Konečně na votoči!

Jak jste si možná všimli, ve sloupku mi přibyla ikonka votocvohozu.cz. Tato zdánlivě bezvýznamná prkotina má náhodou význam vcelku olbřímí, neboť to znamená, že jsem KONEČNĚ po zatraceně dlouhý době uskutečnila svůj sen a založila si profil na votoči, abych se mohla nějak užitečně zbavit těch kop hadrů, co o ně zakopávám už roky a co mi je bylo přesto líto vyhazovat. (Neboť že je člověk minimalista, nemusí nutně znamenat, že nepotřebuje prachy a že si může dovolit jen tak sypat věci, co se mu nehoděj, do popelnice, nebo v lepším případě do příslušných kontejnerů.)

No dobře, sen je možná trochu silný slovo, zase tak vlhká z toho nejsem, ale rozhodně to je velká věc, protože jsem to fakt měla v plánu už pěknejch pár měsíců a nějak jsem se k tomu furt nedovedla přimět, najít si na to čas a tak vůbec, no dyť to znáte. Ovšem dneska? Konečně si to můžu odšrtknout z to do listu. Tak se mi to líbí 8)

S realizací mi pomohla – jak jinak – statečná Maudě, která má možná málo času na blog a na všechno, jak má plnej rozvrh, ale na svou třešinku (jakože na mě) si najde čas vždycky, a to i přesto, že nám tu akci výrazně časově omezila její brutální alergie na kočky – dýl jak hodinu u mě chudák nevydrží.

Focení jsme zmákly nečekaně rychle a profesionálně, kvalitní fotograf a kvalitní foťák si poradili i s mizerným osvětlením (u nás doma nikdy neni moc světla) a následně jsme se odměnily dvěma řádnýma mokačínama a jedním jogurtovým dortem v McCafé, což bodlo (ačkoli ten příšernej zvuk, co jim tam vydávala klimatizace nebo co to bylo, byl na sebevraždu – nebo na vraždu? Nemůžu se rozhodnout. Prostě nás to vytáčelo).

Zatím jsem tam našvihala jen šály, šátky a čepice – a už toho mám pokrk – pokračovat budu asi zítra nebo až na to bude čas. Protože já ho nějak furt nemám! A nějak se pořád vynořují další a další povinnosti, což jen potvrzuje má předchozí slova, a sice že dokud jsem chodila do práce, nebylo absolutně kdy se zabývat hledáním něčeho v UK nebo nějakýma jinýma činnostma. Ani teď to není tak easy, jak si možná mnozí myslí, můj to do list je pořád dost dlouhej, ale mně to nevadí, ráda jsem busy. A hlavně mě nesmírně baví pouštět konečně z hlavy věci, co jsem tam nosila tak strašně dlouho, a odškrtávat si je. Jako ty hadry.

Takže všechny dámy a slečny, uvědomuju si, že zahajovat na jaro výprodej šál a šátků neni tak efektivní, jako by to bylo na podzim, přesto ale budu ráda, když na tu malou ikonku vlevo kliknete a mrknete, zda by se vám něco nehodilo. Ceny jsou eventuálně k diskusi, všechno můžu buď poslat na dobírku nebo si to nějak předáme někde v Praze, což bych asi preferovala. V případě zájmu – hned nad ikonkama na mě máte mail, tak se nebojte ho použít. A jak řikám, brzo tam nasypu i to ostatní, mám „na skladě“ i spoustu triček, topů. svetrů či sukní. A až mě hodně popadne amok, možná tam našvihám i nějaký řetízky a další doplňky. Nebo tašky, těch taky nemám málo. A při tom, co všechno mě čeká, každá koruna bude dobrá.