Wtf??? Včera jsem tu napsala článek jako prase, uložila ho do rozepsanejch a on tam neni? No toto?! Jako já se s tim znova psát nebudu, to leda nasrat 😀 Nanejvýš vám můžu říct, že byl o páteční/sobotní pyžamový party a že to pro mě byla poslední party tohoto týdne a měsíce. A odteď sekám latinu, aby se vědělo 🙂 Je načase dát ten zpřeházenej biorytmus do pořádku a naučit se zase spát v noci.
Nevím, co jinýho bych vám pověděla. Celej tenhle tejden se točil kolem nejrůznějších pařeb a zotavování se z nich, takže nemám žádný kulturní zážitky, o něž bych se podělila, ani hlubší myšlenky. Mozek jel na dovču, ale aspoň jsem si ho nezapomněla koupit (inside joke).
Jediná hlubší myšlenka pochází z dneška, kdy jsme byli u babičky na obědě (knedlo zelo vepřo) a prohlíželi starý šuplíky všelijakýho bordelu po dědovi, vesměs fotografickýho. Byla tam spousta úžasnejch prehistorickejch fotek s babičkou jak jí neznám a mezi nima jedna, kde sedí na trávě, opírá se zádama o nějakej dřevěnej plot, nohy rozhozený před sebou a normálně zevluje 😀 Z nějakýho důvodu se mi ta fotka strašně líbila a vyvolalo to ve mně tisíc a jednu vzpomínku a myšlenky, který neumim zformulovat.
A když už jsme u tý nostalgie – na tu páteční party jsem připravila takovej playlist plnej těch největších hitovek, u nichž jsem vyrůstala a který jsem vždycky zbožňovala. Zjistila jsem při tom, že mám v kompu hotový poklady. Například můj poslední úlovek byla The Riddle od Nika Kershawa, kterou dneska furt protáčím dokola a nestačím se divit. V těch dávnejch dobách, kdy tyhle věci nejvíc frčely, jsem totiž neměla o nějaký anglině ani potuchy, a tak jsem samozřejmě netušila, o čem to všechno je. A teď, když to zjišťuju, je to jako objevit nějakej naprosto neznámej rozměr světa, kterej jste měli za probádanej a zcela známej. A zrovna The Riddle má těch rozměrů strašně moc, ten text je neuvěřitelnej a hlavně inspirující. Myslím, že v brzký době zkusím následovat Kershawova příkladu a vyplodit něco podobně nesmyslnýho a přitom nejvíc hlubokomyslnýho. Fakt bezmistejková věcička 🙂
No, jdu si přeprat tílko (teď jsem tam málem napsala spodky, nevim proč :D) a dál hloubat u textů, který jako bych nikdy neznala 🙂