Až tady jednou nebudu

Až tady jednou nebudu.

Pořád mě uvidíš v každém západu slunce.

Uslyšíš mě ve větru, až si bude hrát s listím.

Ucítíš mě v každém závanu čerstvého vzduchu a v každé kapce rosy na trávě.

Vzpomeneš si na mě, až si budeš hřát prsty o šlehající plameny táboráku.

Kapka vody ve tvé koupeli. Poslední list, co spadne na podzim, a první květ vykvetlý na jaře.

Vzpomeň si, až ti hřejivé paprsky slunce budou tančit po tváři a až se ti o kotníky otře kočka.

Vzpomeň si, až vykvetou šeříky. Ucítíš mě jako skořici ve vánočním cukroví, jako vůni levandule, jako chuť mléčné čokolády.

Fénix nezmírá, jen se přerozuje. Tělo spálí oheň, však zůstává energie. Síla pohledu. Něha úsměvu. Myšlenka.

Pro ty, kdo chtějí věci měnit a žít tak, jak se má. Pro tebe.

Dýchej. Bolest i trápení zas přejdou a zase bude líp.

A já budu pořád s tebou.