Je mi jasný, že drtivá většina blogerů se tu bude rozhovořovat o tom, jak a proč je homosexualita normální nebo naopak jak je to zvrácený a špatný – podle názoru. Takže tohle si odpustím. Já za sebe můžu říct, že mi to nikdy nepřišlo divný a vlastně jsem ani nikdy nechápala, proč se to ve světě tak řeší. Asi že jsem se narodila do světa otevřenýho všemu novýmu nebo to snad je výchovou, kdo ví, ale když potkám na ulici týpka potetovanýho od hlavy k patě, co má místo zadních kapes na džínách díry, takže mu kouká celá prdel, ani se za ním neotočím. No, to možná jo 😀 Ale nepřijde mi to prostě nijak zvláštní nebo nějak ultra závadný. A když neřeším tak zjevnou odlišnost a exhibicionismus, proč by mi mělo vadit něco, co maj lidi uvnitř sebe a nikomu to necpou?
Snad to tak vnímám i z dalšího důvodu, a sice že jsem sama bisexuál. Musím říct, že než jsem přišla na to, že něco takovýho je, dlouhý roky jsem si myslela, že jsem lesbička. Ne, že by mi to vadilo, ale mátlo mě, že mě přitahujou holky i kluci. Nevěděla jsem, co se se mnou děje, a snad proto bylo moje dětství protkaný takovym nedostatkem sebedůvěry a sebepochopení. To jen dokazuje, jak důležitá je v těchhle věcech informovanost. Podobně jako když jsem zničehonic začala krvácet, aniž bych tušila, proč se to děje. Nebo když jsme se s mámou strašně bály o naši kočku, když najednou začala zoufale mňoukat a vystrkovat zadek. Myslely jsme, že ji něco bolí, a teprve veterinář nás vyvedl z omylu a řekl nám, že je to normální mrouskání 😀
No ale zpátky k tématu. Vyrostla jsem v liberální rodině a věřím ve svobodu projevu. Mám v sobě zakódovanou obrovskou dávku tolerance a taky heslo, že moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého. Čmárání po zdech se možná dá ospravedlňovat tím prvním pravidlem, ale přes druhý určitě neprojde. Ale homosexualita? Koho poškozuje, že mě přitahujou holky? Kdo si nárokuje právo mi do toho kecat? A jestliže je někde nějakej Bůh, tak proč by to mělo vadit jemu, když on sám nás tak stvořil? Nebo snad není tvůrcem všech lidí na světě?
Teď jsem teda zaběhla někam, kam jsem původně nemířila, ale je fakt, že zejména náboženský „argumenty“ proti homosexualitě mi přijdou naprosto zcestný, jako ostatně většina jejich argumentů proti všemu, co je pro společnost normální (jako třeba potrat). Názory typu „lidstvo spěje k záhubě, protože se nebude dále romnožovat“ jsou přece úplně šílený. I kdyby padesát procent populace tvořili homosexuálové, což je nereálný, pořád tu bude dalších padesát, který se normálně rozmnožujou. „Konec světa“ by teda nastal jedině za předpokladu, že 100% populace bude homosexuální. A co je to prosimvás za představy? K tomu sotvakdy dojde, protože jakkoli rozšířená homosexualita je, pořád se týká jen zlomku populace a většina lidí je hetero. „Normální“ z hlediska zastoupení je teda pořád spojení chlap-ženská.
A potom, kolik dětí ve světě se sice narodí, ale nemají rodinu, kde by mohly bejt vychovávaný, která by je šatila, krmila, poskytla jim vzdělání, domov, hodnoty…? Co na tom, že se narodily heterosexuálním rodičům, když ti se na ně vybodli? Není pak lepší dovolit dvěma milejm ženskejm, aby se takovýho opuštěnýho dítěte ujaly a poskyly mu lásku a všechno to, co z nás dělá lidi? Není pak lepší, aby se sirotkovi dostalo péče dvou chlapů, který ho budou milovat jako vlastního, než aby strávil dětství v sirotčinci nebo na ulici, kam by se později beztak mohl dostat po dráze zločinu?
Já říkám, že to lepší je. A že je úplně jedno, jestli se vám líbí víc ženský nebo chlapi, protože to má asi stejnej vliv na osobnost člověka jako to, jakou má barvu vlasů nebo tvar nosu. Je to prostě něco, co nás nijak negativně neovlivňuje a taky si to, ač si to pořád spousta lidí myslí, nemůžeme vybrat. Já osobně se stavím za homosexuály, když už to tak chcete rozlišovat (Mimochodem všimli jste si, jak negativní nádech to slovo má? Když někdo řekne:“Heterouš“, zní vám to jako nadávka? Určitě ne, ale „Homouš“? To už je jiná), a jsem zásadně proti, aby byli nějak omezování oproti heterosexuálům, protože jsme prostě dvě rovnocenný skupiny lidí a žádná nemá nárok na lepší podmínky stejně jako neni důvod jednu z nich diskriminovat. Všichni jsme stejný lidi a máme stejný práva, ať už máme rádi modrou nebo růžovou. A za tim si stojim.
8 reakcí na „Homosexualita očima bisexuála“
zajímavé:)
hele nechceš se přihlásit do soutěže na mém blogu o nej blog??
Třeba bys to vyhrál/a:)
Zatím nejzajímavější článek na toto téma, co jsem četla.
Já sama si myslím, že jsem bisexuální, ale nejsem si tak úplně jistá….vlastně si nejsem vůbec jistá…
[1]: Nemám ve zvyku přihlašovat se do soutěží, ale díky za nabídku 🙂
[2]: Díky moc. To máš celkem jednoduchý. Z přírodovědného pohledu jsme údajně bisexuální všichni, záleží jen na procentuálním rozložení našich sympatií 🙂 Jinak řečeno že nás to všechny táhne tak trochu na obě strany, ale většinou jedna strana převažuje.
Ono se to časem proměňuje, dřív jsem se třeba zamilovávala jen do kluků, ale klučičí tělo mě nijak nepřitahovalo, líbilo se mi holčičí. Dneska už to mám jinak. Přitahujou mě kluci i holky, každej v něčem, obě pohlaví tak nastejno. Už jsem se i do holky zamilovala, a nejen do jedný. Prostě se mi to nějak vyvážilo.
Ten článek byl psaný s hodně velkou dávkou nadsázky, ale asi to tam nevyznělo. A ano, bylo to trošku škatulkování. Možná hloupé škatulkování – taky znám spoustu holek co nesnáší nakupování a milují fotbal. Ale zase – všechno je to jen nadsázka.
I tak… Díky za tvůj názor
Ty budeš určitě chytrá holka,líbí se mi tvůj postoj,tvoje upřímnost..:)
Tak tohle jednoznačně označim za jeden z tvejch nejlepších článků! Za prvý je to extrémně čtivý, za druhý je to plný názorů, se kterejma se ztotožňuju a za třetí mě to v nějakejch částech nutí k "pozvednutí" koutků:)) Prostě se mi to líbí – jak článek, tak svym způsobem i homosexualita. To zní divně, ale je to tak
Hernajs, mně to přišlo hrozně zmatený a vám se to všem líbí
Tak dík. Ale dost už chvály nebo se o sobě začnu moc myslet 
Gay sice jsem, ale růžovou nesnáším XD . Jinak se mi líbí tvůj otevřený postoj. Přeju hodně blogařských úspěchů Děda Shinigami