Začínám mít pocit, že blog.cz si z nás prostě dělá prdel. Teda začínám není přesný slovo, cítím to tak už dlouho, a vlastně to ani není pocit, ale prosté přesvědčení. To už je prostě moc. Nasrat výraznou titulku nejmenovaného zcela zbytečného serveru před výpis článků k tématu týdne? Divím se, že to nedali už před titulku AK. Nebo rovnou na přední stranu. Znáte takový ty stránky, jak zadáte adresu a než vás to pustí na samotný stránky, nejdřív na vás vyjede obří reklama, kterou je třeba nejprve přeskočit a „pokračovat na www.xy.cz“. V tom horším případě to ani nejde přeskočit a několik sekund vás to nutí se na to dívat. Víte, někdy mám pocit, že celej můj život na internetu, kterej pro mě byl tak důležitej, je jedna velká hnusná komerce. Ale ono je to tak i v tom skutečnym životě. I když si dávám sakra záležet, abych se nedívala na televizi, stejně je to reklama, kam se podíváš. Billboardy na každym metru, prakticky všude, kam zamíříte očima, najdete nějakej nápis, nějakou reklamu a hlavně – nějakou lež. Já vím, že je to „normální“ věc, kterou dneska už nikdo nevnímá a taky se nad ní nikdo nepozastavuje, ale někdy prostě mívám takový ty světlý okamžiky, kdy přijde zásek a já si řeknu:“Sakra co to je?“. A upřímně řečeno, dělá se mi z toho špatně.
Jsou to takový ty momenty, kdy začínám opravdu hluboce uvažovat o životě, o světě, o celý svojí i vůbec lidský existenci. Co všechno nás obklopuje a vymývá nám mozek, aby nám to tam vzápětí mohlo narvat tisíce informací, který jsou pro nás zcela nepotřebný, jen nás ucpávají a doslova zabíjí našeho ducha? My to nevnímáme, ale kolik stovek reklamních titulků denně přečteme, to je přímo neskutečný a o to hrůznější je to uvědomění, že to nevnímáme.
Vsuvka: zdá se, že dravčátka se poprababiččila, neboť se mi dneska celej den velmi vytrvale dobývají do knihovny. Přesněji řečeno už se dobyli, zmetci malý, a teď mi vesele šplhají po knihách, okusují je, shazují časopisy (co až jim něco z toho spadne na hlavu, budou se ještě bavit?) a vůbec, dělaj bordel. Nemluvě o tom, že ty jejich zatracený mrňavý drápky škrábou povrch tý knihovny a Ikea quality není zrovna něco, za co bych dala ruku do ohně, takže z jejich pobytu v těchto končinách jsem poněkud nervózní… no ale zpátky k tématu.
Někdy si prostě říkám, že všechno to uvažování o odchodu někam mimo neni zase takový sci-fi. Že ta naše slavná civilizace dokázala velký a úžasný věci, ale tam, kde jsme teď, tam opravdu nechci být. Jen zavřít se někde mimo lidi, mimo monitory, mimo reklamy a mimo co největší množství technologie… jen já, pár mých věcí, notebook, abych mohla sdílet s těma několika vyvolenýma, kteří jsou ochotni poslouchat, co jsem se zatím v životě naučila… jen já a ticho. Já a moje ticho. Kreativita. Něco tvořit. Někým být. Možná ne pro někoho jinýho, ale pro svět. Možná že není zapotřebí, aby mě někdo oceňoval, když budu dělat tyhle „velký“ věci. Možná že ani tak nepotřebuju mít někoho vedle sebe, kdo mě bude podporovat, protože tohle nejsou věci, v nichž by člověk tu podporu potřeboval, protože to jsou prostě správný věci a já to vim. A z celého srdce bych to věděla i tam někde na konci světa. Proč jen je tak těžký tyhle věci uskutečnit? Jakej je rozdíl mezi mnou tady a teď a mezi tímhle mým vysněným já? Jak těžký může být dostat se tam? Jak dlouho mi to může trvat?
Jsem vážně unavená z tohohle světa, do nějž jsem se zamkla. Posledních pár dní jsem trávila spoustu času v přítomnosti počítače, možná ne úplně na něm, ale poblíž, a hučí mi v hlavě. Jeho zvuk se mi zprotivil. Dokonce začínám nenávidět klapání klávesnice a cvakání myši – zvuky, který mi byly tou nejlepší hudbou pro posledních x let. Měním se? Nebo si jenom uvědomuju, co jsem dávno věděla a co se ke mně vkrádalo už tak dlouho? Možná že jsem opravdu udělala obrovskej pokrok, alespoň v přemýšlení. Činit je těžší, ale mám k tomu nakročeno, takže možná jednou opravdu budu člověkem, kterým chci být. Který může lidem říkat, co je správné a co ne. Možná jednou budu mít hodně co říct a taky to budu moct říkat, protože nebude nic, za co bych se na vlastní osobnosti musela stydět. Možná ze mě jednou bude nějakej šílenej veggie hippík támhle někde v Himálajích, v Indii, v Tibetu, v Africe, ve Finsku, v Irsku, v severní Francii… a možná mi ten bacil, co na mě už tejden leze, zaútočil na mozek, kdo ví. Každopádně mám tolik námětů k přemýšlení, že se vůbec nedivím tý migréně, co mě furt pronásleduje. O všudypřítomné reklamně a posraně komerčním internetu nemluvě.
Co vy a informační šumy? Jak proti tomu všemu bordelu, co se nám neustále vkrádá do hlav, bojujete vy?
I could really use a holiday…
14 reakcí na „Informace jenom šumí…“
Velice střízlivý názor. Rozhodně nechci, abys z mého komentáře nějak nepochopila, že jsem odvázaná z reklamních tabulí a vzrušuje mě nacpaná schránka plná reklamních letáků, ale myslím, že nejde bez reklam žít, protože bychom si neuvědomovali, co všechno je dosupné. Jako malá jsem strašně ráda pozorovala teleshoping a né jen proto, že to bylo jediné, co v televizi hrálo před pohádkama, bylo to
protože jsem se vždycky dozvěděla něco nového, něco o čem jsem dříve něměla ani tušení. Myslím, že nebýt reklam, tak život není tak pestrý. A je jasné, že pokud se na tu reklamu vyloženě nesoustředíš, tak ji nevnímáš, ale to tak je přeci se vším, ne? Když jdeš na procházku lesem, taky nevnímáš každý strom, nebo jo? … Bez reklam by nebyl svět stejně jako bez bakterií bychom nebyli my. Prostě existují věci, které mají dvě stránky. Jednu otravnou a druhou nezbytnou…
no, já na internetu používám firefox s vypnutým javascriptem, flash mám povolený jen na požádání a blokování reklam je samozřejmostí (pokud by tě to zajímalo, jedná se o doplňky adblock plus, flashblock, noscript) – takže si podobných frustrací, které popisuješ, všimnout ani nemůžu… navíc používám linux, takže i ve vlastním počítači jsem ušetřen veškerých náznaků komerce. rádio neposlouchám (proč taky), televizi nesleduju už asi sedum let (proč taky!). nenakupuju v těch velkých obchodních centrech (pokud zrovna nehledám něco konkrétního, o čem vím, že to tam mají). nečtu ten bulvár plný inzerce, co vydávají za noviny… a billboardy a podobné statické věci mi naštěstí zas tak moc nevadí, moc je nevnímám. no a co se blogu.cz týče… tomu vpodstatě dělám konkurenci
takže… asi tak. chce to určitou námahu, ale zase ne moc, zkrátka odstřihnout ty nepotřebné věci ze svého života. inspiruj se 
[1]: tisíkrát nic umořilo osla …
[1]: Otázka je, nakolik je reklama potřebná a kdy už je jí prostě moc. Kdy už je moc drzá, moc vlezlá, moc okatá, kdy už se ani nesnaží se schovávat nebo se držet nějakých aspoň částečně pravdivých informací.
Můj názor je ten, že kvalitní výrobek nebo služba si udělá reklamu sama nebo jí potřebuje jen minimální množství. Čím víc je nám ovšem něco podsouváno a čím okatěji je to vychvalováno, tím nechutnější to je, tím lživější. Blog.cz se už prostě přestal snažit aspoň nějak skrývat, že jsme mu ukradení, a já si jenom říkám – kam až to musí zajít, než se lidi definitivně naserou a odejdou jinam? Jakto že tohle sneseme? A komu mám co zaplatit, aby mi přestali cpát novu a její pofidérní projekty?
[2]:: Já vím, že to jde, ale je to hrozně těžké. O blokaci reklam ve ff vím, ale já většinou používám Chrome, vyhovuje mi líp. Tv a podobně taky nesleduju a když, tak jen výjimečně, ale to je prostě všude, kam se člověk hne, a když už někde není reklama, tak tam zase jsou předražené výrobky nebo služby, které člověka znechutí tak jako tak, prostě ten svět je celej na hlavu.
[4]: rozumím…ale ono i tady platí, že si člověk vlasníma myšlenkama tvoří svoji realitu. když se nebudeš trápit nebo rozčilovat nad tím, jak jsou všude reklamy, nebudeš si jich tolik všímat a nebudou ti tolik lézt do mozku…
jinak co se blog.cz týče, myslim, že ten na svoje uživatele docela okatě sere už dost dlouho. teď je otázka, co s tím?
Zvláštní, že takhle se na a já to klidně budu jmenovat, blogy krásná.cz umístěné, (ne)pěkně a klidně před články na téma týdne, nedíváš jen ty, ale už jsem pár podobných článků v AK četla. A přesně věta, že to klidně mohli strčit před články AK, zněla u většiny. Pravda je, že jsem nad tím zrtovna dnes přemýšlela. Z nějakého mně neznámého důvodu, mi začalo přicházet "Bravogirl", většinou ho ani neotvírám a končí v kontejneru, ale dneska ´jsem si řekla, že se "kulturně vzdělám" a pravda byla, že jsem se hodně nasmála, když jsem to četla, protože takový s prominutím kecy, už jsem si dlouho nepřečetla. Ale pak jsem se zamyslela, a uvědomila jsem si, že ty jedenáctiletý holky tím žijou, radami:"Jak flirtovat" a těmi jejich směšnými horoskopy, a v té chvíli jsem si uvědomila, že je to spíš smutné, takový nestydatý vymejvání mozků. Pár těch článků jsem předčítala mámě, jen tak ze srandy. Ale mamka je novinářka, takže ji to docela vytočilo, a nechápala, kdo tohle může psát.
Což mě přivedlo na myšlenku, že sakra, za takovýhle dementní kecy, jim ještě platěj?! A co víc, lidi jsou za to ochotný utrácet peníze. Teda děti. A to je na tom to nejhorší, že lidstvo zneužívá těch naivních malejch holek, který do toho vrazej celý svoje kapesný, pro vlastní výdělek? Svinstvo.
A co se týká bilboardů…Hrozně mě potěšila zpráva, že více než polovina je jich umístěná nebezpečně blízko silnice, a dali majitelům pouze měsíční lhůtu na to, aby bylboard přesunuli dál od kraje silnice, a pokud tak neučiní, oni se bilboard postarají a odvezou ho do kovošrotu. Prý už jedna takováhle čista jednou proběhla a většina lidí se na to přesouvání vykašlala a oni pak dodrželi slovo a počet bilboardů tenkrát klesl na polovinu.
Jinými slovy, zcela s tebou souhlasím. 🙂
Jo tak nad tímhle jsem se zamýšlela taky. Proč musí každých pět minut běžet v televizi reklama? A ještě tak pitomá. Vždyť od koupě těch výrobků přímo odrazuje…
A "nejmenovaný web" mě taky začíná štvát. No jako ostatně všechny rozumně uvažující na blog.cz. Přenesla bych přes srdce to, že exisuje. Přešla bych i tu pitomou reklamu, která je téměř na každém blogu. Ale tohle už je moc. Nejenže nám ji ze začátku nas… nacpou po každým ohlášení, ale teď ji daj i před TT?! To je vážně moc! Jakoby nestačilo, že je už úplně dole na stránce! Bože, to má tak malou návštěvnost aby ji museli takhle moc propagovat? Nebo vysvětlete mi to někdo… Prostě už tohle celé nechápu… Kdybych uměla pořádně s blogspotem tak tam přejdu… Ale zase bych ztratila i těc pár lidí co mě zná a musela bych začít od nuly.. No prostě až mě to dostatečně naštve tak odcházím…
Dělá se mi špatně z podobných věcí.
Na Alfě reklamu nemáme. Jednou tady byla, pak na ni někdo udělal reklamu a na tu reklamní reklamu udělal někdo antireklamu a tak se všichni hluboce pouráželi že odešli. Velké stěhování magnátů… Ale to už bylo dávno 🙂 Teď tu žijí jen moudrá stvoření a stvoření, která o moudrých básní a závidí jim moudrost, jako já!
Zjišťuji s děsem v očích (s příjemným děsem) že jsme si nějak divně podobní v tomhle období – také mi trochu lezlo na nervy ono klapání a hučení Centaurských strojů, a teď odjíždím. Do hor. Na týden. Skvělé! :))
A "šílenej veggie hippík támhle někde…" na Alfě… Tos mě popsala NAPROSTO přesně, co slovo, to pravda a perla! Děkuji za mé sebeuvědomění, milá eM 🙂
Cože? Bez reklam by nebyl svět? S tím tedy zásadně nesouhlasím. Tolik k prvnímu komentáři.
Já si při své nekonečné naivitě stále myslím, že reklamu na krásnou třeba časem odstraní, až ten ruch kolem trochu utichne. Mohli by ale přinejmenším dát pryč ten výrazný rámeček a zmenšit ty ikony.
[5]: S tím se nedá dělat nic. Můžeme jen odejít jinam. A to je právě ten problém. Jak dlouho tohle potrvá? Proč to musí vždycky dopadnout tak, že člověk někam přijde, zabydlí se, pak ho tam začne něco štvát a ono se to zhoršuje a zhoršuje, až to nejde vydržet a musí jít jinam? Copak neexistuje možnost, jak svobodně blogovat bez všech těchhle otravných věcí? Vážně uvažuju o zřízení blogu na nějaké vlastní doméně. Člověk si to sice zaplatí a dohledávání nových zajímavých blogů bude o něco obtížnější, ale zase – nestálo by to za to, opustit vyhledávání nových blogů pro možnost psát ten svůj s klidem a mírem v duši?
[7]: Já si nemyslím, že bys někoho ztratila. Lidé, kteří tě znají a čtou, tě budou rádi následovat na novou adresu.
[8]: A jak krásně to do sebe zapadá… kolikrát si říkám, že abych tomu všemu unikla, musela bych odletět do jiné sluneční soustavy… 🙂
[9]: Sladká naivita 🙂 Taky bych si to přála, ale věř mi, to nehrozí. Věci mohou být v tomto směru jedině horší, tady opravdu neexistuje možnost, že by si někdo sáhl do svědomí a tu reklamu stáhl. Vsadím se, že už teď přemýšlejí, kam ještě nám ji narvat. A že tím pár stovek blogerů pěkně naserou a že tito odejdou? To je jim opravdu jedno. Blog.cz totiž dělá zcela zásadní chybu, která je vlastní nejen spoustě podobných serverů, ale i miliardám společností po celém světě – neváží si kvalitního pracanta. Namísto toho, aby vytěžili maximum z toho, že pro ně pracují (v našem případě píší) takoví zajímaví lidé, a snažili se jim zavděčit, dělají maximum proto, aby jim ukázali, jak moc jsou jim volní, a odehnali je od sebe. Mno co. My budeme dobří i jinde 😉 Jen se rozmyslet, kde to bude.
Informační šum. To je podobné, jako v českém éteru. Na každé druhé frekvenci vedle sebe, jedna reklama vedle druhé a někde na té nejposlednější chraje šumivě seriozní stanice, kterou ale vůbec nejde slyšet. A v reálném životě je to téměř stejné. V dnešní záplavě "informací" (většinou naprostých hovadin) už jen málokdo dokáže najít tu seriózní. Tu, která mu stojí za těch pár sekund přemýšlení.
Ale já myslím, že ty už celkem jsi tím, kým bys být měla. Mě se všeobecně líbí tvůj styl psaní a do určité míry tě beru, jako svůj vzor. Nikdy se tam, kam ty nedostanu, ale jsou to krásné představy.
A navíc si myslím, že podle počtu a délky komentářů, jsi už určitě něčeho dosáhla. Pochopení lidí.
[10]: no však, to naznačuju
co si myslíš, že je blogosphere.cz?
[11]: To jo, najít tu správnou informaci mezi tím vším odpadem, co se k člověku vkrádá ze všech stran, dá kolikrát fakt práci.
Já a vzor? Páni 🙂 Toho si moc vážím, i když si nejsem jistá, jestli si to zasloužím. Teprve se v tom psaní hledám. Jo, mívám svoje světlý chvilky, ale zrovna poslední dobou mi přijde, že se nejsem schopná vyjádřit a že to vůbec neni ono 😛 Ale však ono to zase odezní 🙂
Btw nemyslím si, že bych byla někde, kam byses nemohl dostat 🙂 Zase takovej trhák nejsem
[12]: Překonat vlastní pohodlnost a odpor ke stěhování blogů bude asi dost těžký, ale uvidíme. Přemýšlet o tom budu 🙂
[13]: se stěhováním můžu pomoct (lze to udělat automaticky, dokonce i z blogu.cz, abys nemusela kopírovat všechny články). kdyžtak pošli mail…