#3 Sprchování a koupání

Pro Matta 🙂

Já jsem hrozně čistotnej člověk. Kromě toho, že jsem se v posledních letech naučila mýt si v jednom kuse ruce, strašně ráda se koupu a sprchuju, teď v těch vedrech se dokážu vykoupat třeba pětkrát denně, to je hrozný – teda aspoň z hlediska spotřeby vody. Ale nemůžu si pomoct. Nesnáším, když jsem zpocená, ulepená, zaprášená nebo jinak znečištěná – což se takhle ve městě docela často poštěstí. Stačí vyjít si v tom hicu na nákup, než se dovleču zpátky, leje ze mě. Nebo když jdu pomáhat tátovi s něčím ve sklepě nebo když děláme něco na chalupě, no to bych se každejch pět minut vzala hadicí.

Úplně zbožňuju ten rituál, kdy pustím kohoutky, než se svlíknu, aby se voda ohřála na správnou teplotu. Pak jedna noha, druhá noha a jsem ve vaně. Dřepnu si, vezmu do ruky sluchátko a pustím si teplou vodu na nohy a pak na záda. Ááách… 🙂

Ten moment, kdy si vybírám, na kterou vůni sprcháče mám zrovna náladu. Obvykle máme koupelnu zásobovanou všelijakýma mandlovo-vanilkovo-medovejma vůněma, protože na to je úchyl máma. Já jsem zase přes levanduli, citrusy, orchideje, prostě všelijaký ty „povzbuďte nebo omamte své smysly“ vůně. Občas se vemu pánskym sprcháčem, protože ta jejich vůně mnohem dýl vydrží, je výraznější a tak nějak mě líp vzbudí. Možná je to snaha o náhražku za chlapa, kdoví 😀 Každopádně to funguje.

Nevim jak vy, ale já už se pomalu neumim vykoupat bez houby. Malou kapku sprcháče do houby a pění to jak blázen, a teď jak to drbe tu kůži, no to je k zbláznění boží! 😀 Jedna kamarádka se mě nedávno ptala, jestli si taky tou houbou přejíždím po chodidlech, a já na to, že jo, že to je úplně skvělý, jak to ty nohy osvěží. Obzvlášť když je máte po dlouhym dni bolavý, nic jim neuleví tak jako jedno jednoduchý přejetí drbavou houbou plnou pěny. Děláte to taky? 😀

Nevýhoda vany je, že v ní spotřebujete hrozně moc vody. I když se snažim to nedělat, obvykle si tu vanu stejně vždycky zašpuntuju a dřepnu si tam a točim a točim a točim. Pak se do tý vody naložim (obvykle se posypu nějakou solí nebo zaleju meruňkovou pěnou) a chrnim tam a snim, dokud si neuvědomim, že je ta voda studená. Což bohužel obvykle přichází nepříjemně brzo. Ale zase ještě že tak, jinak bych z tý vany vůbec nevylezla. Každopádně se těším, až budeme mít sprchu, to mě donutí netrávit v tý vodě tolik času.

A teď když vylezete… nesnáším teda ten moment, kdy musím šlápnout na tu ledovou podlahu. Ale to se přežije. Naučila jsem se nosit gumový sandály a do těch se dá vlízt i na mokro, což je super. A miluju pocit mokrejch, čistě umytejch, voňavejch vlasů! Napadlo mě napsat na to samostatnej lajk/lav, ale asi to nevydržim – miluju mokrý umytý vlasy! 😀

Akorát je škoda, že člověk nemůže zůstat takhle mokrej a čistej pořád. Nebaví mě, když se musím utřít a oblíknout – taky že když jsem doma sama, tak na to dlabu a dřepím v županu u pc, dokud si neuvědomím, že už jsem dávno suchá. A nebaví mě sušit si vlasy. Je sice fajn, že pak má člověk pěknej účes, ale neni to ono. Mokrá hlava je prostě nejlepší.

Možná proto tak zbožňuju procházky v dešti. Mít mokrý oblečení je fakt nepříjemný, ale mokrá hlava? K nezaplacení.