Ztrácím se
vzpomínám, zda jsem někdy byla
vracím se
k místům, kde možná jsem žila
usínám
spánkem, co skutečnost stírá
nevnímám
bolest, co nitro svírá
přísahám
nikdy nepřestanu
poletím
dokud nepřistanu
poběžím
dokud dech mi stačí
dobře vím
že čas až příliš kvačí
směju se
poprvé srdcem, pravě
zase jsem
sebou, cele, hravě
vzdávám dík
žes mě v tichu slyšel
i když vím
že ses nerozmyslel.
10 reakcí na „Sebou samou“
Povedlo se! 🙂
To je moc pěkné, zalíbilo se. 🙂
hej…za to máš u mě kofolu… nezvyklé a proto dobré
Zpět ke kořenům.
nádherné…kdyby to bylo trochu delší, dal by se z toho natočit pěkný song
Krásná chvilka poezie, kterou jsem strávila tady na blogu. Máš talent, tohle je nádhera!
Krásný, jednoduše krásný.
A teď sehnat někoho na zhudebnění 🙂
[8]: To si zhudebnim klidně sama, když se mi bude chtít 🙂 Ale nemyslela jsem to jako písničku.
Zbít toho komu se to nelíbi :). Moc povedené, krásně se to čte 🙂 :*