Tak už jsem zase na funkčním kompu, Ježíšek přinesl zdroj, pošťoural se v tom, pozapojoval a juhů, zase jsem na svym! Mám z toho radost jen napůl, což mě samotnou trochu zaráží, ale je fakt, že myšlenka na zrušení poměrně obřího „pracovního kouta“ u mě v pokoji mě prostě láká. Nejde jen o to, že se těším, až odsud odlifruju mámu, až bude hotovej její novej pokoj. Až si odnese svoje šanony a papíry a svoje kancelářský potřeby a vyklidí mi stůl, abych si do něj mohla dát věci vlastní, až zrušíme stoleček na tiskárnu, kterej je neustále ověšenej a zasypanej milionem dalších věcí kromě tiskárny. Vlastně to není jenom tohle, vlastně bych se docela ráda zbavila i toho celýho počítače a monitoru a stolu a těch kvant kabelů a blikátek. Nevim jak vy, ale já to cítím. Cítím, jak to tu vibruje elektřinou a z pohledu na tolik udělátek a kabelů je mi už drahnou dobu všelijak. Ve chvíli, kdy ten počítač odešel, mě napadly dvě věci. 1) Dohajzlu, nemám právě nejaktuálnější zálohu, a 2) YES! Při výběru novýho si koupim jen notes a goodbye obří stolní zařízení, co zabírá místo!
Ale ono to asi nebude tak snadný. Přece jenom nejsem čistě jen psavec, na počítači dělám i spoustu dalších věcí, na který potřebuju, aby to bylo hodně dobře použitelný, potřebuju velkej monitor a dobře použitelnou klávesnici – přitom, jak moc píšu, potřebuju nějaký normální rozložení kláves, ne jako na mámy mrňavym notesu, kde se prostě nedá psát. Pokud zrovna chodím do práce, nemám na takový věci čas, ale mimoto (a takový měsíce určitě ještě budou) ráda pařim různý hry, starý Simsy nebo Zoo Tycoon a samozřejmě taky Mafii, u níž mi to právě tuhle chcíplo (takže se trochu bojim pustit ji znovu :D). Na takový věci notesy asi nejsou moc stavěný, aspoň tak co mi někdo říkal před nějakejma třema rokama, samozřejmě netuším, jak je to teď.
A taky je fakt, že jsem hrozná konzerva. Když novej počítač, tak se starým systémem. Chci tu mít svý Windowsy, ve kterejch se umim aspoň částečně orientovat, s klasickym vzhledem a s úplně normálním starým Malováním, protože ty novější verze, co používá máma, jsem nikdy nepochopila a vůbec v nich neumim dělat to, co v Malování. A nesmějte se mi 😀 Samozřejmě na spoustu věcí se nehodí, ale na to, co v něm dělám já, je perfektní.
A soundsystém. Ale to by snad nebyl problém, mít notýsek zapojenej do bedýnek, který už tu mám. Protože jsem prostě hudební maniak a potřebuju hodně kvalitní zvuk, jinak vyloženě trpim. Včera jsem zkusmo zapojila mptrojku do jedněch starejch sluchátek, se kterejma jsem ji koupila. Bože, jak jsem na tomhle mohla vydržet něco poslouchat, než jsme koupili pořádný sluchátka? 😀
No ale i když zatím nepůjde pryč počítač, vážně uvažuju o výměně stolu. On je skvělej, je perfektní, je kvalitní, vydrží všechno a prakticky nejeví známky opotřebení. Ale na mně bude zbytečně velkej a barevně se mi sem nehodí. Až bude vyklizenej a až někde zmerčim něco menšího, co by ho mohlo nahradit, nafotim ho a zkusim ho udat. Další krůček na cestě za minimalizací.
Báj d vej, včera jsem konečně udala svou sbírku žab. Nechala jsem si jen dva kousky, zarážku na dveře, kterou jsem kdysi sebrala příbuzným a jestli se toho ještě dožiju, že k nim pojedeme znovu, tak jim ji chci vrátit, abych tu jednu kapitolu uzavřela, a jednu žabku, na kterou se mi pěkně kouká a bude mi připomínat, že jsem takový věci sbírala a že se našla spousta lidí, kteří se toho chytli a něco žabího mi věnovali.
Tímto bych jim chtěla všem poděkovat. To, že se té sbírky vzdávám, nijak neumenšuje jejich zásluhy. Vážím si toho, že mám kolem sebe lidi, kteří když vidí, že se mi něco hodně líbí, tak mi to opatří a udělají mi tu radost. A ta trvá i nadále, teď je jen o něco větší, protože mám v pokoji zase o kapku víc místa a zase o něco míň věcí, který by mi ležely na mozku.
Kromě žabí sbírky, která putovala ke konkrétní osobě (a napáchá, doufám, ještě hodně radosti jinde), jsem včera pohodila na popelnici i pár dalších věcí, kterejm jsem nebyla schopná najít majitele. Snad se ně někdo postará, i když teda u těch fotek Luneticů dost pochybuju, ale co už, z víka popelnice do ní to maj dost blízko, takže to už mě nemusí trápit 😀 Jsou kapely, který sice dávno nefungujou, ale pořád se najdou skalní fanoušci, kteří by dali nevímco za podepsaný fotky z doby deset let zpátky. U Luneticů o tom silně pochybuju.
Při tý vlně debordelizace jsem zjistila, že jedny Kossy po bráchovy, co jsem zachránila před popelnicí já, perfektně fungujou. Sice jsou už trochu dojebaný a vyspravený izolepou, ale stejně přemejšlim, že odteď budu jezdit metrem právě s nima na hlavě místo těch trapnejch pecek. Ale nevim, je to takovej obří kus čehosi a asi bych s tim vypadala fakt divně 😀 No, někdy se možná odvážu a zkusim to. Ale je fakt, že nejsem zase takovej ignorant, abych hodlala neslyšet a nevidět a nevnímat. S těma peckama alespoň trochu ušima sleduju, co se kolem mě děje a jestli třeba nechce někdo projít nebo tak. S tímhle obřím tlumičem si nedovedu představit, že bych slyšela metro houkat.
Jo, a ještě dalším mimochodem, zasekla se mi šnečí pošta. Jednak teda pohledy a dopisy, u nichž netuším, na který straně to vlastně skončilo a kdo je na řadě. A druhak putovní blogerský pohled, který nemám kam poslat, jelikož jediní dva blogeři, na něž mám adresu, už ho měli, a posílat ho zpátky mi přijde jako pitomost. Takže tímto bych chtěla poprosit, jestli kdokoli z vás má chuť zavzpomínat na kouzlo těch dob, kdy vám nechodily letáky a účty, ale normální dopisy a pohlednice, vlevo dole ve sloupečku mám novou mailovku (juhů, pořád jsem z ní odvázaná :D), tak mi tam pošlete svou adresu (a jako myslim tu normální, ne IP, jen tak aby bylo jasno) a těšte se 🙂 Pokud nevíte, co z toho, tak můžu říct, že touto cestou se blogerské vztahy dostávají na mnohem zajímavější úroveň než jen koment sem, koment tam, dozvíte se řadu věcí, „co se do blogu nedostaly“, a některý lidi mají fakt vtipný písmo, který byste do nich vůbec neřekli 😀
To je ode mě v tuto chvíli asi tak všechno, jdu přemýšlet o infu na svůj nový webík, mwahaha. Em out.
11 reakcí na „Počítačové úvahy, debordelizace a zásek šnečí pošty“
Tak já si už ani nedokážu představit , že nemám noťas, ale velký comp. Mám teď malý netbook, protože noťas se mi už asi rok opravuje, a musím říct, že jsem si tak zvykla na tu malou obrazovku, a malou klávesnici, že když ležím v poteli s velkým , normálním notebookem, příjde mit o strašně … velké
těžké, na velké klávesnici píšu strašně pomalu, takže pro mě je prostě netbook nejlepší volbou,nehledě na to, že si ho můžu strčit do tašky, a vzít kam chci, a nikde mi nepřekážejí žádlé dráty 🙂
A sims hraju na neťasu pořád, každý den několik hodin , mám milion downloadů a datadisků, a jede mi to uplně v pohodě, tak myslím že bys s tím žádný problém mít nemusela:)
[1]: Já nevím, když jsem na notesu, tak si připadám hrozně omezená, ani nemám moc psavou, špatně se mi na tom dávají dohromady články a mimojiné nutně potřebuju k životu myš, což se teda dá řešit u stolu, ale jinak na notesech dělám nerada. Jo, jsou přenosný a dá se s tím lehnout do postele a když večer s někým chatuju, tak je příjemný jít si lehnout a pak to jen zaklapnout a převalit se na bok. Ale když chci dělat nějakou faktickou práci, ať už fotky nebo psaní nebo vymýšlet designy, na notesu to prostě neudělám nebo mi to tam trvá xkrát dýl a je to mnohem komplikovanější.
Když sednu k velkýmu pc, zavalí mě inspirace a všechno je na něm snadný. A neni to, myslím, JEN nezvyk, protože máme doma dva notesy, větší a menší, a na obou se mi prostě dělá mnohem hůř než na mym stolnim.
Eeyup, dopis se asi někde zasekl.
A já sám teď na případné odepsání stejně nemám sílu… snad příští týden linii svážu
[3]: To je škodaaa, zatracená ČP!
Tak zkus svázat, dostala jsem od tatínka pakl starých pohlednic a nemůžu se dočkat, až je začnu spotřebovávat 8) I když na tebe mi obvykle pohlednice nestačí, to je fakt.
Koukla jsem na ten web a vypadá to tam fakt krásně elegantně a..minimalisticky
Mám tu jen minecraft, kterej jsem htála pár měsíců dozadu, ale pak mi to tu celý začalo padat a od tý doby jsem MC radši nezapínala 
Jinak já mám 17.3 palcovej notebook, takže je poměrně širokej a klávesnici má skvělou, se vším všudy – to mi lezlo na nervy na těch menších čtvercovejch, že klávesnice neměla tu numerickou část a spoustu jinejch tlačítek. Ale co se týče her, je úplně na h.. a nerozjea bych na něm téměř nic
PPP PPd koukám běhá…
To je dobře.
Aviatik Makovička se raduje.
V článku jsi to nezmínila, tak jen doplním: K notebooku lze snadno připojit klasická klávesnice, myš i velký monitor. Je to asi v rozporu s tvým přáním se tutěch dráteníků zbavit, na druhou stranu je takhle alespoň můžeš hodit třeba do vaší tajný místnosti, když je zrovna nebudeš nepotřebovat.
[4]: navážu!
[6]: Běhá, ale teď má teda zrovna přestávku, čeká, jestli se někdo rozhoupe poslat mi adresu a zapojit se 🙂
[7]: Já viiim, ale to je právě nesmysl, já toho chci mít co nejmíň, chci mít jeden komp, kterej bude dobře použitelnej, aniž bych k němu musela napojovat x dalších věcí.
A pssst!
Ta e-mailová adresa se Ti fakt povedla. Hned jsem na ni napsala tu poštovní. Pohledy můžu!
[10]: Juhů, super 🙂 Po víkendu ji hned zneužiju.