Nad ohněm přemítám
lilie povadlé
poletím kdovíkam
jak to jen dopadne
Od ohně utíkám
nalevo napravo
raději nekoukám
je mi tu nezdravo
Vypínám topení
tepla už bylo dost
chviličku strpení
mám trochu nespavost
Nastavte budíky na ranní ospalost
.
5 reakcí na „Ospalá ohňová“
Je to hezké, ale přijde mi to jako dvě úlpně jiné básně.
Chápeš nedjřív oheň, a lilie, a pozie romantika a najednou budíky, takové zvláštně. 
(i když chápu o co tam jde)
[1]: Nojo, když tak už to holt bejvá
Já teda vůbec nechápu, o co tam jde, takže to máš bod
Takov reakce mě vždycky nadchnou, protože já to kolikrát píšu prostě stylem, že bezmyšlenkovitě skládám slova, co mi dobře zní, a nakonec je z toho naprosto nesmyslná imprese a vždycky, ale naprosto vždycky, když něco takovýho stvořim, že někdo ozve, že tomu naprosto rozumí a že "to zná" 
Což je boží.
Vždycky si přitom vzpomenu na ty věčný rozbory básní ve škole a co tím chtěl asi básník říci. A řeknu si, že pokud básnil jako já, tak to z většiny ani sám nevěděl.
Já ti nevím proč, ale tahle báseň mi připoměla naší chalupu
Zřejmě je to tím, že tam zmiňuješ oheň a pak topení, k čemuž se vztahuje jedna rodinná historka. Je to šílený, ale fakt že jo 
ta fotka v menu je super
[3]: Povídej, přeháněj
Já mám tyhle asociace ráda. Baví mě číst si tu a tam svoje starý básně, ze kterejch se mi okamžitě vybavujou různý věci, na který bych už jinak zapomněla. Prostě ta asociace s různejma slovama 🙂