Bouřka jako dokonalá očista světa i duše

Miluju bouřky! Fascinujou mě. Přichází nečekaně a s neuvěřitelnou silou. Jsou doslova elektrizující, s rachotem odplaví všechno hnusný, zalejou přírodu a vzduch je po nich neskutečně čerstvej a voňavej. Nic jinýho nemá tak silnou očistnou schopnost, kam se hrabe nějakej Domestos 😀

Bouřky jsou zkrátka úžasný. Nepotácím se při nich zrovna po poli, ale ten pocit, kdy jste venku sami v bouřce, lomcuje s váma ten neskutečnej vichr, všude to rachotí, nad hlavou vám to blejská a do tváří bičujou proudy deště, je úžasnej, tak osvobozující, tak očistnej. Člověku se chce řvát, aby ta bouřka věděla, že je tady s ní a že ji vnímá každou svou buňkou. No a pak do vás jebne blesk a máte po prdeli 😀

Mne, já prostě na bouřky nedám dopustit a vyhledávám je i metaforicky, v životě – třeba když se něco dlouho valí do kopru a vy cítíte, že už to nevydržíte, je vždycky lepší do toho kopnout a něco udělat, cokoli, i kdyby to mělo někoho nasrat  a i kdybyste se měli rozhádat s celym světěm – protože jedině tak se pročistí vzduch, jedině tak se ty sračky dostanou na povrch, odkud se pak odplaví a pak může přijít uvolnění, vy se konečně budete moct svobodně nadechnout. Ta souvislost s přírodou je úžasná – prostě máte krizi, pak přijde katarze a vy se na všechno díváte jinak, máte novou inspiraci a novou energii. Čistou.

Bouřky jsou pro planetu i pro lidi životně důležitý, a proto nechápu ty, co je nemaj rádi. Já osobně je přímo vyznávám a kdyby bouřka byla člověk, ze všeho nejvíc bych si přála potřást jí rukou a vyjádřit jí můj obdiv. Ostatně možná i proto jsem byla od prvního okamžiku fascinována postavou Storm v X-menovi. Storm je úžasná, je tak hodná a chápavá, ale není radno ji nasrat. Nějak v tom vidím i sama sebe. Obdivuju jí i za to, že miluje lidi navzdory tomu, jak se k ní a k jiným mutantům chovají. Miluje svět a přitom má moc ho zničit. Fascinující.

Bouřky mají i jiný výhody. Jsou dramatický a vytváří úžasnou kulisu pro všelijaký románky v seně nebo ve stodole (to neni jenom filmová libůstka, fakt je to dobrý :D). Dobře se při nich usíná i ve stanu (aspoň mně se teda vždycky líbilo, když mi déšť bušil do stanu, samozřejmě pokud mi zrovna nekapalo na hlavu), a jak jsem nedávno zjistila, pokud v tom stanu nejste sami, má to zase o plus víc, no ale to radši nebudu rozmazávat 😀

Bouřky mě zkrátka očišťujou a nabíjí, ráda dýchám bouřkovej vzduch a kdybych někdy mohla bejt nějakym přírodním úkazem, rozhodně bych chtěla bejt bouřkou. Prostě TEAM STORM! 😉