Jsem 25letá slečna, která má často nezvladatelnou chuť vypsat všechny myšlenky a pocity někam, kde si to možná i někdo přečte. Blogařím od r. 2005 a v nejbližší době s tím nehodlám přestat. Být bloger pro mě není ani tak koníček jako spíš diagnóza.
Jsem milovník šuplíčků a nálepek a každou chvíli je střídám. Neumím se nikam zařadit a co chvíli zahořím pro něco jiného, tak si říkám Fénix a beru to jako svou značku, protože přesto, kolikrát jsem se už v životě spálila a kolikrát jsem si nabila kušnu, jsem pořád ještě tady a ať se stane cokoli, vždycky se zase vrátím.
Momentálně žiju se svým panem Mysteriózním v Západním Sussexu a hraju si tu na au-pair/housekeepera, čímž se z mého blogu stal namísto věčného stížnostníku a hejt-blogu spíš takový žurnál příběhů, trablů a bláznivin ze života au-pair v takové běžně trhlé anglické rodině, tu a tam příspěvků týkajících se mé životní filosofie minimalismu, meditování, úvah nad budoucností a bla bla bla, ňáké další kecy.
Pokud jde o nějakou mou charakteristiku, jsem především psavec, poeta, milovník hudby, lenošení a zvířat – zejména kočkomil, dál taky vtipálek a někdy nechutnej sebestředňák. Miluju fantasy a sci-fi, jsem tak trochu posedlá angličtinou, ráda hraju šachy, staré dobré Lovce pokladů, Dostihy nebo Mafii, občas si do šuplíku píšu nějaký ty fantasy slátaniny, občas básním, docela ráda fotím a fotky edituju, tu a tam prezentuju svoje přemoudřelý názory, ráda se koukám na všelijaký seriály a filmy a ze všeho nejradši trávím večery s hrnkem čaje nebo s někým, s kým se dá mluvit a pokud možno i mlčet.
Jsem nenapravitelná romantička, někdy hrozně naivní, jindy strašně dekadentní, lehce maniodepresivní, hluboce přemýšlivá a často se pod rouškou tmy toulající ve vlastních světech, s divným smyslem pro humor, ráda poslouchám druhý lidi, když mluví o svých koníčcích a libůstkách (obzvlášť žeru geeky a muzikanty), mám ohromnej respekt před lidma, kteří pracují rukama a umí přetvářet materiál do něčeho krásnýho nebo použitelnýho, snažím se samozřejmě žít minimalisticky, zeleně a užitečně, pro svoje přátele bych se rvala do posledního dechu, někdy jsem hroznej dobytek a miluju pohodlný oblečení a českou a italskou kuchyni.
Nesnáším zakouřený prostory, vařenou či dušenou zeleninu, vnitřnosti na talíři, bezďáky v mhd, lidi, co neuměj mačkat tlačítka v mhd, sobce a vůbec lidi, co si myslej, že jsou něco víc než ostatní (nebo že jejich názor je ten jedinej správnej), šedivý počasí, smrad ze syrečků a odpadků a řadu dalších věcí. Trpím poměrně solidní arachnofobií, bojím se ve výškách a neni mi dobře z ostrejch předmětů, obzvlášť z jehel. Jsem taky trochu grammar nazi a hater a zbožňuju barvení vlasů a dlouhé koupání.
Pokud vás to u mě zaujalo či pobavilo, budu ráda, když si mě najdete na Bloglovinu a omrknete, jestli to příště napíšu taky tak dobře 😉 Dokonce vám to usnadním, najdete mě přesně tady.
Vizte sloupek pro nějaké to další kontaktní info (vítám zejména e-maily s osobními vzkazy, takže se mi nebojte napsat i třeba s nějakou blbostí ;)), seznam aktuálních rubrik a pár tipů na mé osobně nejoblíbenější články.
Jo a taky jsem, jen tak báj d vej, členkou tadytoho 😉
33 reakcí na „Něco málo o mně“
Psaní je taková příjemná neškodná závislost.
Koukám, že bloguješ opravdu dlouho, gratuluji k tomu.
No, neškodná nevím… jak kdy 🙂 Pár nepříjemností už mi to přineslo. Ale to je jako u všeho – hlavní je poučit se a neopakovat stejný chyby. Věřím, že to se mi povedlo, a hlavně že jsem oproti prvním pokusům hodně pokročila. Z toho mám největší radost.
No, neškodná je…teda pokud nepíšeš, kudy chodíš, resp. nechodíš. Četl jsem o pár případech dívek, co kvůli psaní na blog ani nechodily do školy.
I když, je fakt, že psaní článků ve 4 ráno je asi taky trochu zvrácený. Ale náladu psát neovlivním.
Povídej, jaké nepříjemnosti?
Btw, když na to tak koukám, tak to nemohu neříct: taky jsem kdysi byl na blog.cz. Jednou něco nejspíš dělali se serverama, a když se mi lidi začali ozývat, že můj blog nějak zmizel, tak jsem si to šel ověřit, a opravdu. Smazali blog, bez varování, prostě byl, a pak najednou ne. Zálohovaných jsem měl asi 75%.
Ahoj M. Promiň, že otravuji zde. Reaguji na tvůj komentář na klubu. To pravidlo o češtině a slovenštině tam být musí, to smazat nemůžu. Do pravidel už zasahovat nebudeme. Jak jsme je se Standou R. sestavili, tak to prostě bude. Mohla bych to tu sáhodlouze vysvětlit, ale další diskuzi na téma jak je AK nehorázně zprzněný a na nic už opravdu nepotřebujeme. Prosím nezlob se. Avšak ani Slováci ani Češi nebudou mít žádný problém. Tady se jedná o to, aby celý blog nebyl v anlgičtině. Snad to pochopíš.
[4]: Jo – jinak, podle toho se přijímá už od začátku, jen se to pro jistotu napsalo. Takže žádná změna. Všechno při starém.
Neměla bys tu někde na sebe mail? Ráda bych ti napsala něco, co by tě možná i mohlo zajímat
vždycky mě rozesměje zmínka o tom čajovym pytliku
Ó můj božé
! Víš to -> yep <- …ve všech psaných projevech je tohle moje charakteristický slovo 
DD …nevím, proč mě to tak rozesmálo 
.
chmm…hudba a čaj, dvě věci bez kterých bych nemohla žít!
[7]: Proto je nejlepší psát od srdce
[8]: Taky je moje oblíbený 🙂
Svým popisem mi děsně moc připomínáš mého… Bývalého spolužáka, přítele.. Ale v dobrém:)
Poeta, sebestředná, milovník hudby a angličtiny a humoru a fantasy…
Píšeš moc pěkně, tak čtivě a poutavě:)
[10]: Hm, tak to bych ho docela ráda potkala
Takovej můj mužskej obrázek 🙂 Dík za chválu, snažím se, aby to čtivý bylo 😉
Oo 🙂 I když máme mezi sebou osm let, máme toho hodně společného! (kromě teda fantasy a scifi, ty nesnáším…snad jen od kinga, ty mi nevadí! ;))
Chtěla bych tě poznat blíž! 🙂 Dala by jsi mi na sebe kontakt? :))
Simpatická 🙂
Podle toho, co jsi o sobě napsala jsi klaďas. Takových víc a na světě je ráj.
Jsi mi sympatická, tedy v rámci toho, kolik sympatií můžeš chovat po přečtení jednoho článku. ;D A toho si prosím važ, neb ses zařadila k jedněm z mála.
[15]: Ohó, tak to si vážím
ten poslední dvojřádek mě pobavil!
Jsi strašně sympatická slečna. :]
Na tumblru tě follownu, máš dobrou angličtinu a hezky se to čte.
[18]: Ó, děkuji 🙂 Klidně followni (hrozný slovo
), ale upřímně, už dlouho jsem tam nic nepřispívala a nejspíš už ani nebudu, nějak to ztratilo smysl, když jsem přestala chodit na kurzy. Teď už medituju fakt jen tak rekreačně, sice pořád, ale nejsou z toho tak silný zážitky.
Díftko, mám babu. A chci ti ji předat. Jinými slovy, ráda bych s tebou udělala rozhovor do AK (TlusŤjoch mě tenhle týden vyzpovídal). Má to jeden háček – zpovídaný musí zpovídat někoho dál, je to opravdu hra na babu.
Co ty na to?
Pokud bys byla svolná, ozvi se mi na mejl, poslala bych ti otázky
Mně ses líbila hned, ale teď, když jsem si u Blouda přečetla, že to máš doma podobně jako já, tak vím, že si budeme rozumět 🙂
The facebook icon is broken 🙁
[22]: It is not. Jenom jsem tam nedávala odkaz, protože moje pravá identita je pouze pro vyvolené
Můžu se zeptat, jaký jsi znamení? O:)
[24]: Zkus to uhodnout
[25]: Ehmmm… Váhy? Rak? Možná i Štír?
[26]: Úplně vedle
A to jsem si myslela, jak to neni jasný.
[27]: Fakt? A to jsem na horoskopy docela odborník! Tak Býk?
Ne, Vodnář! Ne, Lev! No tak já nevim 🙁
[28]: Hm, tak asi fakt nejsem jasná
Jsem srpnovej lev 
[29]: Ajaj….
[30]: Proč ajaj?
[31]: Ale ne, já mám rád sebestředný lidi, co musí mít vždycky pravdu…
Dělám si legraci 😉
[32]: Abych parafrázovala svého tatínka (který je Panna, ale to je jedno), já ji vůbec nemusím mít. Ale ve většině případů je to prostě tak, že ji mám
To si samozřejmě taky dělám legraci