Zpátky na tumblr

Tak jsem založila další blog a tentokrát je celej hezky anglicky 🙂 Ten nápad se mi v hlavě válí už několik let, jednou jsem dokonce založila anglicky psanou kategorii (to ještě na starym blogu), ale nikdy jsem se nepřiměla k tomu, abych tomu věnovala celej novej blog – zejména proto, že se znám a že sedět na dvou židlích mi nikdy nešlo. 

Ale časy se mění a po tom šílenym rozhovoru, co jsme včera dlouho do noci vedli s V., jsem pocítila nutkavou potřebu aspoň to zkusit, pustit se se svým psaním za hranice českého jazyka a zase trochu procvičit anglinu. A začít někde nanovo. A tak jsem se teda hecla, nebo jsem spíš byla hecnuta, a blog je na světě. 

Protože teď zrovna nemám chuť zkoumat nějaký nový blogovací systémy s příponou .com, vrátila jsem se na tumblr. Dneska mi sice celej den padal, ale jinak se na podobný věci docela osvědčil a myslím, že nic víc než prostor ke psaní nepotřebuju, a tudíž nemá smysl hledat něco jinýho a zdlouhavě se snažit pochopit, jak že to tam vlastně funguje, když tomuhle už jsem na kloub přišla. 

Musím říct, že první dva články mi daly dost zabrat, protože mi to pořád padalo, notes byl pomalej a k tomu ještě další technický potíže, kterejma vás nebudu zatěžovat, ale málem mi z toho hráblo, ozblášť při prvním nečekaném pádu serveru, kdy jsem přišla o celej megadlouhej článek, pochopitelně aniž bych ho měla uloženej. Prostě klasika, nic novýho pod Sluncem. 

Původně jsem myslela, že odkaz nebudu zveřejňovat, ale myslím, že pak bych těžko mohla dosáhnout svýho vysněnýho cíle – totiž rozšířit svoje ujetý filozofický myšlenky do světa – a tak mi nezbývá než vám to říct – můj nejnovější pokus o změnu světa i sebe sama tedy najdete na enterspace.tumblr.com a pokud se vám bude chtít komentovat nebo tak něco, samozřejmě s chutí do toho. Rovněž bych vás chtěla poprosit, pokud vás napadnou nějaký náměty, nějaký úplně brutálně filozofický otázky, který byste mi chtěli položit a dozvědět se na ně třeba i odpověď, tak mi to hoďte třeba sem do komentářů a já se toho zkusím nějak chopit, když budu mít chuť a čas. Ráda bych, aby to tam mělo nějakou úroveň, nějakej smysl, a myslím, že mi s tím můžete docela dobře pomoct, takže se hlavně nestyďte 😉

Jinak doufám, že to neovlivní mou činnost tady – teda určitě ji to ovlivní minimálně v tom, že se mi teď bude mnohem hůř psát, jelikož když se celej den snažím myslet anglicky, mám pak problémy přepnout zpátky do češtiny, takže se předem omlouvám za zvýšené množství hrubek, překlepů a podobných hrůzností, obávám se, že teď budu mít v hlavě větší guláš než jsem měla doteď. Hmm… guláš… mám hlad 😀