Rubriky
co se mi honí hlavou

Jen tak u kafe

Tak jsem si právě dala kobližku a kafíčko a jdu zkusit, jestli to udělá něco s tim totálním nedostatkem psavý, co na mě padl. Ale asi nic.
Je to k vzteku, mám rozepsanej článek pro Srdce blogu, ale ne a ne ho chytit za ten správnej konec. Když už k tomu sednu a začnu, rozepíšu se a je z toho dlouhej vyblitej canc bez kouska smyslu a bez osnovy. Čím to sakra je? Vždyť je to moje oblíbený téma!
Možná jsem toho na něj už napsala příliš mnoho, že se mi do toho nechce. Nebo mám strach, že nebude dosahovat mých „standardů“. Což je hrozně zvláštní věc, nic jako svůj standard nebo laťku jsem nikdy neměla (aspoň o tom nevim) a vůbec jsem neřešila, jestli je ten kterej článek dost dobrej na vypuštění. Ale zdá se, že poslední dobou se mi s těma peprnýma a skvělýma článkama tak dařilo, že si někteří udělali představu, že takhle prostě píšu, a že co článek, to perla. Což je sice milý, že si to myslíte, ale jako proberte se, pořád ještě umim psát sračky 😀

Včera jsem se pustila do úklidu, projela jsem historii a pár článků zrušila nebo skryla. Trochu mě překvapilo, že jich bylo tak málo, co jsem chtěla schovat. Za většinu věcí tady jsem ráda a dokonce mě i baví – no fakt, normálně jsem se u toho čtení pobavila 😀 Takže nějakej clean cut se asi konat nebude. Což je divný, já mám pocit, že by ho to chtělo. Ale na druhou stranu tak nějak… ne. To je hrozný, tahleta nerozhodnost.
Jinak s P. (abychom neporušovali tu tradici písmenek) jsme na odvykačce. (Nebo aspoň on, já to mám spíš jako čas na přemýšlení.) Ten tejden kalení se na mně totiž podepsal a v neděli jsem se vzbudila s brutálním pícháním v krku. Zkusila jsem to zahnat stopáčem a strepsils, ale k ničemu to nebylo, tak jsem se včera dokopala k Ethel a nechala si na to něco napsat. Angína to neni, ale prej nějakej zánět (jako obvykle), takže mi zas napsala balík léčiv a bioparox (bože, jak já ho nenávidim) a sestři mi udělala výtěr, ať si koncem týdne zavolám – tam zas nic nebude – jako obvykle.
S tim bioparoxem je taky prdel, držela jsem to obráceně, takže mi z toho nic nestříkalo a já se mohla zbláznit, že jsem za to dala dvě kila a můžu to vyhodit. I máma to zkoušela nad umyvadlem a řikala, že to přece neni možný, aby úplně novej… no, kdybych si pořádně prohlídla příbalovej leták si s těma obrázkama, jak se to má držet, mohly jsme si to ušetřit 😀
O víkendu mě P. chce vzít na Slapy, ale neviděla bych to. Předně proto, že dneska nemůžu ani mluvit od toho zánětu, a taky minulej víkend jsem zazdila chatu kvůli grilovačce, podruhý za sebou to už nemůžu udělat, to by bylo e-e.
Btw ta grilovačka byla luxusní, všechna čest pořadateli. Ne že bych čekala, že si to tu přečte, ale třeba se právě pohodlně převalil po posteli, že na něj někdo v dobrém myslí.

2 reakce na „Jen tak u kafe“

Úplně ti rozumím, nedávno jsem taky měla hroznou nepsavou. To proto, že jsem musela odevzdávat tři seminárky. A přeneslo se to i na blog. Teď už naštěstí zase v pohodě, chce to chvilku oddych. 🙂
Jinak mě teď taky bolí v krku. Je to na nic v tak super počasí.

[1]: Tjn, už jsem se viděla někde v parku nebo v Podolí u bazénu a ono prd. Jen to potvrzuje, co jsem říkala, a sice že jestli budu takhle každou noc mimo barák, tak se mi to vymstí. Taky že vymstilo.

Komentáře nejsou povoleny.