Stejně jako Adelaine, ani já se tomu nechtěla věnovat tady. Přišlo mi, že jsem se dostatečně vypsala v komentářích na příslušných místech, ale ono to zjevně nestačí a bude to chtít dělat mnohem větší „burdel.“ A koneckonců, jestli tohle má být jedna z posledních příležitostí, kdy se ještě moje články budou objevovat na titulce, tak ať to stojí za to.
Takže ke Standovu mailu.
Milý Stando,
měla jsem zato, že Autorský Klub je tvou velkou chloubou. Že je naší velkou chloubou, že je to naše dítě, o které se snažíme všichni do jednoho pečovat každým jedním příspěvkem do diskuse, každým jedním článkem, který vypustíme do světa. Měla jsem zato, že jsme všichni svorně hrdi na to, že v něm jsme a že s ním máme co dočinení, protože je to jistý ukazatel čehosi. Nedá se říct, že všechny blogy mimo Klub jsou špatné a že jen ty klubové jsou nějak elitní, to rozhodně není pravda, ale blogy, které v AK jsou, byly vždycky něčím výjimečné, protože se do toho klubu dostaly. Protože na to měly.
Žel UChu, ty už to tak zřejmě necítíš. AK se pro tebe ze dne na den stal pouze protáčítkem návštěvnosti a z nějakého důvodu jsi se prostě jednou probudil a uvědomil si, že je ti nějaká laťka a úroveň šum a fuk a že se zpronevěříš všemu, s čím byl klub založen a tři roky veden, za co jsi ostatně i ty sám tvrdě bojoval. Je vždycky smutné vidět lidi, jak zrazují vlastní ideály, ale vidět, jak přitom zrazují i všechny ty, kteří v ně věřili, na to se prostě nedá dívat bez emocí. A chudák Krutomluv se obrací v blogerském hrobě. A bývalí správci, vědíc dobře, kolik tomu všemu dali práce a sebe sama, se nestačí divit.
A to ani nemluvím o bývalých členech, vyloučených na základě pofidérní připomínky k jejich kvalitě, jíž prý nedosahovali úrovně něčeho tak vznešeného jako AK. Dívám se na našeho nejčerstvějšího nováčka a vychází ze mě velice smutné Ha-ha.
Přes dvě stě jedinců, tedy drtivá většina Autorského Klubu i přihlížejících čtenářů, kteří tvorbu blogerů AK sledují a mívali o ní dobré mínění, je u vytržení. Jsou právem vzteklí, rozpálení doběla, a protože to jsou lidi, kteří se opravdu nebojí říct světu svůj názor a jít s kůží na trh, činí tak na všech možných frontách, možná někdy až moc zoufale, ale čemu se divit. Tři roky blogeři bojují za své místo v klubu, který pro ně hodně znamená, tři roky se blogeři hlásí a několik měsíců vydrží čekat s palečky sepjatými, aby se jejich jméno jednoho dne mohlo objevit na titulce a hlavně v seznamu členů. Aby si mohli na blog vystavit tu ikonku, která je pro ně puncem kvality a ocenění, která pro mnohé z nich znamená velký převrat v blogování, příliv mnohem zajímavějších čtenářů a komentátorů, aby si na blog mohli napsat „Hurá, přijali mě! Jsem dobrej!“
Mám za to, že prezident, kterého drtivá většina občanů nenávidí a je nespokojená s jeho vládou, je špatný prezident a měl by odstoupit. Mám za to, že bloger, kterému nezáleží na zpětné vazbě a na tom, aby byla kladná, je špatný bloger a měl by toho nechat. Mám za to, že správce klubu, který ignoruje hlas jeho členů a nezáleží mu na odezvě, je špatným správcem a neměl by takovou pozici zastávat. Mám za to, že člověk, který se rozhodne zcela ignorovat myšlenku, s níž byl takový klub založen, ignorovat minulost, jakou si prošel, ignorovat ty duše, které se pro Klub v minulosti roztrhaly a vydaly z nejlepšího, takový člověk není na svém místě a měl by se stydět.
Můžete mi říkat, že si to moc beru. Ale já mám proč. Jsem bloger. A záleží mi na tom, abych byla dobrý bloger. A jsem přesvědčená, jak pravil pan Werich, že když už člověk je, tak má koukat, aby byl. A když už je správcem, tak má koukat, aby byl dobrým správcem a ne jen tak že „tady je Krakonošovo“ a vy jste mi buřt. Každý dobrý vedoucí ví, že takhle se nic vést nedá, ne pokud mu záleží na kvalitě odvedené práce.
Nemám nic osobního proti tobě, milý Stando. A neříkám, že tvoje práce je snadná. Ale jsem přesvědčená, že tímto aktem, s přihlédnutím k veškeré minulosti Autorského Klubu, jsi klub zradil, a to je všechno, na čem teď záleží. Zradil jsi jeho ideály, o nichž se tři roky básní na všech frontách a které sdružily tolik lidí a přinesly tolik zajímavého mnohým z nás. Svou pomalou a nevhodnou reakcí na celý problém jsi navíc zradil i nás, kdo jsme v AK věřili právě na tu laťku, kdo jsme si vážili toho, že jí dosahujeme, a kdo jsme byli přesvědčeni, že chápeme, o čem to všechno je – a podle toho jsme se zařizovali, abychom tomu dostáli.
Jsem naivka. Věřím v dobro a lásku, věřím ve spravedlnost, i když vím, že ve světě to tak nechodí. Ale že to vím, neznamená, že se těch ideálů vzdám. Nehodlám se vzdát ideí Autorského Klubu tak, jak byl založen a veden donedávna, dokud tu jsem, nehodlám se vzdát boje za to, o čem by Klub měl být. Že tys to vzdal, že se raději budeš ohánět vzletnými frázemi o šikaně dívčích blogů (všichni víme, že toto prohlášení je nepravdivé a zavádějící) a o potřebě nebe dosahující návštěvnosti (kterou jistě přítomnost něčeho nevhodného zaručuje, ale za jakou cenu?) k tomu, abychom mohli fungovat… to všechno jen potvrzuje má slova – vzdal ses našich idejí a cílů, popřel si samotný smysl našeho Klubu a udělal si z něj frašku klasického nováckého typu: nevadí, že je to sračka, protože čím větší sračka to je, tím víc lidí se na to dívá.
Prosimvás kde to jsme? Cos to udělal, Pepikuu? Proč??? Za tak málo ti to všechno, co bylo, stojí?
Milý Stando. Seru ti na návštěvnost. Seru ti na to, abych byla členem AK, je-li ode dneška jeho účelem pouze přitáhnout pozornost jakýmkoli i sebepokleslejším způsobem. Seru ti na titulku, má-li se vedle mého článku, do nějž (jak všichni víte) dávám co můžu, „skvět“ nádhera typu „Ahojte, blbečci, já jdu ven, vy se tu užírejte nudou“. Seru ti na klub, který vedle překrásných kreseb, maleb, fotografií, básní, povídek, příběhů, úvah, zamyšlení a vlastno“ručně“ nazpívaných hudebních videí postaví na stejnou úroveň podobný paskvil na článek podepřený umělecky nehodnotným autoportrétem tuctového rázu. Něco takového článek nedělá. Jakýkoli článek. Natožpak článek hodný člena Autorského Klubu, prokristapána.
Už nebudu propagovat Autorský Klub. Už nebudu odkazovat na články na něm ani na Srdce Blogu, což jsem doteď dělala hojně, tady, na facebooku i na twitteru. Už nebudu mluvit o tom, jak si vážím toho, že v něm jsem. Budu nanejvýš mluvit o tom, jak to bývalo krásné, být součástí nečeho, co mě přimělo přehodnotit pohled na blogování a mířit výš. Nepoklesnu ve své vlastní laťce, mohla bych zaspamovat titulku sračkami, kdo mě opravdu zná, ví, že na psaní sraček mám talent, ale neudělám to. Budu se raději věnovat svému vlastnímu postupu a budu zvažovat, jaký smysl pro mě má být tady a jestli už náhodou není na čase posunout se jinam.
Autorský Klub býval elitním klubem. Bývalo to něco. Bývalo něco, být v něm, a už není, Stando, díky tvému konání, které zcela očividně přestalo podporovat kvalitu a zaměřilo se od tohoto momentu výhradně na kvantitu. Well done, kamaráde, well done.
Jsem přesvědčená, že návštěvnost se dá zajistit i jinou cestou, ostatně nepsala o tom zrovna nedávno Edith tolik opěvovaný článek? Jak vůbec můžeme mlčet, když nám je servírováno každý den něco úplně jiného? Mně osobně je pozice tohohle blogu ve vyhledávačích úplně ukradená a jsem zásadně proti tomu, aby se naháněla tímto způsobem. Pakliže se náš milý server hodlá ubírat tímto směrem, pak prohlašuji, že blog.cz is dead a že si zcela zaslouží dopadnout přesně tak, jako všechny ostatní české blogovací servery. (A dopadne tak, ne že ne.) Těm bylo taky jedno, že na nich blogují lidé, živí lidé. Kdo by tu ostatně zůstával, když nemá na co být hrdý. Vy byste chtěli pracovat ve společnosti, jejíž obchodní politika je vám odporná a všechno, co představuje, je vám proti srsti? Chcete blogovat na serveru, který v pondělí hlásá kvalitu a autorské psaní a v úterý je mu všechno jedno, jen když je návštěvnost a když se hodně diskutuje? Na serveru, kterému je jedno, že všichni ti diskutující jsou beznadějně nasraní a zklamaní?
Návštěvnost. To slovo, které všechno dobré ničí. Kvůli kterému pár dobrých lidí opouští naše řady a odchází jinam. Nebyl to by the way, milý Stando, právě ten důvod, proč zkrachovaly všechny ostatní české blogovací servery? Well done, indeed. Dívej se, jak odchází ti, co tady přitahovali nejvíc pozornosti (té pozitivní), co tady něco znamenali a na které jsme opravdu mohli být pyšní. Dívej se, jak je bezmála tři sta členů Autorského Klubu zklamáno a smutno. A tleskej si.
35 reakcí na „Ke kauze jedné biondýny“
Tahle situace je k politování hodná a Standa buď stárne a nebo myslel svým pohlávním údém. Když milou Lotty vezmu z pohledu muže..moc tomu nerozumím.. Je škaredá
[1]: Já myslím, že tady se o pohledu muže nedá mluvit. Spíš v tom vidím nějakou touhu nahonit si ego ve stylu "tady velím já" a o zoufalý pokus zvednout návštěvnost, aby se z blogu.cz stal na malou chvíli hit a zářicí hvězda a aby se o nás třeba hodně mluvilo.
Nebude. Tahle věc velice rychle vyhasne a způsobí obrovsky tvrdý pád. Úroveň, za kterou jsme bojovali, byla veřejně spláchnuta do záchodu, a všichni to dobře vědí a podle mě to sebou ponese následky.
Je fajn chlubit se tím, že mám 300 členů v klubu. Ale nebylo by lepší, kdyby se 300 členů chlubilo tím, že je v klubu? Podle mě ano, Standa má zjevně jiný názor.
congratulation
Jestli po tomhle Standa nevystoupí a nevysvětlí vo co ve skutečnosti go, tak už vážně nevím
Tobě se to povedlo. Prostě všechno shrnout a vyjádřit tak, že to nezní jako útok, ale přesto by to mělo přesně zasáhnout terč.
Jo, zrovna jsem jeden takovej článek taky napsala, tak mě pobavilo, když jsem si četla ten tvůj. 🙂 Jen jsem se do toho teda neopřela tak jako ty. No jo, ta únava.
Tedy jestli se mu po přečtení tohoto nerozsvítí, tak už je jen jediná možnost. Klepnout něčím po hlavě …
Já myslím, že krátkodobý účel přijetí Lotty splnilo. Rozvířilo poklidné vody Autorského klubu a tak trochu nastavilo zrcadlo jeho členům i těm, kteří by jimi chtěli být. Nechápu totiž, proč té holce psali k jejím uboze provokativním článkům komentáře – vždyť tím jen potvrdili to, proč byla přijata. I když to byly komentáře nelichotivé, jde především o návštěvnost, že ano. A tu Lotty má zajištěnu. Stačilo jí k tomu napsat pár vět – s patřičným množstvím gramatických chyb a s obsahem, za který by se mohla stydět pouliční děva. Nezdá se vám, že to není to, co by mělo přitahovat zájem? I ten negativní? Možná by bývalo rozumější hned zpočátku Lotty ignorovat a na její hloupé články nereagovat. Protože tyhle její snahy o pozornost jsou průhledné – je to jako když se malé děcko snaží upoutat rodiče tím, že si lehne na zem, začne řvát a kopat kolem sebe nohama. Tohle dělá Lotty. A vy jste jí na to skočili – tedy nemluvím teď přímo o tobě, ale jiných.
Mě vždycky zaráží, že ty nejblbější články mívají nejvíc komentářů. Lidi baví kritizovat druhé za blbost a neuvědomují si, že se tím sami pasují na blbce. Tahle kauza to jasně ukázala.
Jednu dobu jsem do klubu chtěla, mám tam někde i přihlášku, ale nejsem na úrovni, jakou si AK zaslouží.
[6]: třeba Kladivem?
Samozřejmě že nerozsvítí. Mělo se mu rozsvítit už ve chvíli, kdy probíhalo hlasování u přijímacího článku. Nebo když přišly komentáře. Nebo když se strhl spam na jejím blogu. Nebo když mu začaly chodit maily. Nebo když se začaly rojit články. Nebo když vznikl blog proti jeho osobě (kterej nepodporuju, ale není se čemu divit). Když se mu nerozsvítilo po tom všem, proč by to s tímhle článkem mělo bejt jiný?
Nepsala jsem to proto, že bych doufala v rozsvícení. Ale prostě jsem to nemohla nenapsat.
Asi tak. Jak se tam rozepsal o tom, že blog.cz potřebuje návštěvnost, došlo mi, že pan Stanislav je trošku mimo mísu.
A že s AK to jde do kytek. Ach jo.
Souhlas. Všichni říkáme to samé a všichni máme rozumný názor, ale Standovi to je prostě u prdele.
Vyčerpávající… Myslím, že výstižněji to být napsáno snad ani nemohlo.
Ač nejsem v AK, dolehla na mě kvůli tvému vyjádření taková nostalgie po starých časech a takový smutek, že je tomu konec a AK se po tak těžké cestě nahoru na kopec odrazilo a sjíždí dolů! Snad se nakonec ukáže, že je bezpečně zachyceno tlustým lanem a kladka ho táhne zpátky, a ne že nabírá rychlost a řítí se na zeď.
Chtěla jsem do AK, ale říkala jsem si, že na tom s kvalitou nejsem ani z půlky tak dobře jako jeho členové. Pak jsem nechtěla z důvodu, že jsem zjistila, že důvod mít článek na výpisce a víc návštěvníků mi nepřijde správný (jít do AK jenom proto… dokud nebudu mít CO světu říct, nechci zaplňovat místo svými kecy). Ale teď? Vím, že se tam NEDOSTANU. Ač je vnitřek autorský, nejsem výrazná. Doteď jsem se snažila psát "autorsky", nekopírovat. A teď to mám všechno zahodit, abych byla zajímavá? Ne. Můj zájem o AK naopak opadl, nezvýšil se, jak Standa předpověděl. Blogery, které ráda čtu, budu číst dál, ať budou v AK, nebo nebudou, ale AK samotné mi je už u patřičných míst.
Jsem naivní, když stále doufám, že se to vyřeší, aby byli všichni spokojeni. Ale naděje umírá poslední…
(A omlouvám se za tak dlouhý komentář, ale muselo to ze mě. To ta zvláštní nálada, kterou jsi těmi slovy vyvolala.)
[7]: Po lidech na netu nemůžeš chtít, aby byli rozumní. Chtěla jsem vydat něco jako žádost o to, aby na její blog nikdo nechodil a nekomentoval, ale víš co. Čas ani prd nezastavíš. A flamewar už vůbec ne. I když tohle nebyl ani tak flamewar, v tomhle jsme byli všichni za jedno.
Účel přitažení návštěvnosti to samozřejmě splnilo, aby ne. Trollové vždycky přitahují pozornost, mají na to talent. Důležitá je ovšem ta poznámka o krátkodobosti. Pokud by Standa přijetí stáhnul a omluvil se, pochopila bych to a ještě by se to dalo skousnout, i když ten vroubek mu už nikdo neodpáře.
Ale on to neudělá. Přece nebude uklidňovat vody poté, co se mu do nich podařilo tak trefně hodit šutrák.
Prosimtě. AK není na úrovni, jakou si zasloužíš ty. Teď už je to opravdu jen o tom, být nasraná na titulce. Členství už mě nijak jinak netěší.
[13]: Prosimtě u mě se za dlouhý komentáře fakt nikdo omlouvat nemusí
Já taky upřímně nechápu, jak by tohle všechno mělo zvednout zájem čtenářů o AK. Asi mám něco s mozkem, protože si fakt nedovedu představit, že by se do toho klubu najednou lidi začali hrnout. Jestli, tak jedině lidi podobného typu, kteří dosud neměli šanci a teď zjistí, že je jim klub otevřený. Sebekritická laťka, kterou jsme všichni vždycky měli – a čumím, kolik lidí tu (i jinde) píše, že se nikdy nehlásili, protože si nemysleli, že na to mají. To je neuvěřitelný. Každopádně ta laťka jde do háje, nikdo už nebude mít potřebu bejt ke svýmu blogování sebekritickej. Někdo si to možná neuvědomuje, ale to je strašná rána pro zdejší blogerskej svět, protože AK (a nemluvím o klubovém blogu, ale o všech blogerech a veškeré tvorbě, která pod tou hlavičkou vznikla) tři roky lidi vychovával, učil a vylepšoval.
Hm, já mám do AK jen podanou přihlášku, už na ni skoro i přicházela řada, směrem k týhle bloncce ji dokonce Standa i přeskakoval. I kdyby teď přišel přijímací mail, ne, díky. Už jen z principu jsem ztratila zájem. Jakákoliv výjimečnost klubu šla do kytek, pocit, že když tam člověk je, musí bejt dobrej, je v háji.
Ještě pár takovejch přijatejch, a bude háji i můj zájem o články v AK boxu. Co na tom, že za to ti kvalitní blogeři nemůžou, že se přijímá i odpad, prostě přestanu klikat úplně. Oblíbence dávno sleduju přes bloglovin, od těch mi tak jako tak nic neuteče. A jestli se tak dožere lidí víc, Staníkovi se ani návštěvQa moc líbit nebude.
Ale každopádně, díky za vyjádření víceméně toho, co si myslím, způsobem, jakým bych to já vyjádřit nedokázala, protože se obávám, že jak bych se víc rozepsala, zase ztratím nervy a začnu bejt přehnaně kousavá tím způsobem, co tolik lidí nevydejchává…
Výborný nápad! e-li účelem přijetí této persóny zvýšení návštěvnosti, nechť ji zvýší nespokojení (či spíše nespokojené) sami a pěkně po blondýnovsku. Co zvyšuje návštěvnost? Prsa. Nechť si tedy každý nespokojený bloger vyfotí dekolt či rovnou celé kozy a umístí na svůj blog. Bude-li titulka zaplavená ňadry, návštěvnost raketově vystřelí a možná se to dostane i na lupu, hehe. A alespoň se tu nebude naše nová členka cítit tak odstrčeně, neb s ní soucitně všichni dorovnáme úroveň. Blogerstvo, ukaž svou chuť k odporu. Akce "Kozy na titulku" začíná!
(Jinak k článku – nikdo rozumný přeci nekouše ruku, co mu hází buřt.)
Klobouk dolů, milá em.
Tichý potlesk.
Máš u mě pivo/kofolu/whatever you like.
uuh.. koukám že v říši blogů teď není řeč o ničem jiném, čímž pádem raketově stoupá právě ona návštěvnost… a taky povědomí o klesajících hodnotách.. škoda, tyhle kluby mi vždycky přišly jako dobrý nápad, jak nechat z hlubin milionů blogů vynořit ty dobré, ale když už ani tenhle princip nefunguje, něco je špatně a očividně všichni to vidí… no, reputaci máme každý jen jednu a napravuje se fakticky špatně, rozbitý křišťál už se neslepí..:B
Já jsem zděšena… a to jsem si nedávno podala, s trochou naděje, přihlášku do AK… jde to nějak stáhnout? Protože jestli je tam tahle růžová nádhera pro zvyšování návštěvnosti, tak asi nemám šanci… a vlastně ani chuť tam být.
Netušila jsem, jak je to s vedením zlé… i když Standovy články na Srdci blogu byly občas trochu od cesty -_-
Tos napsalas moc pěkně, pardálko. Ještě že takoví lidé, jako jsi ty, vůbec máme.
"Je fajn chlubit se tím, že mám 300 členů v klubu. Ale nebylo by lepší, kdyby se 300 členů chlubilo tím, že je v klubu?" – tak tohle jsi vystihla víc než dokonale.
Jo, shrnula jsi prakticky to, o čem jsme v sobotu u piva/kofoly žvanili se Sikarem, Weredragonem, Kittanyou – ze všech přítomných jsem na blog.cz už jenom a pouze já, a to ještě jenom proto, že nesnáším stěhování a čekám s tím, až dáme dohromady projekt s vlastníma stránkama…
*tlesk, tlesk*
Ono to není jenom ve Standovi, ono je to o tom, že lidi ztrácejí soudnost.
Normární člověk, vida tu vlnu nevole, by zažádal o zrušení členství.
A pořád si myslím, že nejlepší zbraní proti nežádoucímu členu je jeho ignorování.
[25]: *tlesk tlesk tlesk tlesk tlesk*
Vystihla jsi to úplně dokonale, není co dodat…
[25]: To ano, ale bohužel si ještě pořád uvědomujeme, o co všechno bychom tím přišli, takže to většina lidí neudělá. Aspoň ne hned. Ale to ještě neznamená, že si to necháme líbit jen tak bez komentáře. To bychom ostatně nebyli my.
Počkáme. Však ono to zase opadne a zase bude líp. Musí.
Skvělý, pravdivý a zároveň smutný článek.
Vypadá to, že Standa ti odpověděl přesně to, co mi.
[29]: Já mu nic nepsala, je to obecná reakce.
Napsala jsi to hezky. V posledních dnech se to na spoustě blozích jen hemží rozčílenými články a komenty na téma LB. Ani se vám nedivím….nejste snad elita (zrovna před chvílí jsem se na to jinde ptala) – ale jste blogeři s určitou úrovní a hlavně s mozkem v hlavě. Některé blogy jsou naprosto úžasné:)) Takže mě nepřekvapuje všeobecná naštvanost, pokud mezi vás někdo nainstaloval toho prvoka. Nenechte se znechutit:))
Krásný článek, měla bys mu to poslat mailem, stejně tak, jak to udělali mnozí z nás. Zaslouží si to, aby si to Standa přečetl, se vším všady. Možná by mu to pomohlo uvědomit si, co dělá, jaká je to katastrofa.
Jinak jsem při čtení jen s hořkým úsměvem přikyvovala, takhle o tom přemýšlím i já. Ale nemyslím, že je nejlepší z klubu odcházet, i když asi vím, jak se cítíš. Jsi zrovna jedna z ikon, bez kterých by klub strašně moc ztratil. Pokud odejdou ti nejlepší, co pak zbyde?
[32]: Jen se neboj, on si to přečte i tady 😉
Ó, děkuji za chválu 🙂 Dělám co můžu. Tím spíš mě to nasralo, je fakt, že jsem si tu vypěstovala jistej druh egoismu, pokud jde o moje virtuální ego, a že si tu nehodlám nechat srát na hlavu jen tak bez příserů
[33]: To je věc jedině k dobru, že si tu nenecháš nic líbit.
[7]: S tímhle tvrzením souhlasím. Blogeři zas měli co řešit, zvyšovaly se návštěvnosti nejen na AK blogu, na Srdci, ale i u Lotty a na bloyích, které se vyjádřily, bojkotovaly atd. Takže Standův záměr byl úspěšný.
To však pořád nemění nic na tom, že dosáhl úspěchu zradou.