Tak nevim, čim začít. Můj pondělní strůčo článek se nakonec protáhl tak, že jsem ho ani nedopsala, přestalo mě to bavit. A ani se mi ho nechce dopisovat, ono toho v něm zase tolik zajímavýho neni, spíš naopak.
Řečeno v bodech, kolega opět zrušil domluvený schůzky, tentokrát jich ale bylo fakt hodně a to zrušení mě docela citelně zasáhlo, protože jsem se na ně docela dost těšila (i když mě sralo, že kvůli nim budeme muset jet do Rokycan, ale whatever, práce je práce a mě to baví). Navíc jsem na ně spoléhala. Vkládala jsem do nich naděje, že bude líp, že se zadaří a že do konce prosince odevzdám něco, na čem bude moje jméno a co mi vynese slušný prachy – konečně odměnu za tu všechnu dřinu. Něco, co mi v neděli řekl táta, mě totiž hodně zasáhlo (jak on to dělá?), a sice že přes veškerou naději, kterou do toho dávám, přes veškerou snahu a veškerou víru, že se to brzo zlomí, už tři měsíce to dělám zadarmo. A třeba konkrétně tenhle měsíc toho dělám sakra hodně než abych nad tím mohla ještě mávnout rukou.
A tak jsem zůstala doma. Jen večer jsem se rozptýlila návštěvou Chodova s bráchou (což mě zase tak nebavilo) a potom posilovnou (což mě bavilo hodně). Přemýšlím nad tím, že bych si od něj nechala dát permici. Ráda bych totiž zatočila se všema těma polštářema, co s sebou furt musim tahat, a zase se nějak dostala do kondice. Přijde mi, že v tomhle počasí je fitko docela dobrá volba.
Co bych vám tak ještě řekla. Situace doma se opět přiostřuje, ale to nemá smysl rozebírat a krom toho se o tom ani nechci a nemůžu veřejně šířit.
Hm. Psavá došla 😀 Tak zas někdy 🙂 A jedna dobrá rada: nenechte si od druhých vyčítat, co vás baví. A taky je nenechte plivat na vaše sny a cíle. Jsou jenom vaše a nikdo nemá právo vám je kritizovat. Tečka.
Btw. hudební doporučení na závěr – cédéčko A banquet se mi dneska konečně dostalo do ruky a je to baštaaaa 🙂
Btw. nr. 2: Založila jsem Enterspaceu facebookovou stránku (odkaz na ni najdete hned pod titulkem), takže pokud jste tam někdy byli a přemýšleli jak komentovat, teď máte možnost. Taky jsem rozšířila repertoár, odteď se tam dost možná budu věnovat i nějakejm minimalistickejm a dalším filozofickejm myšlenkám (přičemž se samozřejmě můžou opakovat některý věci, který jsem psala tady) a taky se pokusím psát ty články kratší a čitelnější (ale to neslibuju, dlouhý slátaniny jsou moje specialita :D), takže jestli jste tam nenašli nic zajímavýho na první pohled, zkuste tomu věnovat druhej a třeba se váš dojem upraví 🙂
1 komentář u „K večeru“
Ty rady jsou pěkný, budu se nažit se jimi řídit 😉
Snad ta všechna práce k něčemu bude a ty dostaneš to, co si zasloužíš. Tři měsíce makat a nedostat ani korunu by se mi fakt nechtělo 🙁