Rubriky
co se mi honí hlavou

Phoenix rising

Ohohóóó, je to tam! 😀 Aneb přijali mě do AK 😉 Ách ano, děkuji, děkuji… 😀
Ne, nemám potřebu to nějak oslavovat, ale jsem ráda. Čekání mě nebaví. Jinak jsem měla připravenou spoustu dojemnejch keců zejména o sobotě a návštěvě Karlosu, po níž jsem se vracela domů v takovym stavu, že jsem málem nedošla (a s alkoholem to nemělo nic společnýho), ale teď na to nemám náladu a ani nevidim smysl v tom, abych se k tomu vracela. Jen bych chtěla říct, že už cca tejden pociťuju obrovskou vděčnost k Ultimate Chopperovi za to, jak mě podporuje, a tudíž mu chci veřejně poděkovat. Celej sobotní večer jsem totiž byla smutná z toho, že jsem ztratila svou oblíbenou stříbrnou žabičku – přívěsek na řetízek – a v noci, když jsem se svlíkala, mi vypadla z výstřihu! 🙂 Měla jsem totiž přes hlavu natažený roztržený punčocháče a ty mě pod prsama stahujou, a tam se ta žabka zachytila, takže God bless the nylons! 😀 
To samozřejmě není jediná věc, za kterou UChu vděčím, ale dojalo mě to asi nejvíc ze všech těch drobností v poslední době, protože na tý žabce mi fakt hodně záleží a navíc žába – to je symbol proměny, a já se teď měním ažaž. K čemu, to vám nedokážu říct, ale ten fénix tady, to neni žádná sranda, to na mě fakt sedí jak prdel na hrnec a to mě posiluje. Už dávno nejsem lvem, už dávno nejsem kotětem. Jsem fénix. Jsem drak ohně. Bojte se, muhaha >:)
Mne, nechci vás děsit 😀 Jen jsem cítila potřebu bejt dramatická. Mluvou normálních lidí bych to popsala prostě jako že mě už nebaví, co jsem doposud prožívala, a bojuju s tím, jak to jen jde. Měním to. 
A taky dneska byl fajn večer. Příjemnej. Zase jednou bez poznámek a příserů k mé osobě, bez blbejch pohledů, takovej v pohodě. Zvláštní, jak obvykle odcházím z hospody s pocitem, že jsem to já, kdo něco hrozně posral. Dneska to tak ale nebylo, thank God once again. Naznačuje to nějakej trend? Nějaký zlepšení? Kéž by. Noční záchvaty breku a zoufalství mě přestávají bavit.

9 reakcí na „Phoenix rising“

Líbí se mi Ultimate Chooper, já tomu prostě říkám andílci 🙂 Jinak ještě jednou gratuluju k přijetí 😉 I když to bylo jasné 😉

No já se trochu bála, taky jsem kvůli tomu smazala pár kraťounkejch článků (i když mě to teď štve, že je tu nemám), odstranila spoustu cizích obrázků a upravila řadu dalších věcí, abych se vtěsnala do pravidel. Nebylo to moc příjemný, ale tak snad to bude stát za to. Jen doufám, že zrovna teď mě přejde psavá a hloubavá :D Konečně budu mít články na titulce, takže se docela bojim, že zrovna začnou stát za prd :D

Já jsem tomu dlouho říkala ten nade mnou, nebo taky andělé, bozi, bůh, nějaká ta síla… ale tohle mi přijde asi nejlepší, pod tim si každej může představit to svoje a je to :D Ono to navíc nikdy nejde popsat jednim výrazem, já na to mám takovej pohanskej náhled a podle mě je kolem nás velká spousta různejch sil, takže děkovat jen tomu jednomu "bohovi" mi přijde nedostatečný 🙂

Gratulu k AK! Já trochu namyšlene a pyšně říkám, že jsme tam už rok, ale to je tím, že jsme si ho všimla prostě dřív a že tu dýl asi existuju 🙂

Teď si mě s tou žábou totálně navnadila na to, nechat si ji koupit k narozeninám jako přívěsek! Právě taky jako ty procházím změnou a ještě určitě budu a todle je dokonalý nápad. Moc děkuju a promin, že se po tobě budu opičit 🙂

Dík 🙂 Tak já tu ten rok ještě ani neexistuju a než jsem se rozkoukala, chvilku to trvalo – a pak to taky trvalo několik měsíců, než na mě došla řada při přijímání 🙂 Ale nakonec jsme to s blogem zvládli 😉

Prosimtě v pohodě :D Kup si ji, měnění se vyžaduje spoustu energie a žabka na krku nebo na náramku je dobrá pomůcka a nabíječka 🙂

I když na AK mám trochu jiný názor, který jsem vlastně ani neutvořil, gratuluji Ti, že tam jsi. :-) A přeji, abys teď chytla tu správnou psavou. Rozhodně Ti to jde.
Ultimate Chopper? A já jsem si už myslel, že to je nick nějakého kámoše, nebo tak. A vlastně, ani teď si tím nejsem jistý. Ale jen díky komentářům jsem se aspoň trochu dostal k pravdě. :-D
No, přeji Ti proměnu do stavu, jaký chceš. Ať se Ti to vydaří. Jen, až bude ta změna v pokročilejším stádiu, neděs se.
Když už jsme u toho děkování něčemu evidenně hodně nadpřirozenému, co kdybychom se vrátili do reality? Poděkuj sama sobě, že jsi všechno zvládla tak, jak jsi to zvládla. Protože, je přece lepší děkovat sobě, než něčemu, u čeho ani nevíš, jestli to existuje. ;-) A na sobectví myslet nemusíš, tímhle se zrovna neprojevuje.

Gratuliju 🙂 Mě taky přijali nedávno, jedno přijímání před tebou řekla bych :D. Čekala jsem víc jak 2 měsíce, takže jsem byla ráda, když jsem konečně objevila své jméno :D.

Gratuluju k AK:)  Chci se zeptat.Karlos, myslíš El Magico na Chodově? jestli jo, tak to by byla sakra náhoda, protože to je "školní" klub

[5]: Tak já vim, že UCho existuje a určitě je rád(o), že mu bylo poděkováno 😉 Bez jeho podpory by to šlo těžko

[6]: Dík. Já se hlásila už někdy o prázkách, takže jsem teď úplně přehlídla, že už jsem přijatá :D Narazila jsem na to úplnou náhodou až včera, a přitom mě vzali už v sobotu 🙂

[7]: Díky moc. Náhodou myslím přesně to 🙂

Komentáře nejsou povoleny.