Tramtadá… Ne, že bych měla nějakou úžasnou novinu, o kterou bych se s váma chtěla poděl(i/a)t, ale dostala jsem chuť něco sem napsat – a tý se musí náležitě využít, jelikož poslední dobou je jí pomálu. No, tak to by byl úvod, teď ještě to něco 😀
Před chvílí se mi podařilo vytáhnout mámu na nákup. Já manipulátor 🙂 Mě totiž, a to je možná zvláštní, nakupování docela baví. Respektive baví mě to ve dvou. Baví mě ten proces, že prostě přijdete, nahážete do košíku, co se vám zlíbí a co potřebujete, pak si to všechno hezky naskládáte do tašek, zaplatíte a odnesete si to domů, kde je to už vaše a kde si s tím můžete dělat co chcete, třeba to vyházet z okna. Bohužel, když jde člověk sám, vázne to.
U nás v Tescu totiž všichni předpokládají, že si těch tisíc položek nákupního seznamu zabalíte a odnesete během jediný minuty, a to je prostě podle mě nadlidskej výkon. Jako zběsilá vždycky rvu jednu věc za druhou do igelitek (jedna samozřejmě nikdy nestačí), přičemž ta igelitka zrovna nejde rozdělat; nebo ji postavím plnou na zem a ona se sesype, takže se část jejího obsahu vykutálí na zem; já samozřejmě nemůžu sbírat, protože mezi kolenama držím igelitku druhou, břichem si před sebou na pultu přidržuju plnej batoh, v jedný ruce mám peněženku a tou druhou se snažím naplnit další igelitku…
No, je to prostě náročný 😀 A pochopitelně, rychlost, s níž prodavačka zboží „odbavuje“, je přímo úměrná množství, který nejste schopný v daném čase sbalit. Čili že čím hůř vám to toho dne jde, tím rychleji to má prodavačka hotový a vybafne na vás cifru, nedůvěřivě se dívající, jako by snad očekávala, že jí utečete bez placení (což by šlo těžko, uvážíte-li, že se všude okolo vás válí váš nákup…). Stejně tak lidi kolem vás jsou nevrlý a dívaj se po vás, jako byste byli fakt divný, že to všechno nesklidíte během tý jedný minuty.
Jak říkám, nemám to ráda. Zato když jde někdo se mnou, to je jiná. Krásně si to všechno zabalíme, prodavačka má toho dne obzvláště dobrou náladu, zákazníci se na sebe skoro usmívají… Tak si řikám – jaká je v tom souvislost? Jsou ti lidi milí, protože to mám tak rychle a bezproblémově odbavený, nebo mi připadaj milí, protože je tam někdo se mnou a já se tak nemusím nervovat?
Tak tohle bylo spíš o ničem než o něčem, ale hlavně že to bylo 😀 Musim se do toho zase nějak dostat prostě. A teď mě omluvte, jdu si uklohnit něco k obědu, a pak poběžím na Politologii. Btw ten náš Kubáček byl zase včera v bedně. A zase chytře mluvil. On je prostě chytrej, no 🙂
A pokud jde o ty šneky tady, tak ti se mi prostě hrrozně líbí.