Stručně řečeno, já čokoládu miluju, protože je to tak neuvěřitelná, kouzelná věc. Nejde jenom o to, že je to dobrý na chuť, jde o celej ten koncept, co všechno se s tím dá dělat, jakými způsoby to jde upravit a ozdobit, jak se to dá ozvláštnit, s čím zkombinovat, jak se dá pracovat na struktuře a barvě – no stačí se podívat na pár obrázků z prodejen pravých belgických pralinek nebo vůbec různých čokoládových cukráren.
Čokoláda je vzrušující, přijde mi přinejmenším stejně záhadná jako věci mystické, nadpřirozené, umění úpravy čokolády mi přijde srovnatelné s pojmy jako je malířství, sochařství nebo architektura, a přitom se pracuje v podstatě na molekulární úrovni, jde o neskutečné umění stvořit miniaturní tmavou kuličku, která při položení na jazyk vyvolává v člověku naprosto neskutečný fyziologický i psychický reakce. Je to elixír slasti a vášně, je to neskutečně sexy a zároveň je to tak nevinný, že to můžou milovat i děti. Dá se z toho stavět, tvořit, péct, vařit, dá se to použít při malování obrázků nebo patlání po těle, dá se to přidávat do kosmetiky, dá se tím navonět naprosto cokoli vás napadne (ach ano, moje oblíbené čokoládově vonící svíčky…) a každé podobě to je pořád ta stejná, magická věc, která se neochodí a nikdy nás nepřestane bavit. Vážně si neumím představit nic, co by tomu bylo podobný.
Zbožňuju tu čokoládově tmavou barvu. Sama o sobě, když se jí dá prostor (třeba na bílé nebo v kombinaci se svěží zelenou) mě přivádí k šílenství. Vždycky, když vyrábím designy, snažím se tam dostat hnědou. Mám hnědé plný šatník a i když se moje barevné preference čas od času obměňují, hnědá pro mě nikdy nevyjde z módy, protože je to barva přírody, je to barva kůry stromů a hlíny a je to barva čokolády. A nechte si to, to vim taky, že je to i barva něčeho mnohem méně poetického.
Musím říct, že s čokoládou mám jedinej problém, a to sice ten, že mě z ní dost bolí zuby. Mám je fakt dost citlivý, takže cokoli, co je moc sladký nebo studený, mi dělá problém, ale s čokoládou je to nejhorší. Díky tomu jsem si na ni vypěstovala takovej pavlovův reflex, v podstatě to funguje tak, že když se podívám na čokoládu, začne mi z toho být trochu nepříjemně a stahuje se mi pusa, protože očekávám bolest 😀 Já vim, zní to divně, ale funguje to tak. Nebo aspoň fungovalo donedávna, kdy jsem pracovala v pekařství a tak nějak jsem se naučila tu bolest po sladkém ignorovat. A taky to nebolelo úplně vždycky, takže jsem se jí zase naučila jíst, i když předtím to pro mě byla spíš jen velice občasná potravina.
Nejlepší čokoládový výrobky pro mě?
Bezpochyby mléčná čokoláda s lískovýma oříškama nebo s mandlema. Nebo lískový jádra v čokoládě, to už je jedno, jak to pojmete. Zbožňuju pistáciový košíčky (teď nevim, co je to za značku, ale jednou jsem to zkusila a málem jsem umřela slastí, ačkoli pistácie samy o sobě ráda nemám). Fernet v čokoládě. Jednou jsem to ochutnala a jak mi fernet nic neřiká, v týhle kombinaci to na mě působilo jako čistý afrodisiakum a ne, nebyla jsem opilá. Jen jsem si tý božský many dvakrát cucla a jakým způsobem se mi to převalovalo po jazyku, no to se nedá 😀 Prostě orgasmus. Pak samozřejmě horká čokoláda, když je zima (nejlépe oříšková, nugátová nebo kokosová), nebo kakao. Čokoládou obalená vanilková zmrzlina. Kočičí jazýčky. Piksla nutelly – to mě protáhlo střední. Vždycky když jsem měla depku ze známek, sežrala jsem tu celou pikslu klidně na dva zátahy.
A ačkoli obecně nejsem zastánce opatlávání se vším možným při milostných aktech, nechat někoho, koho máte rád, aby z vašeho těla slízával čokoládu… no, má to něco do sebe 😀
Čokoláda je prostě sexy.
13 reakcí na „#15 Čokoláda“
mňam =D
Jen kdyby se po ní tak nepřibíralo… :/
[2]: To ji člověk nesmí žrát po kilech, musí si ji umět dopřát jen občas a jen kousek. A nevím, co je na tom pravdy, ale prý hořká je v tomhle směru k tělu šetrnější.
[3]: A hořká prý pomáhá na žíly nebo co.
Já mám čokoládu taky ráda. Sice ji nemusím každý den, ale když můžu tak si dám. 🙂
Čoko čoko … Myslím, že kilo čokolády by stejně nikdo nesnědl. Mně osobně se po víc jak jedné tabulce dělá špatně. Hořká čokoláda mi taky chutná,ale kdybych měla volit nezi hořkou a mléčnou, tak vyhraje mléčná Btw: Pěkně děkuji, ta fotka mi udělala chutě na něco sladkého
hm…pravda pravdoucí!! čokoláda, to je moje! ♥
[3]: Imho čím víc je čokoláda hořká, tím je taky kvalitnější, protože je v ní vysoký obsah kakaa a logicky se méně a méně procent ve výsledku dostane na jakékoli další přísady. Čokoládu můžu, to je jediná sladkost, které neodolám, ale fakt musí být kvalitní. Různé čokoládové figurky, jako například velikonoční zajíci, to je opravdu hnus (jemnější a zároveń stejně výstižný výraz mě nenapadá, tak mě omluvte, vím, že se to o jídle neříká).
[7]: Pokud půjdeme do extrému, tak tyhle nekvalitní náhražky se vyrábějí z hodně malýho množství kakaa plus rostlinného tuku, no a jak vám bude chutnat samotný rostlinný tuk, zkuste ochutnat normální margarín v pixle. A protože "čokoláda" má být sladká, musí se to dohnat čím? No cukrem. Jinak by to mělo být podle mě hlavně kakao (ta hlavní složka) a kakaové máslo. Snad to laicky vysvětluju správně. Vlastně platí, že čím víc je čokoláda hořká, tím je kvalitnější.
Pěkný článek
[8]: Pravda, pravda. Já se snažím, když už si ji kupuju, sahat po těch kvalitnějších, ale je holt fakt, že mléčná mi chutná víc. Ale to je taky psychologie. Když se řekne "mléčná", zavání to mlékem, něčím dobrým a lahodným. Když se řekne "hořká", člověku se stahujou koutky Přitom kdyby se to jmenovalo "kvalitní čokoláda" vs "ředěná", myslím, že by lidi přehodnotili svoje preference.
Moc se mi článek líbí! U nás doma máme psy čokoládové barvy (vzpomněl jsem si na ně při čtení tohoto článku), plánujeme zhruba na Vánoce štěňata – tady je webová boudička budoucích rodičů: http://www.australiankelpie-ake293.cz/
Tvůj blog si přidám mezi své oblíbené, líbí se mi, jak píšeš.
[11]: Ó, děkuji 🙂
Tady mají dobrý nápad: když namažeš partnera čokoládou, tak ho pak můžeš olízat-mňam, to musí být pak dobrota-lízat čokoládu na svém milovaném partnerovi
http://www.ruzovyslon.cz/zert.-malovani-na-telo-cokolada/