Taková hudební nerozhodnost

Já se asi zblázním.

Zasáhla mě klasická cestovní horečka, pořád se nedokážu rozhodnout, jestli mám ještě dost času nebo jestli nemám žádnej, je mi blbě od žaludku a jak furt myslim na to, že bych se měla najíst nebo si jít vařit jídlo na cestu, prostě nemůžu, nejde mi ani se na to žrádlo podívat. Máma odešla z bytu, rozloučila se se mnou a jak za ní zaklaply dveře, já si řikám paráda, můžu si na to dobalování a vaření vyhulit nějakou hudbu. Jenomže se nemůžu rozhodnout jakou! 😀 Včera a předevčírem jsem si postahovala tolik neskutečný nový hudby, že nevím, čím začít. Celý diskografie kapel, o nichž jsem nikdy neslyšela, ale zdaj se bejt naprosto awesome, takže mám chuť mlátit hlavou do zdi nad tím, že je poprvý objevuju až teď.

A navíc jsem hrozně natěšešná na Nickovo EP. Už pár tejdnů je dostupný ke koupi, ale já to s tim nakupováním přes net ze zahraničí neumim a krom toho sám řikal, že ho původně chtěl dát zadarmo, jen nepřišel na to, jak to udělat. Takže jsme se nějak domluvili, že mi ty songy pošle mailem. Už je to dva dny a furt nic a já asi umřu touhou je konečně celý slyšet, zatím jsem vlastně slyšela jen dva a byly úžasný. Jen víc a víc baskytarový inspirace!

Tak jsem si pustila Johna Mayera, Live in Los Angeles. Poslouchala jsem ho i včera večer. Vlastně jsem ho chtěla několikrát přeladit, ale absolutně to nešlo. Ten hlas je návykovej, o tý pohodový hře na kytaru nemluvě.

Taky jsem si našla Raye Wilsona. Upřímně, z celý diskografie Genesis mě nejvíc poznamenalo právě Calling all stations, kde neni Phil Collins a nahradil ho na čas právě Wilson. Myslím, že to byl právě jeho hlas a perfektní angličtina, která ve mně vůbec poprvý probudila zájem o tenhle jazyk a která mě naučila výslovnosti. Ty texty jsem uměla nazpaměť a perfektně vyslovovat dávno předtím, než jsem vůbec tušila, o čem zpívá. No a teď jsem si ho našla s jeho původní kapelou Stiltskin (nebo tak nějak, je to hrozný jméno) a několik hodin v kuse jsem se u tý diskografie rozplývala. A pak mám taky Mostly Autumn, který zněj totálně jako Pink Floyd, a mám tu pořád ještě Kooks, který se mi ještě stále neochodili, a mám Royksopp a mám RPWL, Asteroids Galaxy Tour a Subways, mám Flyleaf a Dream Theater a to všechno jsem si stáhla relativně nedávno a furt nevim, čim začít a na co mám vlastně chuť.

Chjo. To jsou problémy. Asi prostě zase otevřu Feudy na soundcloudu a bude to. Jestli mě ti nevytáhnou z krize, tak už nevim.

Dammit, už je deset. Já musim jít něco dělat.

Btw to víte, že CP změnila design?!