Mám toho pokrk. S některejma lidma se prostě nedá normálně mluvit, bejt, koexistovat, nic, protože vás na nich sere každá jejich částečka, každý gesto, každý slovo. Nevim, proč to tak je, ale prostě to tak je a jak známo, there comes a time in life where you have to let go of all the pointless drama and people who create it and surround yourself with people who make you laugh so hard that you forget the bad and focus solely on the good. After all, life is too short to be anything but happy.
A tak končím. Končím s lidma, co mě serou a z nichž mám staženej žaludek. I se všema takovejma věcma. Už ten pocit nechci zažívat, užírá mě to zaživa a já to už nesnesu. Končím s lidma, z jejichž přítomnosti je mi divně, i s těma, s nimiž se obtížně komunikuje. S nimiž člověk cítí jen napětí a nedokáže se pořádně uvolnit a chovat se přirozeně. Měla jsem to udělat už dávno, ale z jakýsi stupidní snahy udržet některý pofidérní vztahy jsem se zdráhala udělat ten finální řez. No, tak hlavně, že jsem ho udělala. A bude pokoj. Sakra, jak já nesnáším chodit do postele nasraná, jako by ten den i tak nestál za prd. Polib mi a jdi se bodnout – a klidně ti to řeknu i naživo, protože já pokrytec nejsem, já teda ne. Maucta.
5 reakcí na „Grrrrr chmmm…“
Ráno třeba bude lépe…
Já na věci seru hned. Víš že kykoli přijdu domů celá šťastná ze schůzky se svojí polovičkou, okamžitě se najde nějakej blb co mi to chce zkazit.
Ve škole jen sedím a čumím
Múdre rozhodnutie. 🙂
Ale čo robiť, keď človek, ktorý ťa najviac štve je práve ten s ktorým si núzená žiť kým neskončíš školu, nenájdeš si prácu a konečne nevypadneš z domu?
[1]: Pravda pravdoucí. Ostatně o tom se zmíním v příštím článku 🙂
[2]: Murphyho zákony se nezapřou. Proto kdykoli, kdy prožívám nějakou dokonalou idylu, beru to jako neklamné znamení toho, že se blíží průser
[3]: To znám velmi dobře a určitě je nás víc. Je třeba zatnout zuby, chovat se do nejvíc dospěle, nevyvolávat zbytečné spory a ty nutné řešit s grácií a bez hysterie, naučit se pár základních pravidel soužití, být vstřícný a občas udělat ústupek, když to pomůže uklidnit rozbouřené vody, najít si nějaké vyžití mimo domácnost, ať si od sebe občas odpočinete – nejhorší je být spolu zavření 24/7, ponorka je pak nevyhnutelná – a snažit se i tomu druhému vysvětlit, že věci se dají řešit i jinak než hádkou a jestli vám má být spolu dobře, musí se obě strany snažit. Lidi to většinou pochopí a obzvlášť pokud jde o rodiče, ocení tvou snahu pročistit ovzduší a chovat se takhle moudře.
Damy a panove schyluje se k zapasu na ktery jste vsichni tak dlouho cekali! V jendom rohu mame mladou krasnou zenu co me dve hodiny urazi, az se urazi sama, a v druhem rohu mame unaveneho muze kterej prave prestal mit silu zkouset si s tebou zlepsovat vztahy. Maucta. Gong!