Lidi, já fakt nechápu, co se to děje, ale já v tomhle vedru prostě nemůžu fungovat O.o Fakt se snažim přimět k nějaký činnosti, ale i když jsem zalezlá doma, a teda relativně v klidu, mám prostě pocit, že se mi vaří mozek. Včera to bylo ještě o hodně horší tím, že jsem se (opět) zrušila alkoholem, kterýho sice nebylo moc, ale fakt se mi po tom neudělalo dobře. Problila jsem noc a ráno jsem tátovi byla nucena oznámit, že s ním tu chatu prostě nedávám. Což ho nasralo takovým způsobem, že prásknul dveřma a vypadnul a já mám od tý doby strach z toho, až se vrátí, což by mělo bejt už každou chvíli.
Nevím, co mám se sebou dělat. Když mě takhle zruší tři skleničky alkoholu, tak co už? Omezila jsem to na nejnižší možnou míru, fakt se nejedná o to, že bych chlastala jako doga, tak kde je problém? Tentokrát to vidím na to příšerný vedro (byla noc a přesto 30 stupňů a příšerný dusno, z člověka to lilo jenom když stál, to jsem snad nezažila) a míchání, ale problém je v tom, že mně to poslední dobou nesvědčí i když nemíchám. Nějakej divnej metabolismus? Čím to vylepšit?
Dobrá zpráva je, že už mám lístek na Rock For People. Doufám, že s ním nebudou žádný problémy, ještě toho trochu. Jako by nestačilo, že mám docela nahnáno ohledně bydlení. Jelikož jedeme ve třech a Maudě s Běsem už mají spaní zařízený, snažim se už několik dní přes všelijaký fóra, lidi.cz i facebook sehnat spolubydlící/ho a nijak zvlášť mi to nejde. Ozvaly se mi dvě holky, z nichž jedna to měla dost zmatený a nakonec jsem vůbec nepochopila, jestli by do toho teda šla – a navíc chtěla, abych já sháněla stan. A druhá sice zněla skvěle, ale měla se mi ozvat už v pátek, a dodneška mi neodpověděla na maily.
Pak se samozřejmě ozvalo i několik kluků/chlapů, ale to máte těžký. Co si vybrat? 17tiletýho týka s vietnamskym jménem, dva „nezadaný a slušný“ kluky, který vám nabízej místo ve stanu u jednoho z nich, nebo věkově neurčeného pána, který by se rád podělil o stan?
Pak je tu ještě další možnost, kterou se snažim vyjednat, ale nějak se mi to nedaří, asi nemůžeme s dotyčným chlapcem najít společnou řeč a já z něj nedokážu vyrazit vyjádření k tomu, jestli mě teda přiberou nebo nepřiberou 😀 Což mě už začíná pekelně nervovat. Fakt, že je to v jinym kempu, než kde bude Maudě, bych přežila, je to trochu komplikace, ale vždyť jde o hovno. Hlavně abych už věděla, jestli mám nebo nemám kde spát.
Co vy (z těch, kdo tam jedete, přirozeně)? Nemáte někdo volnýho fleka ve stanu, ideálně v Campusu?
A ještě taky ten řetězák, žejo…
Den druhý – Devět faktů o tobě.
1. Vypadám mladší, než jsem. Díky tomu třeba nesnáším kupování cigaret, vždycky se na mě dívají jako na lumpa bez občanky.
2. Jsem hroznej kočkomil, ale někdy mě ty mrchy fakt štvou. Někdy člověk zatouží po tom pejskovi, kterej přiběhne, když se chce tobě a ne jemu.
3. Když tu baskytaru nemůžu řádně vohulit, tak mě to prostě nebaví. Na base miluju ty vibrace, ten hlubokej bručivej hlas. To doma nejde.
4. Přemýšlím, že bych si nechala napsat nějaký lehčí antidepresiva. Když se neumím léčit od podstaty, možná by píchlo postarat se o symptomy.
5. Štve mě, že na spoustu lidí působím jako že jsem úplně v háji. Na jednu stranu jsem, na druhou nejsem, to je k diskusi, každopádně mě štve, že je to na mně tak vidět.
6. Vůbec se mi nesráží krev. Když si strhnu strup, krvácí to neskutečně dlouho. Kdybych měla nějaký vážný zranění, nedokážu si to představit, asi bych vykrvácela.
7. Někdy strašně zapomínám pojmy a slova. Nevím, čím to je, čtu a píšu hodně, tak jestli chybějícím společenským kontaktem? Někdy prostě vylezu mezi lidi a připadám si jako pako, že se vůbec neumim vyžvejknout. To se mi nepodobá.
8. Mám ráda čerstvý zelený kytky. Působí na mě blahodárně už jenom se na ně dívat, baví mě je zalejvat a pečovat o ně.
9. Máme doma milion knih, který jsem ještě nečetla, a chodím do knihovny. Divný, ne? Těším se, až bude hotovej bráchův pokoj a všechny ty knihy se zase vybalej.
9 reakcí na „Přípravy na Rock for People a Cirratin řetězák, den druhý“
Já bych tak jela na nějakej fesťák… Vedro má vážně na alkohol špatnej vliv… mě tady v Jakartě včera stačilo jedno pivo (sedmička) a byla jsem totálně na šrot – to už je špatný.
Jinak se dívám, že taky děláš tento řetězák. Já dneska odpověděla na všechny otázky a přednastavím si je na srpen, kdy tady nebudu vůbec. Ale tyjo, dalo to zabrat.
tak ti závisím rfp …minulý rok som tam strašne chcela ísť, no mala som málo rokov a naši ma nechceli pustiť
tento rok zase nikto nechce ísť so mnou …ale raz sa mi to už podarí 🙂
[1]: Uf, tak to věřim
Mně dává zabrat i jenom práce na jednom díle 
[2]: Hele, ona tam jede spousta lidí, co s nima nikdo nejede 🙂 Stačí pohledat na fórech. I když chápu, že je to o něčem jinym než jet s kámoškou nebo s partou, ale dá se to. Takovejch lidí je hodně.
Všimla jsem si názvu článku v posledních článcích na blogu
Taky jedu, ale se mnou a s přítelem ve stanu být opravdu nechceš a s jeho dvěma kamarády taky asi ne.
K těm antidepresivům, nedoporučuju. Já už dlouhou dobu chci jít k psycholožce, ale nikdo nebere. Mám v okolí kamarádku, co je přestala brát a mamku, co je bere a ten člověk už potom nikdy není stejný. Taky bych je sice asi potřebovala, abych neměla ty šíleně úzkostný stavy, co mi ničí tělo, ale mozek už ti pak prostě nefunguje stejně.
Nedivim se, že panikaříš, bohužel já tam jedu s dalšíma dvěma slečnama a budeme rády, když se do stanu narvem samy. Jako v tom teple by možná ani tolik nevadilo spát jen tak pod širákem nejhůř
Ale však ono vždycky všechno nějak dopadne 
Svůj jsem si koupila před pár minutami, ale o místě ve stanu nemám vůbec žádné informace… alibisticky jsem veškeré zařizování nechala praktičtějším osobám
Já jsem kočičí člověk na sto procent…
A musíš asi jíst víc vitamínu K. Syrová kapusta a vařená brokolice a tak vůbec
[8]: Fuj, nesnáším zeleninu
Ale samozřejmě bych ráda svý problémy řešila nějakým příjmem vitamínů, jen nevím, na co se zaměřit.
[7]: Vzhledem k teplu asi ne, ale neriskovala bych to. Nikdy nevíš, kdo na tebe šlápne, kdo tě pobleje nebo pochčije (kámoš měl takovou zkušenost, že se na jednom festu probudil s dvěma klukama nad hlavou, který se zrovna dohadovali, jestli ho pochcat nebo ne XD). Krom toho nevim, jak by se na to dívali organizátoři, kdyby tě našli ležet mimo stan. Navíc do městeček tě stejně nepustí bez zaplacení.
[6]: Že by to člověka tak moc ovlivňovalo, když jsou to třeba jen lehčí prášky? Krom toho si myslím, že v mym případě by změna myšlení byla výhrou