Září? Jak jako září?? Kam se poděl ten tejden a půl od návratu z Itálie? Kam se podělo celý léto? A kam za chvilku pět měsíců v Anglii??
Čas mi teď neskutečně utíká. Takhle rychle mi snad ještě nikdy neběžel. A do toho mám trochu pocit, že nic nestíhám. Nejsem teda nijak uběhaná, ale jsem v Anglii skoro pět měsíců a ještě jsem nebyla v Londýně! Han-ba-mi! Normálně se stydim. A nějak to nechápu. To máme fakt tak málo času? Nebo jsme fakt tak unavení, že když už máme ten jeden volnej den, radši ho prozevlíme? Nebo se toho Londýna nějak bojíme?
Ale myslím, že už to nebude dlouho trvat. Jo nám konečně poslala peníze za červenec, a tak už se nemůžeme vymlouvat na to, že nemáme nic na anglickém účtě. Teď můžeme konečně koupit lístky do Londýna i letenky na říjen (ježiš, dyť to už je za měsíc!) a na Vánoce – a ty už jsou taky za chvilku. To je nářez. Proč to všechno tak uhání?
Jinak je všechno tak nějak v mezích normálu. Ashleigh nám ještě pořád dluží – teď už za dva měsíce – ale čím dál častěji slibuje, že už to určitě srovnáme, a předevčírem nám dala aspoň nějakou zálohu. A pak, u ní se ani tak nebojím, však nám neuteče. To mě spíš chytal nerv ohledně Jo, ale naštěstí to dopadlo dobře. Jen panu M. poslala o hodinu peněz míň – přesně o tu hodinu, o níž jsme se koncem července tak dohadovali. Ona tvrdila, že pan M. jednoho dne musel odejít o hodinu dřív, neboť ona přišla domů a už tam nebyl (a dřív nepřišel, neboť v té době tam ještě byla a zdravili se), pan M. tvrdil, že to je nesmysl, vždycky totiž dělá čtyři hodiny, čas si kontroloval, a ke všemu má alibi – fotografii z jejího dvorku z doby, kdy už podle její výpovědi neměl být na místě. O té fotografii jsem jí psala do mailu a křižovala jsem se, že pravda je jistojistě na jeho straně (já u toho nebyla, tak k tomu nemám za sebe moc co říct), a že ať se pořádně zamyslí, jestli se nějak nemohla splést v čase. Ale nevím, asi došlo k nějaké trhlině v časoprostoru, ona si je prostě jistá, že má pravdu, a fotka je asi jen náš pokus okrást jí o těžké peníze, nebo co. Nevím. Snad se to ještě nějak dořeší, není to příjemná situace a nic tomu nepomáhá, že jsme se už měsíc neviděli.
Když je řeč o fotkách, střihla jsem si u Ashleigh takovou malou „brigádku“ zadarmo. Nechala si letecky vyfotit dům a přišla za mnou, že by ty fotky potřebovala trochu upravit. Tak jsem si mnula ručičky, jak ji ohromím věcma jako kontrast, saturace či přidání světla (musíte si ji představit jako člověka, který neumí ani otevřít obrázek dvojklikem), a ona ukázala prstem na dokonale vysušené části zahrady s totálně vydřenou trávou, a že prý by chtěla, aby to bylo zelenější. Tak jsem se na chvilku zarazila a jako co na to říct 😀 To si myslí, že si tam tu trávu vymyslím? Když tam neni, tak jak ji tam mám asi dodělat? A to si ten pitomej barák nemůže nechat vyfotit, když je všechno v květu a na jaře?
Měla jsem samozřejmě nějakou základní představu, jak na to – tu trávu tam musíte odněkud zkopírovat. Jenže kde vzít a nekrást, když na tom obrázku jsou jen dvě mrňavý místa s tou správnou trávou? Louky vzadu se mi nehodily.
Ale pan M. mě nějak nakopl. Koukal mi do toho a netrpělivě radil, a já si uvědomila, že to chci dokázat. Hrála jsem si s tím tak dlouho, až z toho vzniklo tohle:
Ne, nejsem profesionál. A neni to dokonalý. Nemám Photoshop, a i kdybych měla, naprosto bych s ním neuměla. Ale mám svoje fígle a díky panu M. jsem v sobě našla i touhu to nevzdat a fakt to dokázat. A nakonec mě samotnou totálně dostalo, že to šlo.
Ponaučení jsem si z toho odnesla několik. Předně, že všechno jde, když se chce. Dál, že i když nemám ten PS a určitě bych o sobě netrvdila, že jsem nějakej umělec s fotkama, zjevně mám nějakej skill, kterej asi fakt nemá úplně každej.
Když člověk vidí, jak to ty Angličany posadí na prdel, a že to je něco, za co by jinak platili docela těžký peníze (Ashleigh původně chtěla volat kamsi do fotostudia, jestli by s tím něco nemohli udělat, a to by se zcela jistě nedoplatila), tak si říká, že by se v tom světě vlastně vůbec nemusel ztratit. Jsou to totiž přesně tyhle maličkosti, tyhlety schopnosti, který umíte jen o trochu líp než ten úplně neschopnej člověk, na kterejch je třeba stavět. Nemusíte bejt profík, nemusíte to udělat dokonale, ale jestli něco jen trochu umíte, tak potřebujete akorát najít někoho, kdo to neumí vůbec a nemá trpělivost se to učit – a Ashleigh je pro mě důkaz, že takový lidi pořád ještě existujou. Vždycky jsem si myslela, že takový základy má dneska každej a že každej už dneska umí to či ono, a že takovou věc nikdo neocení, ale vono prd. Vždycky se najde někdo, kdo nebude mít čas a nervy se to učit a prostě si v klidu zaplatí člověka, kterej ten skill má – vás. (Panu M. například A. slíbila nějakou sumičku za práci s jejím exterňákem, na němž má bordel)
Usilovně přemýšlím i nad dalšími skilly, které mám a které by se daly zpeněžit, například se s panem M. smějeme (a žasneme) nad účtenkou z kadeřnictví, kterou nechala Ashleigh povalovat v kuchyni, a tak jsme mohli nakouknout. Takový částky, co tam vyplázla za celou rodinu – v případě Nigela namátkou asi čtyřicet liber jen za napajcování nějakym sajrajtem proti lámání vlasů – to jsem neviděla. A pořád mi tak leží v hlavě myšlenka, že jsem jí fakt měla říct, že taky trochu umím stříhat, a že bych toho Bauxe snad i zvládla. Jasně, nebyla jsem si tím jistá, nemám s tím stříháním druhých lidí až tak velký zkušenosti, a možná by to nedopadlo až tak dobře, jak to má od kadeřnice. Ale rozhodně by mi za to stačilo míň peněz. Nanejvýš za dvě hoďky bych měla ošmikanou celou rodinu, a pak bych celej tejden nemusela pracovat.
V posledních dnech mi hlavou lítá celá spousta myšlenek v tomhle stylu, to je z velký části i vlivem těch fantastickejch debat v Puttytribe. Mimochodem, už jsem to nemohla vydržet a napsala jsem jednomu chlapíkovi z PT teamu kvůli affiliate odkazům, co mi tu nejdou zprovoznit. Původně jsem myslela, že je to vina Blogu, ale ukázalo se, že mi nefungujou ani na vlastní doméně. Jon – to je ten chlapík – mě uklidnil, že to asi vážně nebude u mě, neboť jemu taky nefungujou, a poslal mi návod, jak bych to mohla obejít ve WordPressu. Tak jsem slíbila, že se na to mrknu, ale počkám si hlavně, až ty kódy opraví, jestli to půjde dát i sem. Pořád se z mnoha důvodů snažím zůstat na Blog.cz a ještě neodcházet. Ještě mě to tu baví.
I když zase jednou smutním nad tím, že tu nelze zprovoznit štítky. Například tenhle článek je tak napůl z deníku au-pair a napůl myšlenkárna. Házet to jen do jedný rubriky je omezující a děsně nešikovný :/
Takže hlavně se toho nebát a jakmile se vám podaří najít někoho, koho je možné ohromit něčím, co jste sami nepovažovali za nic převratného, máte potenciálního zákazníka.
A ještě jeden tip pro dnešní den – máte xy profilů po všech možnejch sítích, který byste rádi uzavřeli, ale nemáte nervy prokousávat se jejich stránkama a hledat návody, jak ty profily přesně zrušit? (Přiznejme si, většinou to maj dost dobře schovaný, abyste to neměli snadný). Mrkněte na justdelete.me a užívejte 😉
14 reakcí na „Jeden trochu chlubivej článek“
Čas utíká, to je pravda. A jinak tě vážně obdivuju, co jsi provedla s tou fotkou – bez PS?
No to je něco.
A podle mě je ten Londýn hrozně přeceňovaný. Vždyť je určitě plno dalších super měst, příroda je asi lepší, do Londýna se kouká každý, už mi to přijde takové okoukané a to jsem tam byla jen dvakrát, heh.
Lidi dnes platí za cokoliv úplně zbytečně, hrozný. Ale tak když na to mají, tak prosím. Kdo má moc peněz, neřeší to, a kdo ne, je vynalézavý.
Oh, jsem tu poprvé a musím říct, žasnu!
Bohužel nevim, proč, jak a nač si v Aglii na pět měsíců, vlastně nevim ani kdo jsi, ani kdo jsou ty lidi, ale doháje, ten barák. Vážně v tom někdo může bydlet?? Wow, úžasnej barák.
Jinak s trávou dobrá práce, haha, hltala jsem každý článku až do konce, teď mě trošku pálej oči, ale stejně jen žasnu. Asi ti závidim, zní to skvěle! V Anglii jsem nikdy nebyla ale, co jsem slyšela daj se tam koupit super serepetičky za nízkou cenu, teda nevim jak tam, kde si ty, ale v Londýně určitě, nakoupíš si dárků na Vánoce až se ti bude motat hlava!
[1]: Tak zase PS neni jedinej prográmek, žejo
Trávu jsem zmákla razítkem ve Photo Filtre a barvy a podobně má na svědomí mé zamilované Befunky.com 😉
Já už v Londýně byla hodněkrát, o to nic. Ale to už je roky zpátky a jeden by řek, že když se po těch letech přestěhuju konečně do Anglie, tak to bude jedna z prvních věcí, co si zopáknu
A já se k tomu nějak furt ne a ne dostat.
Já kolikrát nestíhám čumět, jaký peníze zrovna naše A. vyhazuje za krávoviny, o který bysis ani neotřela čumák, a navíc který bychom třeba zrovna my s panem M. zvládli zadarmo celkem bez problémů. Když ona se nezeptá. A když se jí pokusim nacpat jí to bez zeptání, tak mě vůbec nevnímá a vůbec nevidí tu příležitost. Každej normální člověk by byl štěstím bez sebe, že má pod vlastní střechou lidi, co mu ušetřej majlant. Ona to prostě nevidí.
[2]: Haha, vidíš, mně to ani nepřijde, už jsem tu pět měsíců jako au-pair 🙂 Jako jo, je to nádherný místo, ale nevím, nějak to nevnímám.
No tak to si piš, že nakupování je tady naprostej sen, na to nemusíš jet ani do Londýna 🙂 My s panem M. (jsme tu dva) uvažujem, že na Vánoce nakoupíme s předstihem, abychom to už v říjnu mohli odvézt, až pojedeme domů na otočku, ale jako vánoční trhy si tady určitě nenechám ujít i tak. Ne že bych měla zájem nějak šíleně nakupovat, ale už na to podívání to stojí za to 😉 Ovšem snad ještě víc se těším na Halloween. Jsem zvědavá, jestli bude ta naše bláznivka pořádat párty. Halloweenská party v takovymhle baráku? To by mohlo bejt hodně, hodně krutý…
Ta fotka podlě mě dopadla fakt dobře, já zase bez PS nedám ani ránu a s programy jako Photo Filtre, PhotoStudio a podobně neumím vůbec, ve škole s takovými programy pracujeme (protože nemají na PS) a všichni se mi smějou, že v nich neumím, když zvládám PS.
Já kvůli potencionálním návštěvíkům přešel z vlastního sem a absence štítků nebo možnost přiřadit článek více rubrikám mě taky mrzí, ale z wordpressu mi spíš než tohle chybí ta možná propojitelnost webu se sociálními sítěmi a vůbec různé užitečné pluginy. Ale abych si jen nestěžoval, tak si myslím, že hodně lidí si neuvědomuje, jak moc je blog.cz kvalitní poskytovatel vlastních blogů zdarma, dřív se lidí museli učit různé jazyky a platit si vlastní místo. Kdo ví, třeba se těch štítků jednou dočkáš a nebudeš muset přesun uskutečňovat
nebo tě na vlastní místo táhne i něco jiného?
[4]: Příjem z reklam na vlastním místě taky není k zahození, pokud má člověk návštěvnost.
Taky si kolikrát říkám, jak tohle a tamto musí zvládnout úplně každej, obzvlášť v dnešní době. Ale fakt to tak vůbec není. Pak má ze sebe člověk hnedle trochu lepší pocit, no ne?
A s těmi štítky naprosto souhlasím, kolikrát bych články chtěla mít podle různých hesel a témat, ne jen jedné rubriky. A ono to prostě nejde :/ Ale nedávno jsem psala na blog@blog.cz a prý o tom uvažují, jen není jednoduché to zprovoznit a bla bla, ale že se toho nejspíš časem dočkáme… Tak snad ještě budeme blogovat
[4]: Tj, s pluginama to je na houby, hlavně mi chybí možnost sdílení článků na Twitteru, obrovsky to ubírá na návštěvnosti a mnohem hůř se buduje čtenářská základna.
Já s PhotoFiltrem prakticky taky neumim, to jediný, co tam trochu umim používat, je razítko a rozmazávátko, jinak jsem do toho nebyla schopná proniknout (ale je fakt, že jsem se nesnažila, protože jsem to nepotřebovala). Většinou si vystačím s internetovýma prográmkama a Malováním
Dlouho jsem byla na Photobucketu, ale pak to tam nějak úplně podělali, tak jsem přesedlala na doporučené Befunky. A nemůžu si ho vynachválit.
[5]: Jo, to mi povídej. Přivýdělek z affiliate linků je můj sen. Návštěvnost mi silně kolísá, musela bych psát pravidelně, ale určitě bych to chtěla aspoň zkusit, i kdyby jen pro kačku, ta je taky dobrá
[6]: Není jednouché… JE to jednoduché, když tomu rozumíš, když se na to zaměříš a fakt na tom makáš, ale upřímně netuším, čemu se IT z Novy věnuje. Blogu teda podle mě ne. Uvažují… pche. O tom se nemá uvažovat, to měli už dávno udělat. Blog.cz je snad jediná blogovací platforma, která ty štítky nemá. Já sleduju hodně úspěšnejch blogerů a neznám snad jedinýho, kterej by si vystačil s jasně danejma rubrikama.
Mimochodem málem se mi to povedlo ochcat jedním teoreticky božím způsobem: řekněme, že chceš štítek "minimalismus". Tak si to slovo necháš vyhledat pomocí vyhledávání na svém blogu a výsledný odkaz na všechny vyhledané články, toto slovo obsahující, použiješ jako odkaz štítku.
Bohužel v praxi to nefungovalo, neboť na Blogu je mimo jiné zprasené i vyhledávání. Bůhvíproč to vyhledá jen některé články s tím slovem, zdaleka ne všechny, a už vůbec to neumožňuje vyhledávat třeba slova s tím kořenem – třeba zadat "minimal" a vyhledat všechno, ať už jsi o tom psala v jakémkoli pádě. Hledá to vždycky jen to přesné slovo, které jsi zadala, žádné odchylky, a ani to to neumí.
A to už jsem z toho neměla div orgáč, jak jsem to vymyslela
Jinak myslím, že kvalita mé práce se brzy prokáže – Ashleigh si tu fotku chce nechat vytisknout a dát do rámečku. Neřekla, jak velkou, ale mám docela bobky, že to bude rozmazaný až hrůza
No, uvidíme. Já ji varovala.
[7]: Mno do takových věcí já vůbec nevidim, ale když ajťáci z novy říkaj, že je to těžké, tak je vlastně jedno, jaké to ve skutečnosti je, protože my s tím nenaděláme vůbec nic. Blog.cz si jede vlastní lajnou a já si nevzpomínám, že by jsme si my, blogeři, v posledních letech mohli nějakou novinku vyřvat…
To s tím vyhledáváním si vzpomínám, žes o tom psala. Bohužel, bylo by to hodně snadné "prozatímní" řešení :/
[9]: Pro mě by se tak vyřešil jeden ze zásadních problémů pobytu zde, a byl by to pro mě silnej argument, proč zůstat. Holt nezbývá než doufat a jestli se dlouho nebude nic dít, tak se připůsobit a jít za lepším.
[10]: A máš představu kam?
Na vlastní. Jestli půjdu pryč, tak jedině na vlastní. Už mám i založíno, ale ještě tam nic neni a nemám to v plánu v brzké době zprovozňovat. Nemůžu nějak překousnout blok, co mám vůči WP. Hrozně mě na prvních pár pohledů odradil svou složitostí a nějak se v tom nemůžu vyznat
Jsem zrovna ten typ člověka, kterýmu příliš mnoho možností spíš škodí, aspoň v začátcích.
Fotku jsi krásně rozsvítila
Ten dům je nádherný.
Klobouk dolu pred upravou! A taky pred Tvym blogem:)