Sám sobě kreslím okovy
věším je na ruce, na nohy
Sám svojí klece leštím mříže
pak naříkám pod vahou svého kříže
Stíny, co sám dal jsem do obrazů
a čelisti žití plné kazů
co sladkostmi jsem si způsobil
Jen temná a temnější údobí
mě pod krkem drží a svírají
Já lkám a přitom potají
aby to nikdo neviděl
jsem sám svého života kreslitel
jsem sám zlomků svých dělitel
4 reakce na „Dělitel (věnováno Klubu Snílků)“
Povedeně ventylovaný nápad, moc hezké. 🙂
Excelentní! 🙂 "Jsem sám zlomků svých dělitel" je výborný obrat.
Dokonalý!
Každej svého štěstí strůjce