Já vim, já vim, tuhletu challenge dodržuju asi jako všechna svoje letošní předsevzetí, ale jak se říká, lépe pozdě než později, takže přece jenom, směle do toho.
Předevčírem jsem konečně po dloouuhé době dočetla i třetí vesmírnou Odysseu. Ještě mi chybí jeden kousek ze skládačky a budu to mít za sebou celé, takže bych měla být schopná poskytnout o tom nějaký ucelený report, jenže ono mi to nějak moc nejde. Pravdou je, že Ráma mě prostě bavil víc. Ještě tak první Odyssea, tedy až poté, co jsem přelouskala nudný a nesmírně dlouhý úvod z minulosti, mě bavila a něco mi dávala. Dvojku jsem pak měla zatěžko si představit, a u trojky už moje představivost dokonale selhávala. Možná to je i tím, že jsem obojí četla velmi trhaně, trvalo mi dýl než měsíc přelouskat každou z těch knih, takže jsem ztrácela nit a každou kapitolu jsem se musela potýkat s tím, že jsem si nepamatovala, kdo je kdo. Jména postav mi splývala a pamatovala jsem si stěží Bowmana a Floyda staršího. Když se k tomu ještě přidal Floyd mladší, už jsem vůbec nevěděla, čí jsem, a jen matně jsem si vzpomínala, jaký je vlastně mezi těmi dvěma vztah. Prostě zmatek.
1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
Clarke je machr a Odyssea je klasika. Kdysi jsem viděla film a chtěla jsem se asi dozvdělat.
2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Další otázky.
3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Fantazírovat.
(enter)
4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
Docela mě bavila Yva Merlinová, i když si myslím, že nedostala moc prostoru. Z ostatních postav mi ale nikdo v paměti neuvízl, dokonce i sám Floyd mi připadal dost o ničem. Nechtěla bych být Rosie. A nechtěla bych být ani nikým jiným, kdo uvízl na Europě.
5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Kladně hodnotím tu sci stránku věci. Technické údaje a rozbory toho, jak která loď létá, co který pilot dělá a tak tomu podobně, to mě docela bavilo.
(enter)
6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Celé to na mě působilo příliš ploše. Příběh byl takový vlažný, nešokující, i popisy tvorů z Europy mi přišly dost o ničem, přitom zrovna to je něco, na co se člověk těší celou knihu. V předchozích dílech nebo i jiných knihách byl Clarke schopný celou dobu příběh gradovat drobnými narážkami, až přišlo vyvrcholení a čtenář byl uspokojen, tady to bylo spíš jako že pořád se nic neděje, pořád se nic neděje, nic se neděje, a nejdnou bum, jste na Europě a všechno vám do důkladně popíšou, jako by se jednalo o výlet do Afriky na slony. Tomu samozřejmě pomáhala i totální rozkouskovanost příběhu, časté vklady kapitol, které podle mě s příběhem vůbec nesouvisely a nemusely tam být. Vůbec jsem je nepochopila. To samozřejmě nemusí být chyba autora, ale prostě mi to nesedlo.
(enter)
Moje soukromé hodnocení: **
2 reakce na „První, druhá a třetí vesmírná odyssea, A. C. Clarke“
Souhlasím…je o machr ten Clarke…dobrá knižní volba…
Pááám, pááám, pááám…
PA PÁÁÁM!
Přeji ti k slavnostnímu čtení na své planetce i slavností myšlení a náladu a možná i něco navíc: slavností šíři úsměvu? Určitě! 🙂 Možno nedar vyzvednout v jakoukoliv denní dobu, neb fénixové se rodí znovu a znovu s východem slunce…