Opět se nám potvrzuje pravidlo, že čím horší den očekáváte, tím je nakonec lepší 🙂 Včera v noci mi bylo fakt hodně zle a bála jsem se, co se dneska bude všechno dít hnusnýho, a nakonec to dopadlo nad očekávání výborně.
Tak třeba ráno jsem šla na krev a místo klasickýho omdlévání a od žaludku se špatnědělání (jeez, to jsem zase češtin) jsem byla za pět minut venku se vším všudy, s veselou náladou a ještě jsem si parádně pokecala se sestřičkou 😀 Nic mě nebolelo, špatně mi taky moc nebylo, žádný komplikace se nekonaly, žádný kyselý ksichty. Skvělá to žena 🙂
Po krvi jsem se rozradostněna vydala domů, kde jsem si umyla vlasy a nakopnuta hladce proběhnuvším ránem a rebelstvím, vyplynulým ze včerejší depky, jsem si na ně napatlala tmavě fialový barvicí pěnový tužidlo, že jako skoncuju s tou odrostlou zrzavou a vůbec, aby prostě byla změna. No. Zasrala jsem si celý umyvadlo, nejde to z něj dolů a mám dvoubarevnou hlavu 😀 Z lenosti a nedostatku času jsem si to totiž obarvila jen vepředu a vzadu jsem to nechala zrzavý. Ale nevadí, mně se to líbí 😀
Po barvení jsem se vyfikla na poradu, v tomto případě spíš na popravu, jak jsem očekávala. Ale ani ta se nekonala; namísto toho jsem se dozvěděla nejednu pozitivní zprávu, dostalo se mi nečekaného povzbuzení od jednoho staršího pána, co se tam na mě vždycky culí a nesmírně zdvořile mě zdraví, potkala jsem tam jednoho moc milýho fešáka, co se mnou chodil na školení (mám podezření, že je teplej, neboť na takhle milý kluky opravdu nejsem zvyklá :D), a ještě jsem zašla s kolegou na obídek, u nějž jsme probrali pár důležitejch pracovních věcí. Hrozně mě to všechno nakoplo a dalo mi to naději, že to snad přece jenom půjde a že kdyby ne, tak to určitě není jenom mojí vinou, protože ten dojem, že se všechno akorát komplikuje, nemám zdaleka jenom já – naopak ho tam mají všichni do jednoho.
Po obídku jsem dřepla ke kompu, pustila oblíbenej playlist, trochu fotila, trochu upravovala, trochu koukala na Charmed a hodně chatovala. Světe, div se, začala jsem používat facebook chat! A zatím docela funguje, kupodivu 😀 Taky jsem se registrovala na last.fm. Zatím tomu sice moc nerozumím, ale to se poddá. Hlavní je, že se blýská na lepší časy – ostatně jedno zajímavý zjištění letošního roku je, že když mám mizerný období, nefotim se. Za září mám třeba nějakejch pět fotek. A teď v říjnu? Mám plnou složku a jedna lepší fotka než druhá. Takže jakýpak copak, když i podle tohodle ukazatele jsem na velmi dobrý cestě 😉
A abych tomu dni nasadila tu správnou tečku, jdu si zabruslit na led (ano, čtete správně. m. si po třech letech stoupne na lední brusle a znovu bude pokoušet doslova vrtkavé štěstí) s pár přáteli 🙂 No, možná že tím naopak dokážu, že nic nemůže bejt dokonalý, až se rozsekám a někdo mi přejede a uřízne prsty, ale třeba ne, třeba to prostě bude sranda 😀 Teď mě omluvte, jdu si vycpat kalhoty polštářem a ovázat kolena molitanem 😉
3 reakce na „A vše se v dobré obrátí…“
Ahojky, strašně pěkný blogís a celkem by mě zajímala ta tvoja barevná hlavěnka
Jinak pěkný článek, optimismus nadevše 🙂
Koukám, že máš za sebou fajn den 🙂 U mě byla perfektní středa
(Měla bych se dát do psaní) Nálada mi vydržela relativně dobrá až do teď, takže krása 🙂
Barevná hlavěnka je docela dobře vidět na jedný fotce, kterou jsem fotila včera, ale neni to moc reprezentativní a kromě toho se snažim moc se tu se svym vzezřením nešířit, takže si budete muset vystačit s vlastní fantazií
Ten den byl ultra-exkluziv, ještě dodám večerní a noční část, až mi přestane hučet v hlavě 😉 A piš, piš, ať mám co číst