Čas od času se člověku přece jenom poštěstí, že jeho ruka v knihovně zašátrá tim správnym směrem a vyhmátne kousek, kterej jste si opravdu měli přečíst a kterej vám sedne jak prdel na nočník. Tím kouskem pro mě byla Poslední přednáška od Randyho Paushe, člověka, kterýho ani neumim popsat, jak mě dostal. Uchvátil mě. Byl to nesmírně inteligentní, silnej a úžasnej člověk, kterej dokázal dělat svět lepším a kterej veškerou svou životní zkušenost a moudrost dokázal úplně jednoduše a nenásilně předávat dál, a to i v době, kdy mu oznámili, že mu zbývají tři měsíce života, maximálně šest. Jeho humor, jeho způsob uvažování o životě a lidech, jeho činy, prostě všechno na něm na mě od první řádky křičelo, že tohle bude stát za to přečíst, a jakmile jsem se do toho pustila, úplně mě to pohltilo.
Randy Paush byl prostě někdo, koho bych si zatraceně přála potkat a znát, a někdo, kdo je mi nesmírně blízkej. Byl to vážně skvělej člověk, kterej ovlivnil a inspiroval neskutečný množství lidí a zanechal po sobě ženu a tři děti. Neznám nikoho, komu bych jeho Poslední přednášku nedoporučila, takže šup do knihovny a číst 🙂
1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
Zaujal mě její obal a kapesní velikost. A když jsem si na přebalu přečetla, že jde o sumarizaci toho, co po sobě chtěl zanechat jeden umírající profesor z Carnegie Mellon University, napadlo mě, že taková věc nemůže obsahovat obvyklý prázdný kecy, protože ten člověk neměl moc času ani energie na to, aby se vykecával o blbostech. Chtěl něco předat, takže to určitě bude k věci a bude to přínosný. No, a nespletla jsem se.
(enter)
2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Životní odkaz
3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Předat
(enter)
4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
Kniha nemá postavy a z účastníků tohohle příběhu bych nechtěla být nikým. Nechtěla bych mít přinejlepším šest měsíců života před sebou a milující rodinu, kterou tu musím zanechat, a nechtěla bych bejt ani někým, komu někdo za pár měsíců umře a nedá se s tím nic dělat. Ale rozhodně bych chtěla znát člověka rázu Randyho Paushe. To, co mi ve svojí knize předal, bylo obrovsky cenný, a to je to jen kniha. Znát ho, potkat ho naživo, nedovedu si ani představit, jak silnej vliv by mohl mít na můj život.
(enter)
5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Ta kniha je celá pozitivní, to je na tom to krásný. Žádnej přehnanej patos, žádný lítostivý cancy. Je to čistě pragmatický, užitečný, smysluplný, optimistický, obsažný, poučný, inspirující. Je to důkaz toho, že můžete dokázat všechno co si zamanete, když se nevzdáte a když budete vděční za to, co máte.
(enter)
6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Že Randy Paush umřel.
(enter)
Moje soukromé hodnocení: *****
11 reakcí na „Poslední přednáška, Randy Paush“
Zní to zajímavě, až si budu chtít dát pauzu od fantastiky, možná po tom sáhnu. Zatím ale u mě vítězí Neil Gaiman.
To vypadá až moc dobře…čili to u nás v knihovně nebudou mít. Ale za podívání nic nedám.
tak jo, tak jo, přesvědčilas mě, du jí zablokovat v knihovně.
Sakra, doufám, že mi pak všichni nepřijdete vynadat
Přece jenom to, že jsem se do tý knihy zamilovala já, ještě nezaručuje, že se bude tak líbit i vám 🙂
To tvoje záhlaví je fakt krásný!
Šikulka vinyyli z deviantartu 🙂
Přesvědčila jsi mě…tuhle si přečtu určitě:)
Děkuji mnohokrát za tip až odložím Pratchetta, vrhnu se na to.
píšu do seznamu knih, které si chci přečíst:)díky, náhodné úlovky občas bývají to pravé
Ah, zasa jedna z mojich najobľúbenejších kníh. Poučila som sa z nej, istým spôsobom zmenila môj pohlad na život a aj som si pri nej poplakala. Randy Paush bol úžasný človek a tiež by som ho chcela poznať. Dokonca som si pozrela aj onú poslednú prednášku na youtube :).Tehelné múry už viac nezostanú pre mňa len stenami a pri slovách Slon v miestnosti si už viac nepredstavím len veľké zviera, dokonca aj Kapitán Kirk sa pre mňa stal osobnosťou (i ked vymyslenou
) a to som nikdy nepozerala star trek 