Rubriky
co se mi honí hlavou

Milý Ježíšku

Hergot, půlka prosince a já ještě nesepsala svůj letošní wishlist? No, to se musí hned napravit. Tákže…

Toužím po mptrojce. Bude to nejspíš iriver, buď ten stejnej, jakej jsem měla doposud, nebo nějakej tomu podobnej. Otázkou ovšem je, kdo mi ho dá. Viděla bych to na tátu, máma a babi už pro mě dárky maj.
Letos se mi osvědčila Clinique kosmetika proti akné. Když se to používá pravidelně (k čemuž se bohužel obvykle nedokážu dokopat), nesmírně dobře to na mě funguje. A tak si to ráda nechám darovat znova. Ale zase nevim od koho.
Nebaví mě neustále poslouchat, jak vypadám unaveně, a tak bych ráda zkusila nějakej ten kofeinovej roll on na oči nebo jak se tomu nadává.
Potřebuju nějaký pevný boty na zimu, něco s podrážkou a nepromokavýho, abych se v tý břečce nebrodila v teniskách. Martensky na to taky nejsou úplně ideální, jednak v hlubším sněhu mi do nich zateče kolem kotníků a jednak to v nich příšerně klouže.
Potřebuju diář, samozřejmě. Ale ten si asi koupim sama, mám beztak nejlepší představu, co konkrétně chci.
Moc bych chtěla zpátky svůj Nanobook, kterej jsem kdysi někomu bláhově půjčila a od těch dob jsem ho neviděla. A už ho neuvidím, s tím jsem smířená, dokud si ho nekoupím znova. Takže pokud mě někdo chce obdarovat něčím, co mě skutečně potěší, here you go.
Podobně bych se nezlobila za knihu Nebreč, Lucie. Tu potkal stejnej osud jako můj milovanej a s věnováním podepsanej Nanobook.
Mít vlastní notes pro mě neni nijak zvlášť důležitý, ale nezlobila bych se za něj. Mat nemat, to je mi celkem jedno, hlavně aby byl lehkej a snadno použivatelnej. Máma má takovýho prcka, a na tom se nedá vůbec psát, jak to má debilně uspořádaný klávesy.
Za čtečku knih bych se asi taky nezlobila. Neni to něco, co bych nějak extrémně potřebovala, ale ostatně o tom Vánoce dřív nebejvaly, dostávat věci, který potřebujete. Dřív jsme dostávali spoustu blbostí, který nám měly vylepšit život, ale bez nichž bychom se bývali obešli. Takže čtečka? Proč ne.
Stále bažím po duhové šále nebo deštníku. Duhový barvičky, to je moje.
Svíčky. To nikdy neomrzí. Obzvlášť bych užila ty čakrový.
Djembíčko, tibetský mísy, bicí… ách.
Stále rovněž platí moje záliba v nemateriálních darech, jako třeba pozvání na kelímek svařáčku nebo na dobrou večeři, vlastnoručně vyrobený šátky, šály, přívěsky a podobný blbinky.
A jinak už nevim. Letos toho zase tolik nepotřebuju, spíš bych potřebovala inspiraci, co dát těm ostatním. Ne že bych to neměla vymyšlený už od srpna, ale když máte babičku, která vám všechny ty nápady bezostyšně vykrade, tak to je pak těžký…

24 reakcí na „Milý Ježíšku“

Zvláštní, Ježíšek bude mít narozeniny a lidé se chovají jako by je měli sami. Nemálo těch, co si vyžadují takové a makové dárky, nemálo těch co si v skrytu duše přejí takové a makové dárky, ale málo těch co si vzpomenou na onoho oslavence, který si dárek opravdu zaslouží. Vždyť on sám měl na mysli jen, že:
"Komu dobrem prospějete, jako by jste prospěli mě samému".

Babky – krém, najlepšie na všetky časti tela, dôležitý faktor je výrazná vôňa.
Mamka – kniha Slepačia polievka pre dušu. Ktorú unáhlenú ženu s deťmi by nepotešila?
Oco – niečo s motívom obľúbeného piva. Úspech zaručený.
Sestra – problém zatiaľ nevyriešený, lepím si obrovský červený výkričník.

Toť k môjmu tohtoročnému ježiškovaniu. Šíriť ďalej k účelu inšpirácie jednoznačne povolené 🙂

No, ty máš tedy požadavky – to ti samozřejmě vůbec nevyčítám. Takový pěkný dopis ;-)
Krásný blog, toho, co napíšu pod těch několik teček si nevšímej. To bude jen reakce na dnešní Vánoce
…………………………………..
Doprčit – proč si každej myslí, že vánoce jsou svátky dárků? Nejlepších dotykových mobilů a počítačů? Proč? PROČ?
Jsou to svátky klidu! Né aby se ostatní honily po obchodech a hledali to, co chcete, i když to za měsíc zničíte, vyhodíte či se vám to přestane líbit!
Ách jo! Nechcete dát něco Ježíškovi? Vždyť to on si to zaslouží!

S dárky pro rodinu mám potíž, ještěže ještě zbývá trocha času, budu to muset domyslet. já sama to letos nechala náhodě, od rodičů dostanu peníze a u zbytku je mi to jedno 😉

Zvláštní, že pár lidí, co tu napsali komentář jsou takový děsně nesobecký lidi, který přejou ostatním a sobě nic. Klidně by seděli doma u stromečku a zpívali koledy, a byli rádi, že jsou s rodinou, ale nic si nepřejou, hlavně aby ostatní měli dost .. Hm, no dovolte, abych se vám vysmála teda. Nevidim nic špatnýho na tom, že si někdo na blog napíše, co by si přál – když ho ostatní budou chtít obdarovat, aspoň mu nekoupí nějakou zbytečnost, když ho obdarovat chtít nebudou, tak se na něj vyprdnou. Ale moralizovat tady, že by měl dostávat dárky někdo, kdo neexistuje nebo existoval kdysi nebo (co já vim, čemu kdo věří).. nechápu .. ale tak dělejte si, co chcete. Taky nic v podstatě nepotřebuju a jsem ráda, že bude klid, ale když už mi někdo bude něco chtít dát a neví, co, určitě si to radši přečte na blogu, a radost mi udělá, rozhodně to nevyhodim jenom proto, že "já nemam narozeniny", ale vy to klidně udělejte, až něco dostanete, to je vlastně vaše věc

Mimochodem ty a čtečka knih? Myslíš takovýto, co vypadá jako přerostlej mobil na elektronický knihy? V tomhle jsem asi staromódní:D, dost bych se bála, že si zkazim oči a navíc, neni nad to mít knihu v ruce a šustit listama a čuchat ten knihovnickej smrad a tak:D Třeba myslíš něco jinýho, no ale buď jak buď, je to fuk ..:)
Jezdí se mnou každej večer vlakem chlap, co tohleto má, a nikdy z toho neodtrhne oči, ani když jde do podchodu po schodech, jen čekám, kdy si rozbije hubu:D

[7]: Viď. Já to přece nepíšu proto, že bych požadovala, aby mě někdo obdarovával. Píšu to proto, že vim, že mě lidi budou chtít obdarovat a že nevědí, co by. A protože nesnáším dostávání i darování věcí beze smyslu. Jsem nejspokojenější, když mi někdo na rovinu řekne, co chce, a já to nemusim vymejšlet. A těší mě vidět jejich výraz na tváři, když rozbalím dárek, kterej jsem si sama vybrala a oni vědí, že z něj mám skutečně radost a ne jako že s křivym výrazem v ksichtě budu papouškovat "jé, fusekle… tos nemusela".

Obdarovat Ježíška? WTF? :D

[8]: Jo, přesně to myslim. Jsem stejně staromódní, ale tu myšlenku úplně nezatracuju, má to svoje plusy. Vůně a šustění papíru tomu samozřejmě chybět bude, ale o oči bych se nebála, neni to jako čumět do počítače, ta obrazovka je téměř k nerozeznání od normálního papíru, co do zářivosti a barevnosti. Každopádně to neni nic, co bych potřebovala nebo vysloveně chtěla, nechci ani notebook, ale jsou to věci, který by mi nepřišly jako úplná blbost a asi bych si s nima věděla rady, kdyby mi je někdo dal. Ne jako fusekle nebo náušnice. Těch mám už asi padesát párů a jak často mě vidíš nějaký nosit? 8)

[9]: no hlavně, že ses pobavil, škoda, že nemůžu říct o tvém komentáři to samé :))

[10]: Fusekle? ty nosíš denně ne? no a mě náhodou chybí :D (doufám, že teď dostanu aspoň deset párů :D)

[1]: tak jsem se teda zamyslela nad tvým komentářem a upřímně by mě zajímalo, co že ten Ježíšek udělal tak úžasnýho, že si dárek opravdu zaslouží

[20]: Neudělal vůbec nic zvláštního jen se údajně toho dne, kdy se nadělují dárky, dle některých historiků narodil. Ovšem v dnešní době zvratů a konspirací by mě nepřekvapil jiný názor. A přitom tradice vánočních dárků je poměrně nedávná záležitost. :-)

Letos jsem to vyřešila nějak podezřele hladce. Žádné dlouhé přemýšlení jako obvykle=D Je fajn, kdžy má někdo seznam potřebných/chtěných věcí, pak ten obdarovaný má totiž větší radost, než kdyby dostal něco, co nemá rád (i když se u stromečku samozřejmě bude tvářit nadšeně aneb ať žije vánoční přetvářka). Takže snad i u tebe si Ježíšek všimne toho, co si opravdu přeješ.

Nebreč Lucie… to jsem četla ale je to už dýl..  a je to vážně pěkný… a jak tak koukam tk máme hodně podobný dárky.. na přání =D

Komentáře nejsou povoleny.