Můj běžný den na netu

Srdce Blogu se zeptalo, jak že vypadá náš běžný den na blogu. Jenže já vlastně žádnej běžnej den nemám, pže tu nepíšu nijak pravidelně, a tak mě napadlo spíš popsat můj běžnej pohyb na netu obecně.

Přiznejme si to narovinu, už nějakou dobu používám jako homepage Facebook. Ne že bych měla nějakou ujetou potřebu vědět všechno o všech, na to tam ani nemám dost „přátel“ (poměrně často dělám čistky a redukuju to o lidi, který mě nezajímaj nebo který tam prostě nepotřebuju mít, momentálně jsem na 121 kouscích) a u spousty lidí mám zablokovaný zobrazování jejich statusů na hlavní stránce, protože mě to prostě fakt nezajímá. Ale jelikož na fb často sdílím fotky nebo věci, u nichž mě zajímá cizí názor, dost často kontroluju odezvu. A mám tam i pár lidí, u nichž mi fb nahrazuje icq a mail, prostě tam spolu normálně komunikujeme. Což je, upřímně řečeno, totálně na hovno a nesnáším to, obzvlášť pokud jde o práci. Ale s tím toho moc nenadělám.

Další důležitá stránka je právě blog.cz, obviously. Zajímá mě především odezva, tzn kolik lidí si přečetlo moje poslední články (přibližně, nepotřebuju to s přesností na člověka, zajímá mě to pouze proto, abych viděla, jak dobrej titulek jsem napsala, protože o ničem jinym to neni), a pak chci vidět komentáře. Celkem často to jsou reklamy, hlavně když se tam objeví příliš rychle po publikaci článku. Ty pak smažu a zablokuju, když mám náladu, zajdu k dotyčnému na blog a tam ho sprostě zjebu. Většinou se na to ale vydlabu s tím, že mi to za to nestojí.

Na ty relevantní komentáře pak odpovím, pokud mám co. Ale do těch odpovědí se nenutím, někdy prostě není co říct, a nemusím komentovat všechno za každou cenu.

Kromě komentářů mě velice zajímá, co kdo z mých oblíbenců napsal nového, takže projedu výpis nových článků u oblíbených autorů a v Autorském Klubu. Co zní slibně (nebo to pochází od autorů, co mě už apriori zajímaj), na to kliknu myšítkem a rozkliknu si to, abych se k tomu později mohla vrátit. A tím to obvykle končí.

Protože když chci něco napsat, tak tohle vůbec nedělám, nebo jo, ale až po psaní. Když mám psavou, tak to lítá. To se klikne na správu, klikne se na Nový článek a už píšu, nekoukám nalevo ani napravo. Dost často se mi v takovou chvíli stane, že zrovna někdo začne chodit po předsíni nebo ještě líp, vleze mi do pokoje, začne na mě mluvit nebo hledat něco na mym stole – přičemž samozřejmě vyžaduje mou asistenci. V takových chvílích mi začne vařit mozek. Někteří z vás mi možná rozumí, že když vás to chytne, tak je jakýkoli sebemenší vyrušování fakt zlo. Stačí jakýkoli rozptýlení a nit je nenávratně přetržena, což se pak projeví na kvalitě článku, konzistenci textu a zejména na autorově náladě, jinými slovy, to mě fakt vždycky dokáže nasrat.

Blog ovšem neni zdaleka jediná věc, kterou na tom netu dělám. Abych řekla pravdu, většinu času na pc trávím sledováním seriálů, momentálně je to Doctor Who, tu a tam do toho vrazím novej díl Game of Thrones. Výjimečně nějakej ten film, ale spíš mě baví seriály. Když je řeč o filmech, naposledy to bylo In Time. Některý slovní hříčky byly docela fajn, celkově to přimělo k zamyšlení, ale mělo to svý mouchy, hlavně teda logický. No ale to už je dlouho, už si teď nevzpomenu, co přesně to bylo.

Zvláštní je, že ty seriály dost často stopuju, abych mohla jít udělat něco jinýho. Teda teď nemyslim třeba jít si pro jídlo nebo na záchod, ale něco jinýho na netu. Prostě to najednou stopnu uprostřed akce a jdu se podívat na ten facebook nebo jinam, jestli někde nepřibylo něco novýho. Což je zvláštní, protože když mě v tom sledování vyrušuje někdo jinej, tak mě to fakt sere. I když zase jak kdy. Někdy je ten díl tak nudnej, že jsem docela ráda, že můžu jít vynýst koš nebo se nějak jinak rozptýlit. Je totiž fakt, že když koukáte na stránkách, co nemaj časovej limit (a reklamy tam samozřejmě neexistujou), tak u toho klidně prosedíte celej den a vůbec si toho nevšimnete.

Poslední dobou trávím spoustu času na Aboard the Destiny. No, poslední dny už míň, aktivita hráčů stojí celkem za prd. Ale snad se to zase trochu rozjede. Nesnáším, když tam za tři dny nepřibyde jedinej příspěvek. Pořádejte pak nějaký mise a akce, když nikdo neni online.

Další věc, co teď dostala zabrat, je můj Deviantart. Ten a Photobucket, protože právě tam upravuju svoje fotky. Naučila jsem se s tím zacházet už tak, že jsem celkem opustila Malování, a to je co říct 😀 Každopádně na DA teď dost často chodím kontrolovat odpovědi, komentáře a tak. S jednou fotkou jsem dokonce vstoupila do soutěže, ale pochybuju, že z toho něco bude 🙂 V tý soutěži jsme zatím tři, takže to nebude nic zajímavýho.

Další zajímavá věc, kterou na netu používám, je Tasck.com. To je naprosto úžasnej internetovej to do list, primitivní na použití a přitom efektivní.

A pak tu mám samozřejmě spoustu oblíbených záložek, co dost často kontroluju, většinou různý minimalistický blogy, stránky, weby atd.

Kromě chromu se poslední dobou často vyskytuju i na Skypu, kterej jsem se tak nějak naučila používat (ne že bych to předtím neuměla, ale neměla jsem moc důvod tam chodit), čímžopádem trochu zanedbávám icq, ale to moc nevadí, nemusim bejt všude.

Když zrovna hraju RPG, spoustu času strávím hledáním fotek různých fantasy a sci-fi věcí, charakterů, informací, interiérů, exteriérů, nápadů, návodů a tak. Všechno to stahuju na flashku, kterou mám vyhrazenou pouze pro tyto účely, a která se jmenuje Serenity – a přísáhám, tohle jméno pro loď mě napadlo dlouho předtím, než jsem se pustila do Firefly 😀 Mňo a tuhle flasku si dost často prohlížím. Pro inspiraci nebo jen pro potěchu oka. Prostě mě to baví.

A to je asi tak všechno, co mě teď napadá. Na netu se toho dá dělat neskutečný množství, je to jako vyrazit do obrovskýho města, kde máš miliardy možností a nikdy nevíš, kam tě to zavede, takže vypsat všechny stránky, kam chodím, nebo všechno, co tu dělám, by bylo nemožný, ale tohle je zhruba tak ten základ, co by se dal počítat do „běžného“ dne na netu.