Víkend s hlavou v internetu a hudbě

Právě jsem dokoukala Žhavý výstřely a musím říct, že i když to ve mně nevyvolává takový záchvaty smíchu jako kdysi, pořád to má něco do sebe 😀 Například scéna s uklouznutím po rybě mě pořád spolehlivě rozsekává. Nejsem fanoušek vkládání videí, takže vás prostě jen nasměruju na youtube a video s názvem „Žhavé výstřely – uklouzl jsem po rybě, kdo tam dal tu rybu?“ 🙂

Jinak byl můj víkend celkem nezáživnej. Co byste taky nechtěli, pořád se ještě zotavuju, takže mi nebylo dovoleno ani zajít na pivo s Dendou. Ale to bych ještě přežila, spíš mě dokrklo, když se Denda (opět) pokoušela nalákat lidi do hospody a nikdo se (opět) neozval. No, dobře, ne úplně nikdo, ale dva lidi, a to vyjde nastejno. A tak jsem se rozhodla, že je nejvyšší čas obnovit tradici čtvrtečních Molekul, aby se už lidi konečně přestali vymlouvat na to, že se něco domlouvá na poslední chvíli nebo že už něco maj. Prostě zas budeme chodit každej čtvrtek (i když mně osobně by teda stačilo jednou za čtrnáct dní, ale co, aspoň bude snazší domluva) a basta. Kdo se má na ty výmluvy furt koukat.

Co se týče probírky členů AK, je to pěkná fuška. Misi jsem ale aspoň zčásti splnila, dneska jsem doprošla všech 82 blogů, vybraných v prvním kole, a všechny jsem je okomentovala a zhodnotila. To by bylo, abych na nich nenašla spoustu much, takže po tomto druhém, kritizujícím kole mi zbylo 51 blogů, které půjdou do třetího a snad už posledního kola. Zní to všechno hrozně a někdo by řekl, že si to zesložiťuju, ale fakt je, že jak jsem teď nemocná, stejně mám prd co dělat, a chtěla jsem se zase nějak vrátit do blogového života – což se mi podařilo. Zase něco dělám, a i když někdo by to možná označil za zbytečné přidělávání práce, mě to celkem baví, mám díky tomu o čem psát a hlavně – objevila jsem spoustu úžasných blogů, kde se mi zalíbilo a kam teď budu určitě chodit častěji.

Ale je to vážně dřina. Drtivá většina blogů je v AK právem a prakticky všichni si zaslouží pozornost a palec nahoru aspoň za něco. Jenže 80 blogů vám tu představovat nebudu. Ani padesát. Chtěla bych to zkrouhnout aspoň tak na třicet těch, které mě opravdu zaujaly a chytly za srdce, ale kdoví jestli to půjde. A hlavně kdoví kdy to bude, od zítřka se musím zase soutředit na práci a taky musím konečně zprovodit ze světa otázku daní. Na druhou stranu ovšem – co bych to byla za prokrastinika, kdybych se tomu všemu neuměla obratně vyhýbat aspoň tak do středy 🙂

P.S.: Nemáte co poslouchat? Baví vás rock? Zkuste Eowyn. Už ani nevím, jak jsem na ni narazila, ale co jsem si stáhla její album Silent Screams, absolutně jí nemůžu dostat z hlavy. Ten hlas je prostě ÁÁÁÁ kurvaaaaa slint a hudba samozřejmě taky 🙂 Mí absolutní favoriti jsou Life, To my surprise a Unfinished Memories (ta je taková něžnější, takže pokud nehovíte tomu ostatnímu z alba, zkuste aspoň tuhle srdcovku).

P.S.2: Jo, vlastně jednu novinku mám – po dlouhý době červený vlasy 🙂 Ale fotky zatím nejsou. Vůbec jsem se už hrozně dlouho nefotila, ani mě nefotil nikdo jinej, takže zcela postrádám nějaký aktuální zachycení svýho vzezření. Snad se brzo zase trochu osluníčkuje, abych mohla vyrazit někam do parku a napravit to.

P.S.3: Zato jsem se ale prohrabávala svejma starejma fotkama a některý kousky by si možná zasloužily zveřejnění, takže přemýšlím, že bych tu přece jenom zavedla nějakou tu galerii. Koneckonců, většina z vás nezná ani můj deviantart ani můj facebook, takže se vám ještě neměly šanci okoukat. Toho by se mělo využít 😀

P.S.4: Co mám furt s těma PSkama?