Poslední dobou nějak stoupá počet mnou zaznamenaných případů použití přezdívky „M.“, „m.“ nebo dokonce „eM.“ mezi blogery. Jasně, je nás tu spousta a řada lidí se při volbě přezdívky spokojí s prvním písmenkem svého jména, třeba jen proto, že se jim nechce vymýšlet s ničím jiným nebo mají další důvody. Ale „eM.“, přesně s tou stejnou velikostí písmenek? To sorry, ale to už je trošku moc 😀
Uznávám, tu přezdívku tady v tý komunitě nepoužívám, tady si vystačím s jedním písmenkem, ale eM. (v novějším podání Em) je moje postava z RPG, o němž tu furt melu, a vidět někoho úplně cizího, jak se pod tou přezdívkou projevuje… připadám si prostě tak nějak okradeně, ačkoli netvrdím, že jsem nutně musela být první, kdo s tím přišel, nejsem zase tak naivní. Ale rozhodně jsem jediné emko v Autorském Klubu, ačkoli koukám, že jsem tam špatně napsaná, budu muset požádat o opravu.
Tolik povrchních a úplně zbytečných úvah, z hlediska významu života a světa vůbec. Jak se dneska máte? Já poněkud naprdnutě. Bolí mě břicho a je mi vůbec tak nějak nadivně (go girls), v noci jsem toho moc nenaspala a měla jsem divný sny, který si naštěstí nepamatuju, a pak mě vzbudili nečekaně brzo ráno kvůli tomu, abych šla luxovat auto, což je ze všech věcí na světě jedna z těch činností, které absolutně nejvíc nesnáším. Nevadí mi úklid čehokoli, luxování samo o sobě je taky docela fajn, ale ty naše podělaný potahy vymyslel někdo, na koho jsou všechny nadávky světa málo. Ty se prostě luxovat nedaj, a tím spíš když jsou obalený měkkejma věchýtkama kočičích chlupů.
Ale naštěstí už to mám hotový a díky autorádiu a jedný dobře namixovaný flashce mi to docela uběhlo. Btw zmínila jsem, že nám včera vykradli auto? Přesněji řečeno trochu se v něm pohrabali, ono tam nic nebylo, no ale stejně je to událost a asi nám šlohli nějakej klíček, co se tam válel. To mi řekněte, k čemu je zloději klíč, když naprosto netuší, od čeho je? Na co si ho jako bere? Co s ním má v úmyslu? Chodit od dveří k dveřim a zkoušet štěstí? Roztavit? Prodat? Sníst?
Štve mě dnešní počasí. Včera bylo fakt krásně. Slunečno, ale poměrně chladnej vítr, takže nebyl moc hic, nějakejch osmnáct stupňů, boží počasí na opalování se na terase. Nicméně UCho mě nejspíš zaslechlo, když jsem si dělala plány na to, že dneska v tom budu pokračovat, a jak je jeho zlomyslné povaze vlastní, řekl si nasrat a naordinoval nám zataženo. Teplo taky vypadá jinak. Mhrm.
Tyjo tyhle totálně bezhlavopatový zápisy mi docela chyběly. Asi bych to měla dělat častěji. Tenhle blog už vlastně dlouho neplatil za skutečnej deníček, protože do něj píšu jen když mám nějaký téma, na který chci promluvit. Přitom když se podívám, co jsem do něj psala před rokem, dvěma… Mimochodem přesunutí asi nehrozí, ale docela ráda bych ten blog smazala a začala tak nějak nanovo. Prostě jen tak, očista. Ale nejdřív si musim vzpomenout, jak se jmenoval ten program, kterym mi Pú kdysi dávno stáhnul celej obsah starýho blogu do Wordu. Kdybyste si někdo vzpomněli dřív, dejte mi vědět.
4 reakce na „eMino velmi brzké nedělní odpoledne“
No, u nás to s tím počasím taky vypadá všelijak, ale ono se snad ještě umoudří. Přinejhorším se půjdu zavřít do sklepa.
Blog nemaž, bude ti chabět… sama bych o tom mohla vyprávět. A ty hlavně nemáš důvod. Přezdívku si vymysli lepší a piš si o čem chceš, ne? Co je komu do toho. Pokud s tím teda nemáš sama zásadní problém. A kde máš jako to hnusný počasí? Praze vládnou třicítky!
Tajemný Em vystupoval v Rychlejch šípech.
M je římská tisícoffka.
Za chvíli přijde bouřka, zatahuje se a já cítím staré rány.
Déšť všechno spláchne a zase bude dobře.
[2]: Tím smazáním blogu jsem nemyslela jeho zrušení, proto jsem taky říkala, že přesouvat se nebudu, ale chtěla bych promazat obsah. Ovšem ne dřív než to budu mít zálohovaný a taky by mi zatraceně bodla funkce hromadného mazání článků, protože jinak bych se z toho asi zbláznila, a obávám se, že tu nám ještě nezavedli.
Přezdívku měnit nehodlám, ať mi vlezou na hrb, člověk se tady s tím crcá, aby si udělal nějaký jméno, a pak by ho měnil? Proč? No koukám, že v Praze je krásně. Na Rokycansku tak pěkně nebylo.
[3]: Ema si ještě pamatuju. No vida, jsem tisícová. Na buřinu to vypadá celej den, tak snad bude. Snad to není jenom bububu.