach je akorát nedostatek důvěry. takže všechno půjde líp, když se té svojí duši rozhodneš důvěřovat – ona ví mnohem líp, co dělá, než to vypadá…
máš v sobě obrovskou sílu – jde jen o to, naučit se ji správně zaměřit.

Ach, toto znám. V úterý jsem kámošce navrhla ať se sebereme a nasedneme na nejbližší vlak do Prahy. Obě jsme měly jen pár věcí a já asi desetikorunu. Ona nic.
Ale přeci jen…
Opravdu jsem to chtěla udělat sednout na ten vlak a odjet daleko od tohohle všeho. Je pravda, že mi bylo psychicky hodně blbě, ale stále na to mám chuť. A nevím co s ní 🙁

Změna designu je dobrá věc. Tobě se povedla.
Já jsem si všimla že tam mám pravopisnou chybu a tak se snažím vymyslet design :/

[13]: To máš, ale design neměň, mně se hrozně moc líbí 🙂 Jeden z nejlepších zdejších designů. Akorát tu hlavičku bych třeba zmenšila nebo jí udělala míň výraznou, ať vynikne kytička a obsah.

Komentáře nejsou povoleny.